Napola: Hitlerova elita

Na sklonku vypuknutia najväčšieho svetového konfliktu začínajú v Nemecku vyrastať prvé elitné školy, tzv. Nationalpolitische Erziehungsanstalten, združujúce tisíce mladých Nemcov. Ich cieľom bolo vychovať a vycvičiť verných služobníkov führera a vlasti. Neboli priamo určení na potravu pre guľomety, do všetkých zasadili semienka nádeje, že z nich povstanú velitelia, generáli… Realita bola iná. V 1945- hoci Nemecko bolo dávno stratené a nacizmus takmer prekonaný- nasadili týchto sfanatizovaných a nedostatočne pripravených mladíkov do záverečných bojov. V ich radoch padol každý druhý... Áno, je jasné, že táto záležitosť je priehľadným útočením na psychiku diváka, ale aj tak mnou Napola zalomcovala. Žiadne miliónové efekty, žiadne prelievanie krvi, nijaké nonstop vybuchujúce granáty… Nič z toho nebolo potrebné (hoci asi ani nebolo možné), aby tvorcovia urobili z diváka rovnocenného účastníka filmu. Ani retrospektíva, ani rozbesnená kamera, ale v skutku obyčajný pohľad na neobyčajné veci, doplnený citlivými melódiami Angela Badalamentiho. Napola fakt pôsobí ako televízny projekt, no mne to neprekáža. Čo je na Ganselovej dráme najpôsobivejšie, to sú výkony hercov. Každý, kto dostal trochu viac priestoru, daroval svojej postave mozog i srdce, vdýchol do nej život, a tak pôvodne mŕtvy príbeh je razom z mäsa a kostí. Ťažko vyberať, ale asi najhviezdnejší je ústredný Max Riemelt, na päty mu stúpa úžasný Tom Schilling ako krehký syn nacistického veliteľa Albrecht. Príbeh 17- ročného Friedricha na mňa dojem spravil, najmä preto, že je skutočne tvrdou a nehranou kritikou jednej šialenej doby. Nemeckí chlapci neplačú... (nepríjemné nejestvujúce motto tohto filmu.) (06.02.2008)

Keď môj otec kúpil dvdčko s týmto filmom, zaujal ma akurát obal, ale veľa som od neho nečakal a tým viac ma prekvapil. Život nacistickej mládeže ma normálne vtiahol do deja a začal som rozmýšľať nad konaním postavy a nad tým, čo je správne. Vykreslenie mi pripadalo veľmi hodnoverné, najmä ma zaujal dej. Nemeckú tvorbu príliš nemusím, ale toto v Európe bol kvalitný počin. Boj ideológie a správneho konania je tu očividný. Do filmu vložili aj trocha športu a najmä mrazivý záver ma dostal, film som si užil. (05.09.2012)

V něčem dost šokující příběh, ale na jednu stranu to jejich nacistiké pedantství a přehnaný perfekcionismus, nebyl úplně k zahození a věřím že se němcům v podobným elitních školách povedlo vychovat opravu perfektní vůdce a naprosto bezcitné zabijáky. Z některých jejich lekcí mi naprosto běhal mráz po zádech a opravdu bych si to s nima vyměnit nechtěl (třeba plavání pod ledem), ale něco i vypadalo dost zajímavě. Nějvíc mě asi pobavila slovní úloha "moderní bombardér unese XXX bomb, jak velké území vybombardujem, pokud letí rychlostí 230km/h a shazuje jednu bombu za vteřinu", opravdu praktická výuka matematiky do doby světové války. (12.05.2013)

Přehlídka našeho krásného Bouzova a blízkého okolí... Friedrich měl štěstí v neštěstí, že vyvázl dříve než bylo pozdě ale bohužel ho takový zážitek musel doživotně poznamenat. Našel si rychle přítele a to rovnou syna jednoho z hlavních pohlavářů celého Německa. Nalezené přátelství by bylo velkým přínosem i do budoucna bohužel o přítele rychle přišel, jelikož jeho umělecká duše to neusnesla a spáchal sebevraždu. Možná si po těchto filmech člověk uvědomí, že nejen Češi a ostatní byli chudáci ale sami občani Německa strádali - rodiče přicházeli o děti, děti přicházely o iluze, národ ztratil kulturu....Je pravda, že to bylo předvídatelné ale ani mi to nevadilo. (15.10.2012)

Proč chceš být kadetem na Vůdcově škole? Protože chci sloužit vůdci, národu a vlasti…. Nahlédnutí do jedné z Hitlerových škol, které navštěvuje elita národa a kde se řídí heslem : ,,MUŽI TVOŘÍ DĚJINY, MY TVOŘÍME MUŽE“ je zajímavý. Je lehké vžít se do kůže mladého kluka a nechat si vymývat mozek kecama o vítězství a nekonečných možnostech. Film neřeší otázku školství, ale snaží se zobrazit věrohodně svoji dobu. SVĚT, KDE PRO SLABOST NENÍ MÍSTO. Příběh nemá strhující tempo, ale jistě si sluší občas připomenout některé nacistické myšlenky a zvrácenost systému. Sympatické je i obsazení. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Víte že: Do r.1945 existovalo v říši 30 národně politických akademií s počtem 15 000 studentů. Přestože válka byla prohraná, byli posíláni na bojiště, kde každý druhý z nich padl. (15.09.2009)