Taková zvláštní rodinka

Vychytaných vtipů se najde docela dost, na komedii i docela dost vážných míst, ale to mezitím je (možná práve proto) hodně nekonzistetní. Ale i tak v podstatě zajímavé. A celkově hodnoceno: velmi rozporuplné. Už dlouho jsem neviděl snímek, který by u mě v průběhu sledování lavíroval v hodnocení mez nějakými třiceti až sedmdesáti procenty. Takže ty hvězdičky jsou v podstatě kompromis. (20.07.2006)

Další klenot do koruny mistra Wese Andersona... Tenenbaumy jsem viděl půl roku po Životu pod vodou a dostali mě skoro stejně silně. Opravdu nenajdete žádný snímek, který by se tomuhle filmu podobal víc než právě Life Aquatic, což je (pro mě) samozřejmě kompliment jak hrom. Andersonův scénář stejně jako v druhém případě pracuje s několika neuvěřitelně charizmatickými postavičkami, které si ani nehrají na to, že byste někoho jim podobného mohli v reálném životě potkat. Tuhle stylizaci, či nerealističnost, chcete-li, musíte přijmout a pokud to zvládnete a zároveň máte smysl pro jemný humor, budete Royal Tenenbaums milovat. Příběh je to hořkosladký (ale víc hořký), je však zabalen do neuvěřitelně milého a zábavného vyprávění a provázen velice slušnými hereckými výkony (ty jsou nápadně podobné těm v Acquaticu, Wes si asi potrpí na vedení herců). Navíc ta sestava co se tu sešla (pokud bych měl vyzvednout jednoho, byl by to asi Gene Hackman)! Málem jsem zapomněl - vynikající soundtrack, s písničky od Beatles, Velvet Undergorund či Rolling stones... Lahoda, doporučuji všemi devíti! 90% (04.07.2006)

Vůbec jsem to nečekal, ale Royal Tenenbaums je jeden z nejlepších Andersonových filmů. Jeho předchozí Rushmore mě příliš nezaujal a tak jsem se trochu bál, že i Royal Tenenbaums budou postrádat většinu toho pozdějšího andersonovského rukopisu. Opak je pravdou. Formálně brutálně vypiplané od první vteřiny, herecky nabušené a nádherně stylizované. Ovšem není to komedie (a trochu se obávám, že jako komedie byl film ve své době u nás distribuován). Anderson natočil hravý film o depresi a poškozených rodinných vazbách. Zní to prapodivně, ale je to přesně to, co k jeho výrazovým prostředkům perfektně sedí. Ten nostalgicky dětský náhled na něco, co je ve skutečnosti smutné a tíživé, mě originálním způsobem oslovuje a jitří ve mně divácký i kritický zájem. 8/10 (20.01.2020)

Konečne Anderson, ktorý ma bavil a to aj napriek tomu, že i v tomto prípade sa tu zrkadlí jeho typický a osobitý režisérsky prístup - jednotlivé postavičky s ich chovaním a jednaním sú totálny bizár, rovnaké zvláštne vyprávanie príbehu ako pri ďalších jeho snímkoch a v neposlednom rade snímok disponuje rovnakou čudnou melancholickou atmosférou.... Tak potom v čom to bolo, že ma jeho ďalšie filmy bavili len priemerne? Myslím, že odpoveď je jedine v obsahovej stránke, v tomto prípade narozdiel od ostatných, ma ten strelený dej ohľadom mechom udretej rodinky Tenenbaumovcov bavil a jednotlivé situácie v spojitosti s postavičkami som si celkom fajn užíval. Samozrejme, nejde o nič svetoborné, ale na nadpriemer to určite stačí. 75/100 (12.10.2017)

Prvních dvacet minut jako vystřižených z Woodyho Allena, pak už si šel film vlastní cestou. A tou cestou, jež mi přesně vyhovuje. Nepřestává mě překvapovat Owen Wilson - jak jsem z něj byl unesen v Půlnoci v Paříži, že zvládl postavu "Woodyho bez Woodyho", stejně tak jsem netušil, že v rané tvorbě Wese Andersona mu pomáhal se scénářem. Herecká sestava je našlapaná, často poskládaná z jeho dvorních herců, to je ostatně základní rys Andersonových snímků. Nejvtipnější postava Pagoda, nejvíce sexy bláznivá a šílená femme fatale Gwyneth Paltrow. (03.02.2024)