Le Mystère de la tour Eiffel
The Mystery of the Eiffel Tower
Režie:
Julien DuvivierScénář:
Alfred MachardHrají:
Jimmy Gaillard, Alexandre Mihalesco, Félicien Tramel, François Viguier, Jean Diéner, Régine BouetObsahy(1)
Achilles Saturnin se skromně živí objížděním poutí jako půlka „siamských dvojčat“. Jednoho dne se dozví, že zdědil obrovskou sumu. Než si ji může vyzvednout, okrade ho jeho partner o doklady a sám si začne užívat Achillova dědictví. Mezitím Achilles se svou rodinou ztratí práci u cirkusu a je odkázán na drobné mince, které vyžebrá při pouliční hře na tahací harmoniku. Ani jeho bývalému partnerovi není zrovna do zpěvu, trápí ho noční můry a obtěžuje ho mezinárodní gang pod názvem Ku-Klux-Eiffel. Členové gangu se začali srocovat v Paříži poté, co z Eiffelovky byla odvysílána šifrovaná zpráva, která přerušila vysílání všech evropských rádií. Podvodník zjistí, že jeho bývalý partner je na mizině. A tak se rozhodne využít této situace pro sebe. Slíbí Achillovi půl milionu franků, když se za něj bude vydávat. Achilles souhlasí. A tím se dostává do střetu s nebezpečným gangem Ku-Klux-Eiffel. (Snorlax)
(více)Recenze (3)
Na to, že Tajemství Eiffelovky byl němý film, byl celkem ukecaný. Celkem by mě zajímalo, jaké ztráty měl Duvivier povolené při natáčení honičky na Eiffelovce. Za povšimnutí také stojí honička auta z letadla. ()
Tak tenhleten u nás neobjevený skvost by chtěl pořádnou projekci na velkém plátně! A s překladem. Volně dostupná kopie ve francouzštině s holandskými(!) mezititulky, kterou jsem sehnal, je fakt nářez, naštěstí se toho moc ve filmu nenamluví (spíše je zázrak, že se ve filmu z němého období objevuje v rámci hudební složky i zpívaná skladba se zpěvačkou na plátně, nebo dokonce mluvené lidské hlasy přes vysílačku) a s mezititulky to tvůrci celkově nepřehnali natolik, abychom byli při vnímání čistě obrazové části snímku příliš ochuzeni. Naopak je to plné svižné akce, má to v sobě vážné politicko-gangsterské téma (pod hlavičkou jménem Ku-Kluk-Eiffel ;o)), ale provedení se náladově velmi obratně pohybuje na pomezi komedie i dramatu. Spočátku to vypadá spíše na dokument o pařížské popkultuře 20. let (trocha kabaretu a cirkusu), v první velké akci s "eiffelským klanem" to dostává spád napínavého dramatu, další akce postupně atmosféru odlehčují nečekanými groteskními prvky (např. běžící pás během pronasledování a útěku). Honička v roce 1927 po stožárech Eiffelovky paráda i chvilkový nervák zároveň. Možná časem tu pátou hvězdičku uberu, zatím jsem hodně překvapen z té dobové invence a taky z toho, že jsem se dokázal bavit po celý čas u němého filmu dlouhého přes dvě hodiny. Dokonce mne Tajemství Eiffelovy věže bavilo víc než fascinující Vozka smrti. (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Skvostná třináctiminutová honička (před koncem) na Eiffelovce, kdy muži padají dolů jako hrušky. Duvivier tu navázal na kousky Feuilladeových dobrodružných postav. Navyšuji hodnocení už jen za tu honičku. ()