My z deviatej A
Drama
Československo, 1961, 70 min
Režie:
Štefan UherHudba:
Ilja ZeljenkaHrají:
Ľubo Roman, Viera Topinková, Rudolf VelickýObsah
-
Do sídlištní školy nastupuje nový žák, jehož rodiče se do oněch míst nedávno přistěhovali. Sbližování s kolektivem spolužáků z deváté třídy prožívá bouřlivě, i když si tam nalezne několik dobrých kamarádů - jednak dívku, která stejně jako on má zájem o výtvarné umění, jednak hocha s matematickým nadáním. Hrdina prožívá první platonické zamilování, sužuje jej žárlivost i záhadná parta, která zveřejňuje všelijaké nedostatky, které by měl dotyčný hříšník napravit. Začínající režisér Štefan Uher, vypravěčsky ještě ne zcela jistý, si tu vypomáhá moralizátorským akcentem a mládež vykresluje spíše takovou, jakou by měla být z hlediska ideologicky motivované výchovy, než jaká doopravdy je. (oficiální text distributora)
Do sídlištní školy nastupuje nový žák, jehož rodiče se do oněch míst nedávno přistěhovali. Sbližování s kolektivem spolužáků z deváté třídy prožívá bouřlivě, i když si tam nalezne několik dobrých kamarádů - jednak dívku, která stejně jako on má zájem o výtvarné umění, jednak hocha s matematickým nadáním. Hrdina prožívá první platonické zamilování, sužuje jej žárlivost i záhadná parta, která zveřejňuje všelijaké nedostatky, které by měl dotyčný hříšník napravit. Začínající režisér Štefan Uher, vypravěčsky ještě ne zcela jistý, si tu vypomáhá moralizátorským akcentem a mládež vykresluje spíše takovou, jakou by měla být z hlediska ideologicky motivované výchovy, než jaká doopravdy je. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
freddy
Těžko se nějak vyjadřovat o tomto snímku. Děj je místy velmi zmatečný, to je nutno přiznat. Kdybych se před zhlédnutím tohoto filmu nepřečetl nástin děje, tak v tom asi plavu. Takhle jsem už částečně věděl, o co tam jde. Jinak film nenabízí žádnou výraznější zápletku, celý děj se točí kolem triviálních vzkazů, označených záhadným písmenem "T" v kroužku. Prakticky je to docela nudný snímek, který by v dnešní době asi neobstál. Sledujeme příběhy jedné třídy a zároveň třech mladých lidí, třech kamarádů, kteří pátrají po původci všech vzkazů, které jim nejsou zrovna příliš po vůli. Ale nečekejte od filmu nějakou přílišnou zábavu. Dávám nakonec dvě hvězdičky, protože mám slabost pro filmy ze školního prostředí, ale tento film příliš nedoporučuji zhlédnout, pookud chcete nějaký film odpočinkový. U tohoto filmu musí být člověk neustále v obraze, jinak se v ději ztratí...(17.11.2007)
-
ScarPoul
Jednoduchý film o dospievaní. Možno, že sa v ňom Uher ešte neukazuje ako režisér, ktorý je hodný zapamätania, ale k výrazovému a emocionálnemu náboju o rok staršieho Slnka v sieti nemá tento film ďaleko. Jednak je to film hravý, plný príjemných postavičiek, priateľstiev a prvých lások a je zasadený do Bratislavy roku 61. Vidieť Michalskú ulicu, alebo nábrežie Dunaja, bez moderných vymožeností je veľmi príjemný zážitok. Je jasné že sa tu Uher ako tvorca hľadal. Ale film nenudí, je zábavný a doslova volá po podobných filmoch. Či už sa jedná o zádumčivého hlavného hrdinu, rozumbradu, ktorý všetko vie a všetko vie zistiť, alebo o postavu mladej slečny, ktoré jr zo povestné najkrajšie dievča s triedy aké poznáme hádam všetci. My z deviatej A volá po podobne ladených filmoch, ktoré možno nie sú úplne reálne, ale v tomto žánri a duchu na tom nezáleží. Viem si predstaviť, že vidieť to, keď som mal 12, tak by som to miloval. A z nostalgie a možno preto, že to dieťa mám stále v sebe, som bol nadmieru spokojný a príjemne potešený.(29.3.2012)
-
Pokryvac
Nostalgický film Štefana Uhera, podľa Márie Ďuríčkovej, o dospievaní a problémoch s tým spojenými. Dnes síce vyznieva zastaralo, ale jeho šarm neustále stúpa. Pekný rodinný film a veľmi slušný celovečerný debut v dnešných dňoch už slovenskej režisérskej legendy Štefana Uhera.(18.7.2011)
-
tuberatanka
Tento film sa celkom zvláštnym spôsobom pohybuje po hranici. Školská trieda kdesi vo veku kde sa končí detstvo a začína dospievanie. Film takto balansuje medzi jednoduchým dobovým príbehom zo života detí a umelecky prepracovaným pohľadom do vnútra ľudí, ktorým sa končí detstvo, ale ešte nezačína dospelosť. Vychutnať si tento film takto nie je úplne jednoduché - na jednej strane tu máme obvyklý štylizovaný obrázok školskej socialistickej mládeže a jednoduchý príbeh zo života detí, na strane druhej pokus o sofistikovanejšiu umeleckú výpoveď, prácu so symbolmi i s obrazom, snahu o zobrazenie rodiacich sa citov a pocitov, dej často vyrozprávaný skôr v náznakoch než doslovne. Z môjho pohľadu jednoznačné pozitívum - nielen nadpriemerne spracovaný (a z dnešného pohľadu i nostalgický) detský film (hoci nezriedka celkom schematický v kontexte vtedajšej doby), ale aj celkom účinná umelecká výpoveď (hoci nezriedka kostrbatá a nesmelá), dokopy veľmi dobre spracovaný film o nedospelých nedeťoch. Už to nie je film pre deti, ešte to nie je film pre dospelých. Nevidím v tom rozpor, film je presne taký ako téma, ktorú sa snaží zobraziť. Navyše robí to remeselne nápadito, netriviálne, a prostredia rozostavaného sídliska či starej Bratislavy tomu dodávajú atmosféru. Dávam štyri hviezdičky, ale ak by som mal byť veľmi subjektívny, dám tomu aj päť.(12.3.2012)
