Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Jan JílekKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Petr Štěpánek, Jiří Štěpnička, Petr Kostka, Blažena Holišová, Lukáš Vaculík, Jaroslav Šmíd, Zdeňka Žádníková-Volencová, Lubomír Kostelka, Valérie ZawadskáObsahy(1)
Když princezna (Z. Volencová) odmítla ruku Vladaře zlých vod (P. Štěpánek), netušila, jak krutá bude jeho pomsta. Zhrzený nápadník seslal na chudé královstvíčko katastrofu a zbavil ho dobré vody. Tím uvrhl jeho obyvatele do věčné žízně. Ti teprve teď poznávají, jak velkým bohatstvím průzračná, čistá voda je. Princezna s pomocí sympatického mladíka (J. Šmíd) zjedná nápravu. A tak i tato pohádka končí šťastně, tedy svatbou a především dostatkem dobré vody pro všechny dobré lidi. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Štěpánek ano, princezna ano, ale jinak bída. Zvlášť ten vyvolávač, který měl být jakože hlavní zachránce, mi vyloženě lezl na nervy. ()
Mám tě ráda jako sůl, protože soli je zapotřebí. Mám tě ráda jako čistou pramenitou vodu, protože vody je zapotřebí taky. S napětím čekám, kdy se objeví pohádka, kde bude řečeno, že má (libovolná ona) jeho (rovněž libovolného) ráda jako vzduch, protože bez vzduchu to taky nestojí za mnoho a navíc by to za to málo stálo velice krátce, voda a sůl jsou proti vzduchu až druhé a třetí v pořadí. Zlá a dobrá voda nemůže jako hodinová kulisovka plnohodnotně konkurovat zrovna třeba té soli nad zlato, ale mnoha jiným ano. Skvělé obsazení, krom toho troublíka, co je nakonec všechny zachrání, zejména můj oblíbený padouch a princezna, příjemná hudba a ta nesmrtelná moralizující pravda, kterou je třeba dnes a denně otloukat o hlavu každému z nás. ()
Etuda Petra Kostky s žízní se mi hned tak nevypaří z paměti. Jeden Petr byl krásně žízniv a ten druhý byl přenádherně zlej. ()
Studiová pohádka, která si s osvědčenými stereotypy umí poradit přinejmenším osvěžujícím scénářem. Démonický Vládce zlých vod s nepřiznanými transsexuálními sklony má spadeno na princeznu, která dle šatů vypadá jako tuctovka z vesnické tancovačky, i když byste ji po ní přetáhli. Vládce pochopitelně s žádostí o ruku u ní nepochodí a královstvíčko, a s ním i celý kraj, se se zlou potáže. Zavládne v něm sucho a s ním i žízeň, protože mocný krutovládce jim vezme všechnu vodu. Může být ještě hůř? Nemůže. Máme tady totiž statečného mládence Honzíka v podání neokoukaného Jaroslava Šmída, který na vladaře vyzraje. Než se tak stane, tak se milá, jebatelná princezna Zdeňky Žádníkové-Volencové dá zlému pánovi všanc, neboť se dozví, že jeho život i moc závisí na křišťálové kapce, kterou na sobě neustále nosí v podobě náhrdelníku, a do níž je zaklet veškerý vodní živel. Záhadou jen zůstane, proč tento mimořádně vzácný klenot jeho majitel nakonec celkem neopodstatněně odhodí do fontány, ještě větší záhadou je, jak ho v ní mládenec objeví. Inu, jsme přece v pohádce a tam je možné všechno. Kostýmní výprava trochu víc žehrá na honosné dobové kostýmy, a tak princezna moc princeznu svým outfitem nepřipomíná, její pan tatíček král na tom není o nic lépe. Nebýt koruny, vypadal jako nepříliš bohatý šlechtic. Záporák Petra Štěpánka se docela vyřádil a vydařil se. Záliba v delších kadeřích byla poměrně osvěžujícím prvkem, stejně tak řada jeho replik, které jeho řádění provázely. A to nebylo všechno. Postavy putovaly z jednoho konce světa na druhý a tak princezna dorazila do jiného království, kde bylo možné spatřit prince Lukáše Vaculíka s originálním přístupem k princezně a stejně tomu bylo i naopak. Těch větších i drobnějších detailů stran postav i celého příběhu, které byly pro dobrý chod i ráz vyprávění důležité, je přítomno v dobrém poměru a nechybí tomu originalita. Herecké výkony jsou na pochvalu. Postavy jsou zahrány svěže, neotřele a žádná z nich není otravná. Zkušená Vlasta Janečková si to režijně pohlídala, a to i po řemeslné stránce. Výsledkem je nápaditá pohádka, která až na pár nelogičností a lacinější kostýmní výpravu, nabízí v rámci televizních studiových pohádek vydatnou porci pohádkovna. Mé hodnocení: 80% ()
"Slyště,slyště. Ráno se nestalo nic!" "Chacha." "A odpoledne se také nic nestalo!" "Chacha." U mě spíš trapárna. Jako skoro každá televizní pohádka z devadesátých let a po roce 2000 jsou stejné. Ať se jedná o jakékoliv herce,známé nebo neznáme je to furt stejný. U záporných postav se chovají jako v divadelních dramatech a ti hodní jako úplní blbci. Nezasměju,ničím mě to nezaujme a to,že mám rád pohádky. ()
Sice je to spatlanina dvou a půl pohádky, a z toho vztahu s princem se to na poslední chvíli vylhává, jak jen může, ale na Žádníkovou-Volencovou se moc hezky kouká (jen tedy netuším, proč jí pořád měnili barvu vlasů - jednou blond, podruhé skoro zrzka), Štěpánek si toho zlouna vyloženě užívá a je fakt uvěřitelně zlý, a vidět Vaculíka, jak konečně není ten hlavní hrdina, je taky fajn. Zawadská a Kostelka zbytečně přehrávají, Štěpnička a kostka hrají svůj kvalitní průměr, nejvíc na nervy mi lezl žel Jaroslav Šmíd, který nepůsobí vůbec chlapsky (a vlastně ani nemůže, že?) a ani jeho postava není nijak zdařile napsaná - jak mu vlastně řekne princezna, nic neumí, jen napodobovat skřivana. Což se ukáže jako strašně důležité, protože by jinak s hvězdářem šaty nevyměnil. A i pak mu náhoda spíše hraje do ruky (co kdyby král nedal kapku do fontánky a on to náhodou neviděl?). ()
"Copak král může zhloupnout ??" Bohužel nejen král.. Když už i o zdravé mysli či alespoň soudnosti královny, i kdyby jen královny české pohádky Vlasty Janečkové, co znovu přijíždí na porouchaném stroji času, jeden musí pochybovat.. Zkušený Jílek totiž přichází s neautorsky pohodlným a snaze navzdory neinvenčním scénářem tak zoufalým, že jen žánru sype sůl do ran.. Za Petra Štěpánka v příšerné roli musí být divákovi až stydno, ovšem chameleon Petr Kostka tradičně famózní !! ()
"Za zlým-li půjdeš, zlé také najdeš." "Kdo má vodu, zdraví, chleba, má vše, co je k žití třeba." Ač je to velmi dobrý herec Petr Štěpánek mně zde jako hlavní záporák neseděl, navíc měl příšerný kostým. Moc pěkná a šikovná princezna, Zdeňka Žádníková celou pohádku táhne. ()
Mírně se vlekoucí pohádka s krásnou princeznou Zdeňkou Volencovou (která ale byla mnohem krásnější jako tmavovláska; např. v pohádce O pyšném panovníkovi), v níž se dozvíme nejen o tom, že dobrá voda je nad zlato a drahé kamení ale také, že je mnohdy dobré vykašlat se na prince a vzít si raději hlásného. ()
Moralizující pohádka.Tohle byla asi první role, kde jsem viděla herce Petra Štěpánka v záporné roli. Hezky překvapil. ()
Petr Štěpánek jako Vládce zlé vody je dobrej démon a jeho kreace táhnou celou pohádku. Vlasta Janečková natočila takovou variaci na Sůl nad zlato. Tradičně skvělá hudba Vadima Petrova. ()
Meteorologická pohádka se silně aktuálním ekologickým poselstvím. Princezna se mi zdála nehezká, odbočka s princem vyzněla pitomě a konec byl vyloženě natahovaný. V podstatě se mi líbila jen první polovina pohádky. ()
Ne že by to byla Štěpánkova životní role, ale v roli zlého Vládce zlé vody se doslova vydováděl. Jeho herecký výkon je naprosto neodolatelný. A vedle naivně vypadající Žádníkové je tou pravou "bestií". Podařená pohádka s velmi dobrým hereckým obsazením a tradičně kvalitní režií Vlasty Janečkové. ()
Pohádka to není vyloženě špatná, ale je tak přímočará a jednoduchá, navíc předvídatelná, že nemohu dát vyšší hodnocení. Na Štěpánka se raději kouknu v kladné roli, a zbytek herců ničím nezaujal (snad jen Zawadská ukázala, že byla zamlada kus ženské). ()
Vždycky jsem si myslel, že máme jen měkkou a tvrdou vodu, tahle pohádka mě ale přesvědčila, že je ještě také voda hodná a zlá. A hlavně tu poslední nezkoušejte rozhněvat. ()
Trošku pozměněná sůl nad zlato a vynikající Štěpnička. ()
Zdeňka Žádníková-Volencová, kterou jsem platonicky miloval již od Rodinných pout a výborný Petr Štěpánek si zaslouží uvedené dvě hvězdy. Jinak pohádce chybí lepší hudba a navíc disponuje skutečně příšernými kulisami. ()
Hodně pochmurná pohádka, ale koukatelná. Hodnocení: 45 % ()
Vlasta Janečková natočila za svou kariéru mnoho krásných pohádek, kterým nechybí kvalitní scénář, pěkná hudba, vtip ani romantika. Bohužel, i mistr se někdy utne a paní Janečkové to zkrátka v devadesátých letech už moc nešlo. Pohádka O dobré a zlé vodě má hodně mizerný scénář, nemastného-neslaného hrdinu (Šmíd), patetického padoucha a dost divné kulisy. Z hereckých výkonů se pak kromě těch osvědčených hvězd (Štěpánek, Kostka, Štěpnička, Holišová...) blýskla Zdeňka Žádníková-Volencová jako princezna. Ale to na víc hvězdiček prostě nestačí. ()
A mně se to líbilo. Je dobré další generaci dětí připomínat, že věci, jichž si máme vážit, jsou prachobyčejné. Ano, paní Janečková tu použila všechny osvědčené stereotypy, které tolik fungovaly už předtím, ale proč ne? Princezna je půvabná, aktivní, po cestě světem nabírá zkušenosti, takže nakonec neskončí v náručí princi - mamánkovi. Crazy padouch Petra Štěpánka jakoby si odskočil z Klece bláznů na další představení - a stal se zřejmě předobrazem skřetů (troubení na roh) a Harryho Pottera (znaménko uprostřed čela) :-) Až do poslední chvíle jsem doufala, že si princezna vezme toho skvostného padoucha, a případně ho časem zhodní, to by byla bomba!!! Nebo aspoň toho sexy krále, co měl velký hrad a čučel na hvězdy (Jiří Štěpnička). Bohužel se rozhodla pro toho venkovského ňoumu, co vypadal, jakoby mu nadloubali. Co naplat, třeba bude nějaký druhý díl... Vtipné hlášky, třeba když padouch chtěl po hvězdáři-králi, aby šel ven najít skřivánka a vykopat mu hrobeček. Závěr trochu neštymoval, padouch sám napomohl svému zprovození? A pak princezna chodí po královstvích se džberem vody? Studio zde bylo trochu na škodu, bylo to sterilní. Ale jinak fajn. ()