Nepřítel před branami

Nejdražší evropský film. Film bez projevů vlastenectví poráží Hollywoodské válečné spektákly, Nepřítel Před Branami Vám ukáže vzácný pohled na druhou světovou válku, která zaplavila svět. Snímek je mrazivý, zablácený a nutící k okusování nehtů až do poslední scény a zasloží si místo jako jeden z nejvíce vizuálně majestátních válečných příběhů. Chudý farmářský chlapec z ruských hor, Vassili Zaitsev (Jude Law) byl vyslán ke Stalingradu bojovat proti nacistickým sviním, kteří se snaží převzít nadvládu nad městem. V ruinách města se setkává s důstojníkem Danilovem (Joseph Fiennes), který objevuje odstřelovačské schopnosti Vassilie, čímž nachází hrdinu, kterého jeho země dlouho hledala. Danilov Vasilie dostane mezi "superstar" ruské armády a pod palcem Khruscheva (vynikající Hoskins) se dozví, že jeho osud je přímo svázán s Vasiliem. Oba se zamilují do Tanii (Rachel Weisz), která bojuje po boku Vassilie. Brzy nacisté poílají jejich nejlepšího odstřelovače Majora Koeniga (Ed Harris), který má Vassilie zlikvidovat ve jménu cti.Co Koenig nečeká je stejně nadaný odstřelovač, který není vůbec snadná kořist. Vizuální režisér nejvyššího kalibru Jean-Jacques Annaud (Sedm Let v Tibetu) odkládá svou obvyklou barevnou paletu a u Nepřítele Před Branami si vystačil pouze s šedým a černým odstínem. Tým s Wolfem Kroegerem a kameramanem Robertem Fraissem vzal Annaud 90 miliónů dolarů a všechno beze zbytku do filmu vložil. Detaily ve filmu jsou úžasné. V čem jsem se ale s režisérem neshodl je fakt, že Annaud učinil rozhodnutí, aby všichni mluvili ve svých rodných přízvucích. Při představě mixu amerických a britských herců hrajících Rusy a Němce s anglickým přízvukem je pro každého odzbrojující. Příběh není jen o bojování a smrti, ale i o cti a manipulaci. Filmový divák je zvyklý na bitevní scény. Zachraňte Vojína Ryana nás ohromil také. Nepřítel Před Branami je hezká směs rozsáhlých válečných scén, osobní porážky, neopětotované lásky a cti. (17.09.2005)

Možná jsem čekal o něco více, než bylo nakonec na plátně prezentováno. Ale přesto se mi ten film líbil hodně. I díky Limou zmiňované výpravě, která je místy opravdu monumentální. Souboj odstřelovačů je také veden napínavě a milovníci války si přijdou na své, byť těch masivních bojových scén se stovkami statistů je zde jen pár. Jean-Jacques Annaud udělá výbornou podívanou z čehokoliv. (06.08.2002)

Skutečně dobře natočený válečný film, který má stejně jako Save Private Ryan značně působivou první scénu, kdy "dobrovolníci" přijíždějí bojovat do Stalingradu bombardovaného Němci. Osobně byl ale mojí nej postavou Ed Harris v roli sice záporáka, ale nesmírně charismatického odstřelovače Němců, kterému jsem fandila a to si Jude Law mohl před kamerou poskakovat jakkoliv. (23.05.2006)

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

Tak tohle byl celkem jednoznačně nejlepší snímek z bojiště 2. světové války, co jsem měl možnost spatřit zvysoka překonávající Spielberga s Hanksem. Jean-Jacques Annaud se mi líbí čím dál tím více a má u mě velkou šanci dostat se na mou režisérskou topku. Skvělé zpracování se vším všudy, které mě do zápletky skutečně zakouslo. Temná atmosféra války dokonale vykreslená nekonečným čekáním z pohledu snipera. Scény s neandrtálcem Perlmanem byly také lahůdkové. Po jeho odchodu, však pravda, jakoby film trochu ztratil a začíná být mírně zdlouhavý. Nepřítele před branami si patrně člověk více vychutná s dabingem ( z důvodu anglicky mluvících "Rusů"), škoda, že ten bohužel nepřehluší příšernou hudbu Hornera, která zase není až tak hrozná, aby zastínila zbytečný závěr, i když to teda bylo jako podle skutečné události... (24.05.2006)