Waterloo
-
Waterloo
Drama / Válečný / Akční
Itálie / Sovětský svaz, 1970, 134 min
Režie:
Sergej BondarčukHudba:
Nino RotaObsah
-
Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem. (Belbo)
Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem. Komentáře uživatelů k filmu (56)
-
marlon
Waterloo, synonymum katastrófy a fascinujúcej tragédie, v ktorej "napriek najdesivejšej katastrófe sláva porazeného neutrpela a sláva víťazova nevzrastla. Pamiatka na prvého prežila jeho skázu, pripomienka druhého bola pochovaná s jeho triumfom"! Mohlo sa osudovej bitke, ktorá sa pri ňom 18. júna 1815 odohrala, dostať krajšej filmovej podoby, než k akej sa odhodlal Bondarčuk? Veľkolepá, grandiózna, monumentálna a pompézna, predchnutá duchom romantického hrdinstva, gavalierstva a nesmrteľnej slávy. Najambicióznejší historický vojnový veľkofilm v dejinách kinematografie, s ktorým zrejme nikdy nebude môcť byť niečo zrovnávané, jasne potvrdil režisérov post kráľa bitevných scén. Neobmedzenosť možností ho počas natáčania urobila veliteľom "siedmej najväčšej armády sveta" a vo filme je to aj patrične vidieť. Až na pár nepresností má film vysokú dokumentárnu hodnotu, keďže rekonštruje manévre i priebeh bojov podľa dostupných svedectiev a dobových archiválií. Z hľadiska samotného priebehu bitky je výber najdôležitejších pasáži premyslený a logický. Pre komplexné pochopenie bitky i celej belgickej kampane pochopiteľne vyvstáva potreba inštruktáže, ktorá pomôže orientácii v širšom historickom kontexte a osvetlí dôležitosť a fatálnosť niektorých rozhodnutí. Úchvatné panoramatické nájazdy kamery na bojisko, oprávnene budiace dojem priamého prenosu, Vám však Vaše úsilie rozhodne vynahradia. Vivat Bondarčuk!(14.10.2008)
-
Cranham
Sice všichni víme, jak ta bitva skončila, ale ten film, je něco jako fotbalový nebo hokejový zápas. Když ho sledujete, nevíte, jestli doopravdy vyhraje Wellington nebo Napoleon. Nikdo z těchto dvou hrdinů není vykreslený záporně, je pouze na vás, komu budete fandit a přát vítězství.(7.5.2011)
-
tartan
Pravdepodobne najpôsobivejší vojnový film aký bol kedy natočený. Precízna a verná rekonštrukcia najslávnejšej bitky dejín, masové scény, ktoré svojou mohutnosťou a reálnosťou pôsobia neporovnateľne živšie ako moderné digitálne patlanice, a v neposlednom rade výborné herecké výkony všetkých zúčastnených. Jednoducho povedané - skutočný filmový klenot.(3.8.2011)
-
PaRi
Úžasně geniálně natočený historický film! Sergej Bondarčuk předvedl tehdejšímu filmovému světu něco, co si mohl dovolit jen režisér, který měl za zády neuvěřitelné možnosti socialistické kinematografie. Jistě, ta dokázala ve většině plodit příšerné ideologické paskvily, ale pokud tyto možnosti mohl využít skutečný filmový tvůrce, děly se věci. Waterloo je tak dodnes filmem, který ohromí a má spoustu nepřekonatelných NEJ. Byl použit největší živý kompars pro filmové bitevní scény, a to zejména proto, aby bylo možné točit bitvu z nadhledu, z leteckých záběrů. Osobně jsem si teprve u tohoto filmu, z takto se shora natočenými záběry, dokázal představit, jak vypadala karé obrana (sestavení do čtverců) pěchoty proti jízdě. Vojenští nováčci v počtu cca 23 000 (aspoň tento počet byl uváděn nejčastěji) místo na skutečnou vojnu, narukovali rovnou na „vojnu“ filmovou. To proto, aby nenačichli moderním výcvikem. Otázkou je jest-li pro ně ta filmová vojna, která trvala několik měsíců, nebyla horší, než by byla ta skutečná. Byly pro ně ušity skutečné repliky historických uniforem, vyrobeny funkční repliky pušek, děl a chladných zbraní. Vojáci byli cvičeni podle historických vojenských cvičebních řádů, a to hned tří armád – francouzské, anglické a pruské, a navíc na několik druhů zbraní. Rozděleni byli jen na pěší a jízdu. Jinak u pěších museli zvládnou všichni všechno, včetně obsluhy děl a u jízdy také. Přestože se jednalo o tak obrovský kompars, na pokrytí celého počtu všech armád u Waterloo a druhů zbraní, by pochopitelně nestačil a o počítačových dokreslovačkách si nemohl Bondarčuk v roce 1970 nechat ani zdát. (Ještě, že PC nemohl používat! Jeho Waterlo by zřejmě dnes nepůsobilo dojmem, že se filmaři, jakýmsi strojem času, přenesli do doby bitvy a tam ji snímali li-fe. U Tróji či Alexandra Velikého jsem tento pocit rozhodně neměl. Především „vyžehlená“ počítačová Trója, svítící barvotiskovou novotou, mi přišla úsměvná.) Vidíte-li ve filmu zahajovací salvu francouzské artilerie v předlouhé řadě cca dvou set děl, vidíte skutečné funkční repliky děl a slyšíte autentickou ozvěnu, kterou právě taková salva vyvolávala. Jen dělostřelecké granáty byly samozřejmě slepé. Další NEJ filmu Waterloo - realistické vymodelování bitevního pole 1:1. Bylo jasné, že točit tuhle rekonstrukci bitvy přímo u Waterloo, je zhola nemožné, a nemožné to bylo i kdekoliv jinde - vyjma tehdejšího SSSR. V rozdělené Evropě železnou oponou nebylo možné přesouvat kontingent 23 000 ruských vojáků. Krajina u Waterloo se tedy postavila na Ukrajině. Dva měsíce jezdily nákladní vozy a vršily kopec Mont-Saint-Jean, na kterém stál Wellington. No a protože Bondarčuk byl perfekcionalista a chtěl věrohodně natočit známou skutečnost, že Wellington poschovával pluk Skotů ve vzrostlém obilí, jako překvapení pro útočící Francouze, obílí se zasadilo a se záběry této části bitvy se čekalo až dozraje. Předtím byl ještě celý uměle vytvořený kopec zatravněn. V měřítku 1:1 byl také postaveny dvorece Hougoumont, Haie Sainte a Belle-Aliance, o který se po celou bitvu sváděly urputné boje. Je historicky notoricky známou reálií, že Napoleon prohrává bitvu v okamžiku, kdy na bojiště místo očekávaného Napoleonova Maršála Grouchyho překvapivě dorazí Prusové, které tento Maršál měl pronásledovat. Jen odborníkům je pak známo, že Prusové se na bojišti zjevují vyjíždějíce z lesa. Bylo tedy, i s kořeny a za pomoci vojenských vrtulníků, vytrháno cca 1500 jehličnanů a tento les z nich, opět pomocí vrtulníků „vysázen“ na modelu bojiště u Waterloo! Inu mocná a hlavně finančně bezedná sovětská kinematografie. A nyní další lahůdky. Někdo v komentářích k filmu se vyjádřil že Rod Steiger, jako Napoleon, ni moc. Opak je pravdou! Napoleon v podání Roda Steigera je považován za vůbec nejlepší ztvárnění této postavy, dodnes nepřekonané. Steiger měl životní sen si právě Napoleona zahrát a proto přímo řičel nadšením, když mu tuto roli Bondarčuk nabídl. V té době však už měl podepsanou smlouvu na nějaký TV seriál. Okamžitě ji vypověděl, což ho stálo nemalé peníze. Kdo něco ví o Napoleonovi, musel jej v podání Steigera mít přímo před očima jako živého. To nebyla postava z většiny dnešních takyhistorických filmů, kdy vidíte jen současníky oblečené do kostýmu a máte spíš pocit, že jste na maškarním plese. Steiger měl Napoleona dokonale nastudovaného! Byl jsem na festivalu v Karlových Varech, kdy Bondarčuk popisoval závěrečnou scénu filmu, kde ve tmě a v dešti stojí Napoleon u stromu a je vyzýván pobočníkem, aby urychleně odjel z bojiště nebo bude zajat. Zvuk se točil živě a Steiger zahrál tuhle scénu takovým způsobem, že filmový štáb zapomněl na to, že se jede naostro a roztleskal se jako na divadle. Volba Steigera do role Napoleona stála produkci jednoho koprodukčního partnera. Produkce filmu byla od počátku koncipována jako koprodukce Itálie-Francie a SSSR. Francouzi se však urazili, že do role Napoleona nebyl zvolen francouzský herec a z koprodukce odstoupili. Samozřejmě, že filmu prospělo i velké hvězdné obsazení dalších rolí, a to především Wellingtona. A jak se říká, není malých rolí, zvláště když se jedné z nich chopila taková hvězda, jakou byl Orson Welles. Ludvík XVIII. v jeho podání byl dokonalý! Ale abych jen nechválil. Film má i několik pih na kráse. Předně je na několika místech filmu poznat, že Bondarčuk musel udělat úlitbu směrem k táboru socialismu, kdy Napoleona nemohl zas až tak glorifikovat. Je škoda, že si k takovému předvedení Bondarčuk pomohl poněkud zpřeházením časového toku. V Grenoblu na balkóně Napoleon rozhodně nekřičel: „Já jsem Francie!“ To je věta z období vrcholného císařství. No, odpustil jsem mu to za větu podobenství, kterou zařadil na konec filmu do komentáře mimo obraz: „A přikovají vás ke skále jako Prométhea a vzpomínka na vaši slávu a velikost vám bude rvát vnitřnosti“. Tím pro mě Bondarčuk jasně vyjádřil, jak Napoleona vnímal. No řekněte, dají se slova antického podobenství o slávě a velikosti, použít třeba na Hitlera? Nevěrohodně také působí snaha dávat tehdejším vojákům do úst věty jako – proč se zabíjíme apod. Osobně je pro mě i poněkud přehnaná „citlivost“ Wellingtona procházejícího bitevním polem a pronášejícího větu, že nejhorší po bitvě prohrané je bitva vyhraná. Tento britský aristokrat rozhodně nebyl takto útlocitný – několik měsíců po Waterloo utopil v krvi povstání rolníků v Anglii. Film Waterlo považuji dosud za nepřekonatelný historický válečný film a zasloužil by si obnovenou premiéru v kinech. Počítačovými triky ve filmech odkojená mládež by zapomněla sahat do pytlíků pro popcorn! Pavel P. Ries - http://ries.blog.respekt.cz/c/40780/Waterloo-dosud-neprekonany-historicky-velkofilm.html(27.1.2008)
-
_Ccooffee_
Nefalsovany velkofilm - zazitek pri pohledu na utocici anglickou jizdu je nepopsatelny.(7.9.2009)
-
Bumerang
Já k Waterloo můžu napsat jediné. Chcete vidět pořádnou bitvu? Bitvu bez pixelů, kde i ten nejsposlednější človíček na obzoru je skutečný tvor z masa a kostí? Tak si sežeňte pořádný monitor, vytuňte si zvuk, sedněte a dívejte se. Mimo jiné se vám dostane také dobrých hereckých výkonů (Steiger je fakt boží) i slušné historické věrohodnosti. Jen děsná škoda, že ty jízdy na koních natáčeli na tom zatraceném náklaďáku. Ale i tak - klasika!(9.8.2011)
-
belasis
Vedle ztracené bitvy je nejsmutnější vyhraná bitva. Dokonalé!(12.5.2011)
-
aLPaC
Zajímavý film o poslední Napoleonově bitvě. Škoda, že tam nebylo více z jeho života, ale je mi jasné, že by to vydalo o několik hodin více. Jinak mi není jasné, že je to italsko-sovětský. Z roku 1970? Navíc hlavní herci ze Severní Ameriky.(29.10.2011)
-
S120
Waterloo je typickým válečným velkofilmem své doby, jehož hlavní nevýhodou je přílišná rozvláčnost a malý spád děje. Po stránce efektů je tento film taky poměrně slabý - patrné je to především na záběrech dělostřelectva (samozřejmě tato skutečnost se váže i k době vzniku filmu). Na druhou stranu se snímek snaží držet historických skutečností a navíc se pokouší poměrně zajímavě vykreslit charakterové vlastnosti hlavních postav - Napoleona, generála Wellesleye a Napoleonova "nejstatečnějšího ze statečných" - maršála Neye. V závěru se nezapomene dokonce ani na ustřelenou nohu lorda Uxbridge. Pro fanoušky historie nelze než doporučit.(18.5.2008)
-
alchac
Neuvěřitelné a hlavně už naprosto neopakovatelné. Jsem na 100% přesvědčen, že žádný historický válečný snímek, který by se Waterloo alespoň vzdáleně přiblížil, už natočen nikdy nebude. V dnešní době vlády digitálních efektů už by nikoho nenapadlo (za předpokladu, že by na to samozřejmě vůbec měl finance) použít tak masivní kompars. Nikdy už žádná filmová bitva nebude vypadat tak realisticky a velkolepě. Musím říci, že Bondarčukovo Watrloo mě doslova pohltilo a v určitých chvílích jsem zapomínal, že sleduji jen film. Vidět tohle na velkém plátně... ouuuu, škoda přeškoda, že se mi to (zatím) nepoštěstilo. Velice pěkný komentář k filmu zde napsal pan Pavel P. Ries, rozhodně doporučuji si jej přečíst.(10.7.2011)
-
retrix
Je to rozhodně film, který milovník té doby nemůže opomenout. Žádný takový film s tolika živými komparsisty, si troufám tvrdit, se již nenatočí. Film má v současné podobě 2 hodiny a pár minut. Původně byla i rozšířená 4 hodinová verze filmu, ve které je více zobrazen nejen průběh bitvy u Waterloo ale i podrobněji u Ligny. Ve filmu je několik historických omylů, jedním z hlavních je, kdy pruské vojsko přijde na bojiště v samém závěru dne a takřka jednou ranou změní výsledek a ukončí bitvu. Ve skutečnosti se Prusové vloží do bitvy mnohem dříve a začnou vázat na sebe část francouzských sil. Později ale příchod dalších Prusů položí Francouze na kolena a rozhodne průběh bitvy.(14.1.2012)
-
iamblichos
Uchvatne, monumentalne, genialne. Toto je historicky velkofilm.(14.12.2008)
-
Andrew1987
Veľmi zaujímavý film dokumentujúci bitku, ktorá definitívne znamenala Napoleonov pád. Bitevné scény sú kvalitne natočené, potrebné je oceniť aj kamerovú techniku, keďže bitky sú znázornené ako boj zblízka muž proti mužovi, tak aj z leteckej perspektívy, čím získa divák dobrú predstavu o vtedajších bojoch. Do deja diváka stiahne samotná atmosféra, ktorá je dobre vykreslená a prispievajú k tomu aj postavy hlavných hrdinov: Napoleon, Wellington a Blucher. Herci sa veľmi dobre vžili do ich postáv. Jedine, čo možno filmu vytknúť, je na môj vkus mierne pridlhá časť filmu odohrávajúca sa pred samotnou bitkou pri Waterloo. Preto hodnotím štyri mínus.(23.8.2009)
-
Vindemiatrix
Pro mě zklamání. Největší dojem na mě udělalo šikování armád před bitvou; samotná válečná vřava na mě navzdory velkolepé výpravě nijak impozantně nezapůsobila, snad až na letecké záběry valící se jízdy. Snaha o historickou přesnost filmu spíš uškodila, protože množství detailů snižovalo přehlednost o celkovém dění. Bondarčuk se tenhle handicap pokusil vyřešit berličkou v podobě vnitřních monologů, které fungují tak trochu jako vysvětlující poznámky pod čarou. Proč ale musí být účelovost těch promluv tak patrná? Nešlo je napsat méně strojeně - nebo se bez nich rovnou obejít?(11.12.2010)
-
Arassuil
Jeden z nejlepších filmů o Napoleonské éře a že jich tady bylo nepočítaně. Více než cokoliv jiného mě uchvátila samotná bitva u Waterloo - 15000 komparzistů vážně zanechá jiný dojem než 15000 nul a jedniček. Úžasná scéna byl útok britské těžké kavalérie, dále nástup Staré gardy a ono slavné "merde!". Mimochodem, letecké záběry z bojiště jsou naprosto dokonalé - krásně vidíte rozložení celého bitevního pole - ve většině filmů ani nevíte kdo je kdo. Jinak filmu bych možná vytkl tu natahovanou úvodní pasáž, ale to je asi tak vše.(5.2.2012)
-
carl oesch
"Nejhorší a nejsmutnější po bitvě prohrané je bitva vyhraná." Snad nic necharakterizuje dva hlavní protivníky víc, než tahle smutná a pravdivá věta, kterou pronese Christopher Plummer v jedné ze svých mnoha skvělých rolí, když jako Wellington bloudí po bojišti plném mrtvol lidí i koní po skončení jednoho z nejdůležitějších střetnutí, které ovlivnily zásadním způsobem moderní dějiny Evropy i světa. Fanatik Napoleon, jehož vláda pozastavila skutečný pokrok nejmíň na tři desítky let a z hlediska zpustošení Evropy a počtu mrtvých nejen překonala třicetiletou válku, ale neměla obdoby až do té první světové byl konečně, za cenu dalších desítek tisíc mrtvých, zmrzačených a psychicky pochroumaných lidí zastaven. Evropa si "musela" na podobné "formáty" jako byl korsický uzurpátor a tyran počkat až do poloviny dvacátého století, kdy se mu mentálně vyrovnali Hitler a Stalin a počtem obětí ho překonali pouze díky podstatně rozvinutějším technologiím. Tohle všechno jsem si uvědomil v závěrečných momentech filmu, právě při oné scéně s Wellingtonem na bojišti. A byla to Velká Británie (země, kde se klopotně a zdlouhavě rozvíjela skutečná demokracie, na rozdíl od té tak nařvaně prezentopvanfrancouzskou revolucí, utopenou v krvi, teroru a válečném běsnění skoro bez konce...) , která zasadila poslední a rozhodující ránu (za asistence Prusů, nepříliš nadšených Holanďanů, Belgičanů a Dánů), aby ukázala falešnost jak francouzské revoluce tak napoleonské éry, ve skutečnosti jednoho celku....filmařsky mně podání bitvy uchvátilo víc, než celá trilogie Vojna a mír, i když mi poněkud vadilo, že se zde bitva líčí podle desetilety tradovaných klišé - současné výzkumy ukazují, že Wellington v závěrečném střetnutí Napoleona překonal i jako vojevůdce a britští vojáci ty francouzské přece jenom nakonec převýšili jak houževnatostí, tak vojenskými schopnostmi a umem. Co mi trošičku vadilo (i když spíše chybělo), bylo to, že širší souvislosti zde ukázány nebyly. Na druhou stranu Napoleon v poněkud sošném podání Roda Steigera přece jen v určitých momentech ukázal, jakým neštěstím a latentním nebezpečím by bylo jeho další setrvání na trůnu a proč tedy k oné děsivě krvavé bitvě dojít muselo. Jako perličku lze ovšem uvést, že Francouzi se na podobném projektu odmítli definitivně podílet ve chvíli, kdy jim nebylo vyhověno stran obsazení Napoleona - podle jejich představ ho mohl ztvárnit správně jedině Francouz. Některé národy jsou prostě nekritické a nepoučitelné, doufám, že šnaps se jménem Hitlera se nikdy prodávat nebude....(18.2.2012)
