Pavouk se smaragdovýma očima

Hodně slabá televizní pohádka, na které se dají pochválit tak jedině tmavé vlasy Mileny Steinmasslové. Ona coby bruneta byla fakt čubka. Jinak to ostatní v celé této pohádce je hrůza. Hrad je tu postavený z papíru, zřejmě byl zrovna v ABC. Pavouk je plyšovej a hodně se podobá tomu z RAKETY NA MĚSÍC a podobně laděných amerických béček 50. let. Jeho smaragdové oči vypadají jako kamínky ze štěstíčka z poutě. Ovšem to nejhorší je samotná pavučina a z ní se pokoušející se dostat ta zrzka. To byly fakt otřesné triky! V tu chvíli jsem si říkal, že režisérka s trikaři musela v tu chvíli být na LSD. [454. hodnocení, 28. komentář, 58%] (28.03.2020)

Krátká stopáž je výrazným pozitivem pohádky - protože podobné náměty jsem viděl roztahané na hodinu, a člověk se u toho pak nudil. Tady má každá scéna svůj smysl, posouvá děj dál, nešla by vystřihnout. Co mi poněkud vadí, že vlastně nevíme, odkud se najednou ten pavouk u mladé královny vzal a jak to, že každou půlnoc mohl být opět na hodinku člověkem. A potom jsem nepochopil, ač se to stále opakuje, že je dítě a mladičká, proč mladá princezna, když věděla, že tatínek zahynul na moři po špatné radě jedné - vidíte, ani to není vysvětlené, co jsou ty báby v obrazech zač - snad sudičky? - tak proč mladá princezna, když ví, že její otec zahynul na moři po špatné radě sudičky z obrazové galerie, si vybere sudičku, která tatínkovi radila? Starší sestra jí to říkala den předtím, a ona si vybere fakt tu, která mohla za smrt jejího otce? A oč té zlé sudičce šlo? Udělat ze světa pavoučí Bohnice, nebo co? Ale jinak to má atmosféru, nezdržuje se to zbytečnostmi, skutečně škoda, že nebylo o trošku více vysvětlené pozadí celé té "temné síly". (13.10.2016)

tak jsem konečně pochopila, že dokonalá studiová pohádka se dá udělat na ploše 35 minut. Přitom jí vůbec nic neschází, obsahuje dokonce i několik velice nosných a neotřelých témat, ze kterých by se dalo navařit minut mnoho nebo dokonce i více pohádek. Odteď mi asi všechny jiné pohádky budou připadat jako nafoukaná vata. A přitom jsem neměla dojem, že je něco přeskočeno, odfláknuto, zkráceno, násilně urychleno, až jsem se zpětně divila, co všechno se stihlo udát za těch pár minutek. Tady se píše 37, ale poctivé dvě minuty jsou už jenom titulky:) Nějaké vysvětlování a odhalování každého faktu mi nescházelo, naopak je tady perfektní prostor pro uvažování, přemýšlení a fantazii, což by nemělo chybět žádné dobré pohádce. Herci vynikající, kostýmy a interiéry dokonalé, příběh super. Jsem nadšená.---ehm, teď koukám na ten oficiální text v záhlaví a to je teda desivá hovadina! (24.04.2020)

Zajímavá pohádka s působivou atmosférou a na svůj žánr docela netypickými prvky (šílenství královny). Paradoxně se mi na ní nejvíc líbilo to, co tady někteří považují za nedostatek – že se divák vůbec nedozví, jak to bylo s těmi divnými portréty ani s královým zakletím. Kdybych ji viděla jako malá, možná bych ji hodnotila i výš, ale takhle mi tam příliš vadily některé herecké výkony (pořád se nemůžu rozhodnout, jestli byl horší král Jan nebo ta malá sestra). (21.02.2013)

Tajemství, dobrodružství, intriky, předsudky, kouzla, láska a sourozenecké vztahy na malém prostoru kulis tří místností královského hradu. Krásná rozvážná královna a její malá sestra, která všechno zamotá do klubíčka, aby to potom zase rozmotala, moudrý zakletý král Jan a tajemné (z)rádcovské portréty. Kdyby tam byla nějaká vysvětlení, jako třeba co ty báby představující živé portréty byly zač, proč se vzepřel král otec a proč byl král Jan zakletý, tak je ta pohádka dokonalá. Takhle jí nějakých pět minut vysvětlení k dokonalosti chybí. (10.07.2011)