Nepřítel před branami

Napětí a přiměřenou dávku válečného dobrodružství umí Annaud divákovi předložit, nicméně dojem autenticity z jeho válečného velkofilmu přes zjevnou snahu a evidentně slušný rozpočet nemám. Je to takový ten poněkud naivní film natočený o cizí zemi a historických událostech, na které se filmový štáb dívá z velké dálky a bez schopnosti a ochoty opravdu jim porozumět. Jude Law na mě při nejlepší vůli nepůsobí jako slovanský kluk ze Sibiře a vůbec ta "ruská" část hrdinů působí tak nějak cizorodě. Přestože potenciál měl Nepřítel před branami větší, je to slušná válečná podívaná se spoustou hereckých hvězd na plátně. Celkový dojem: 75 %. (23.10.2010)

J.J. Annaud natočil jeden z nezabudnuteľných vojnových filmov a ukázal pohľad na Stalingrad trochu z iného uhlu. Predovšetkým ho ozvláštnil o sniperský súboj, ktorý je hlavnou témou filmu, ale i prostriedkom pomocou ktorého ukazuje zničené mesto i život v ňom. Ed Harris ako sympatický a chápavý Nemec je vo filme ešte výraznejší než slávny V. Zajcev v podaní J. Lawa. Každopádne ich vzájomné hľadanie sa cez puškohľady je veľmi napínavé. Odstreľovacia scéna z fontány nemá chybu. Hra na mačku a myš výborne funguje počas celého filmu a navyše poteší obsadenie R. Perlmana s vybitým chrupom... "Veď to vy ste ma poslali k Hitlerovi!". Silno na mňa zapôsobil i záver, v ktorom Ed Harris zamrzne v chôdzi keď zistí, že to posral. Veľmi rád som si film pripomenul a dvíham hodnotenie na maximum. 100%. (22.06.2009)

Nepřítel před branami je typickým příkladem filmu, který má explozivní začátek, průměrný střed a výborný konec. Kdyby se rejža a asi i režisér snažili o malinko více (hercům podle mně není nic moc co vytknout), mohl z toho být takový jarní blockbuster. Jinak za začáteční scénu samotnou zvedám určitě oba place hodně nahoru. (10.03.2009)

Vasja Zajcev je paparazzii obletovanou hvězdou bolševických válečných žurnálů. Už si pomalu nevzpomíná na svůj příjezd na frontu a zmatené pobíhání v dešti kulek za účelem získání bojových prostředků mrtvého spolubojovníka. Dneska je hýčkaným hrdinou, který svou puškou s pečlivě seřízenými mířidly uvolňuje pracovní místa ve velitelském štábu nepřítele. Jenže německou armádu nebaví počítat stohy svých mrtvých důstojníků a proto ke Stalingradu přijíždí major König, aby zahájil deratizaci kobylkoidně se rozrůstající Krasnoj armii. Tady může začít souboj nadšeného Zajceva s roztomile chadnokrevným Königem, jenž neměl být rušen žádnou nesmyslnou válečnou epopejí, (17.07.2009)

Rok 2001 byl rokem válečných filmů z druhé světové s milostnými trojúhelníky (TMAVOMODRÝ SVĚT, PEARL HARBOR, NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI) a paradoxně u mě nejvíc zabodoval ten, na který jsem se těšil nejmíň a sice NEPŘÍTEL. Hned úvodní čtvrthodinka s příjezdem do Stalingradu, ve které jsme spolu s hrdinou hozeni do stalingradského mlýnku na maso, je - podobně jako u ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA nebo NÁVRATU DO COLD MOUNTAIN - naprosto šílená a dá vám okamžitě pocítit tu hrůzu z absolutního válečného zmaru. Následuje špičková odstřelovačská scénka v kašně, kterou odstartuje souboj sovětského a německého snipera, o kterém vypráví zbytek filmu, komplikovaný funkčním milostným trojúhelníkem mezi hrdinou, jeho holkou a kámošem, který nevyhnutelně postaví kamarády proti sobě. Jednotlivým střetům nechybí napětí, zvraty a odstřelovačské vychytávky a jsou prokládány působivými emotivními scénami jako Kulikovovo vyprávění o tom, jak přišel o zuby, vyprávění Táni o smrti jejích rodičů nebo milování Vasilije a Táni v kolektivní "ubikaci" aj., které dobře prodávají herci i parádní Hornerova hudba. Moc se mi líbila postava schopného mladého politruka (Fiennes) a celá jeho propagandistická linie. Suma sumárum, můj nejoblíbenější válečný film. (04.06.2005)