Režie:
Michael CiminoScénář:
Deric WashburnKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Stanley MyersHrají:
Robert De Niro, Christopher Walken, John Savage, Meryl Streep, John Cazale, George Dzundza, Shirley Stoler, Chuck Aspegren, Rutanya Alda, Joe Grifasi (více)Obsahy(1)
Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (4)
Recenze (719)
Zbytečně dlouhý úvod. Scény z vietnamského zajetí jsou ovšem nesmírně působivé a to co dělá film legendárním, jsou opravdu silné scény s ruskou ruletou. Oscary pro Walkena, film, režii, střih a zvuk, nominace pro De Nira, Streepovou, scénář a kameru. Cimino si mohl dva roky vychutnávat slávu, pak přišel jeden z největších pádů hollywoodské historie (Nebeská brána). ()
Je mi trochu s podivem, že v době, kdy ještě neexistovalo mnoho válečných filmů z Vietnamu (vím o jednom), se Lovec jelenů vydal hned tou alternativní cestou, tedy nesoustředil se ani tak na válku samotnou, jako na její důsledky a vliv na lidi. První housle v něm nepochybně hraje propracovaná psychologie postav, ty jsou dobře napsané a ještě lépe zahrané (De Niro + Walken)... Jako blesk z čistého nebe udeří válka nejen do lidiček ve filmu, ale i do diváka, neboť po dlouhatánském vykreslování předchozího života postav se jedním ladným střihem přepneme přímo do zvěrstev Vietnamu a "kultovní" nedobrovolné ruské rulety, která když už nezničí život okamžitě kulkou, tak ho aspoň zdevastuje následujícím psychickým traumatem... Nic proti tříhodinovým filmům, ale první třetina, zejména svatba, určitě nemusela být tak zdlouhavá. Na svou dobu je Lovec Jelenů úžasné dílo, ovšem pozdější Stoneoův Narozen 4. července ho, troufám si říct, překonává (i když samozřejmě ne ve všem). 8/10 ()
Schválně, kolik si vybavíte amerických filmů, které začínají scénou v továrně a jejich hrdiny jsou dělníci, řadoví zaměstnanci živící se rukama? Příběhy bílých límečků, právníků, lékařů a businesmanů se americká kinematografie jen hemží, ale na mapování osudů "blue collars" byla víc než skoupá. Lovec jelenů je považován za jeden ze tří nejzásadnějších filmů o vietnamské válce, já ho vždy mnohem víc vnímal jako jeden z nemnoha snímků o chudých bílých mužích, dnešních voličích prezidenta Trumpa. Budu asi jeden z hrstky filmových diváků, koho víc zajímá první část filmu věnovaná partě kamarádů z jedné slévárny, jak se baví po práci a slaví svatbu jednoho z nich. Válečná část zaujímá ve skutečnosti jen malý díl snímku a ještě k tomu ten nejméně zdařilý. Zařazení branců z jedné lokality do téže jednotky možná patřilo k praxi americké armády, zajetí skupiny kamarádů a jejich společný útěk už ale zavání typickou filmařskou účelovostí. Nedělám si nejmenší iluze o tom, že by Vietnamci se svými zajatci zacházeli v rukavičkách, neměli k tomu ostatně důvod, ale že by likvidovali Američany tak marnotratně, se mi nezdá - představovali příliš cenné zboží a propagandistický trumf. Motiv ruské rulety sice do hazardem nasáklé jihovýchodní Asie zdánlivě patří, ale že by jí propadl voják, který právě přežil frontové nasazení a sáhl si na dno, mi přijde z psychologického hlediska nesmyslné. Chápal bych narkomanii, sklon k násilí či neschopnost se znovu začlenit do komunity, ale tohle? Motiv ruské rulety mi zkrátka přišel vždycky umělý a výrazně rušivý, Nickova vykořeněnost se dala popsat realističtějším způsobem. Z filmu mi nakonec nejvíc utví pár působivých scén ze Saigonu těsně před pádem režimu a hvězdné herecké obsazení. Že bych si ho ale spojoval s nějakým vyjímečným diváckým prožitkem, říct nemůžu. Pro běžného diváka bude navíc problém se stopáží a tempem, 183 minut je vážně velké sousto. Lovce jelenů nevnímám jako válečný film, spíš jako drama o generaci amerických mužů, jejichž mládí (de)formovala válka ve Vietnamu. Celkový dojem: 60 %. ()
Na tento film jsem se těšil možná více než na většinu známějších a možná i lepších (i když o tom se dá pochybovat). FIlm, který sází na dokonalé herecké umění nejen Roberta De Nira, Meryl Streep, ale i na opravdu úžasného Christophera Walkena. Ten tu předvádí, ikdyž má méně času na plátně než Robert, že neni o nic horší než jeho slavnější kolega. Film vyprávějící o komunitě přistěhovalců (myslím, že padne slovo Litva, nejsem si jistý přesně), kteří se rozhodnou bránit svou novou vlast. Jeden se ožení dva dny před odjezdem do Vietnamu a na jeho svatbě, jsou všichni naposledy opravdu šťastní.... Od té doby se hodně změní ... Všichni se změní.... Jejich společný lov na jeleny je neuvěřitelně krásná ukázka výpravy, kamery a přesné režie. Vietnam je tu dost nečekaně velmi krátce. Jsou zde jen ty nejdůležitější momenty, které ovlivní psychiku ze všeho nejvíc (není důležité jak se sem dostali, ale jde o to co to s nimi udělá). Scény z vodního vězení, kde se hraje ruská ruleta, jsou děsivé, velmi silné, depresivní a napínavé. Střídání rychlých pohledů kamery na dva proti sobě sedící hráče hodně přispívá ke stupňování napětí. Návrat všech kamarádu je u každého odlišný. Jeden raději zůstane v nemocnice pro veterány, aby nebyl přítěží a neublížil své manželce(amputovali mu nohy). Druhý zůstane ve Vietnamu a posílá kamarádovi peníze a třetí se jako jediný vrátí do města, do komunity.... Hodně rychle zjistí, že se nezměnil jen on, ale všechno, každý je trochu jiný. Návrat do společnosti není jednoduchý a hlavně chce splnit svůj slib. Vrací se do Vietnamu najít svého kamaráda. Nalézá ho .... Poslední scéna je snad legendární. Ruská ruleta se svým nejlepším přítelem je asi nejsilnější scéna filmu a závěr scény je nečekaný (každý to tu píše.... ale vidět to ... ztuhnete ;-)). Tento film vykresluje povahu lidí, psychickou stránku, která se mění tím co kdo prožije. Nesází na obrovské bitvy, ani hodně krve. Je to jeden ze tří nejlepších filmů o Vietnamu (hned vedle apokalypsy a čety) . Každý z těchto filmů tvoří kus Vietnamu a kus lidí co tam šli. Nikdy asi nepochopíme jaké to je válčit a žít ve Vietnamu, ale tyto tři klenoty nám to přibližují. Hudba je úžasná (cavatina jako ústřední melodie je nádherná). Délka filmu není ke škodě, ale to se musí vidět, to nejde jen tvrdit. Tento film stojí za to.... ()
,,Však jsme to vyhráli..." ,,Jo" ,,Už musím jít pracovat." V jednom z nejlepších filmů americké kinematografie 70. let, v přesvědčivém sociálně-protiválečném snímku Lovec jelenů, je válka reflektována jako pouhá epizoda života, ovšem tak důležitá, že ovlivňuje kvalitu života samého. Válka v objektivizovaném pohledu - to je ta věc v hlavě, která lovci jelenů vychýlí zbraň v rozhodující fázi výstřelu, to je ruská ruleta se životem. Právě motivem ruské rulety se tenhle snímek proslavil a tento leitmotiv vinoucí se větší částí filmu sice odkazuje k ruskojazyčnému původu hlavních postav a jejich komunity, sociálně a především hodnotově však stojí k ruské ruletě v opozitu. Je to vlastně absurdní paradox - silně socializovaní a ukotvení hrdinové tohoto příběhu živící se manuální prací a tím si utvrzující hluboce fixovaný žebříček životních hodnot utápí sice svůj život v alkoholu, ale i přesto si ho velmi váží a cení si ho. K uspokojování svých potřeb nepotřebují praktiky dekadentních carských plukovníků znuděných životem. Ty k nim přinese až absurdní svět války negující dosavadní hodnoty a tříštící pevnou sociální kotvu jejich komunity. Jako jsou různé cesty k zobrazení života, jsou i různé způsoby filmového zobrazení války - někdo použije princip vizuálně otřásající (Apokalypsa), jiný autentizující (Četa), v Lovci jelenů je válka vylíčena spíše v psychologických dopadech na život a psychiku člověka. A všechny vyobrazení dohromady utvoří celistvý obraz hrůzy Vietnamu... Podobné filmy: Apokalypsa, Četa, Olověná vesta, Oběti války, Narozen 4. července, Nebe a země, Tábor tygrů ()
Galerie (166)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (40)
- Chuck Aspregen (Axel), nebyl herec, ale předák v ocelárně, kterou před začátkem natáčení navštívili Robert De Niro (Michael) a Michael Cimino. Aspregen na ně udělal takový dojem, že mu nabídli roli. Po De Nirovi se stal druhou osobou, která byla do filmu obsazena. (Kulmon)
- Natáčení probíhalo v Bangkoku a na řece Kwai v Thajsku. V Clairtonu, Duquesne Heights, McKeesportu a Pittsburghu v Pensylvánii. V Clevelandu, Youngstownu, Mingo Junction a Struthersu v Ohiu. Ve Weirtonu v Západní Virginii. A v Lake Chelanu a okrese Whatcom ve Washingtonu. (Tygrys)
- Do role Michaela byl původně obsazen Roy Scheider, který dva týdny před začátkem natáčení z projektu odstoupil kvůli "tvůrčím neshodám". Roli nakonec získal Robert De Niro. (Tygrys)
Reklama