Nepřítel před branami

Tak tohle byl celkem jednoznačně nejlepší snímek z bojiště 2. světové války, co jsem měl možnost spatřit zvysoka překonávající Spielberga s Hanksem. Jean-Jacques Annaud se mi líbí čím dál tím více a má u mě velkou šanci dostat se na mou režisérskou topku. Skvělé zpracování se vším všudy, které mě do zápletky skutečně zakouslo. Temná atmosféra války dokonale vykreslená nekonečným čekáním z pohledu snipera. Scény s neandrtálcem Perlmanem byly také lahůdkové. Po jeho odchodu, však pravda, jakoby film trochu ztratil a začíná být mírně zdlouhavý. Nepřítele před branami si patrně člověk více vychutná s dabingem ( z důvodu anglicky mluvících "Rusů"), škoda, že ten bohužel nepřehluší příšernou hudbu Hornera, která zase není až tak hrozná, aby zastínila zbytečný závěr, i když to teda bylo jako podle skutečné události... (24.05.2006)

Škoda, tenhle film si mohl vysloužit vyšší hodnocení...Ústřední motiv souboje dvou odstřelovačů (už si to konečně všichni zapamatujte :)) měl hrát první housle a Annaud měl vyprávět o dvou mužích na opačných stranách a o dvou puškách v jejich rukách...Kulisa Stalingradu přímo vybízí ke spuštění strhujícího dramatu plného ukrývání, maskování, léček, úskoků a famózních zásahů - tak proč to všechno okolo??? Milostný trojúhelník naroubovaný na politickou propagandu - tohle vyškrtnout a z "Nepřítele před branami" by byl brilantní válečný film. Vždyť Jude Law (i když má do Rusa HODNĚ daleko) hraje výborně a na Eda Harrise nemůžu nic jiného než pět chválu - jeho major Koenig je profesionál každým coulem, inteligentní sympaťák...a pak přijde závěr filmu a z německého snipera vás najednou neuvěřitelně zamrazí!! Ale co je tohle všechno platné, když mezitím musíte trávit čas sledováním naprosto nadbytečné Rachel Weisz a směšného Boba Hoskinse v roli Nikity Chruščova! Dokonce ani velmi dobrý Joseph Fiennes není, a vlastně ani nemůže být, tak zajímavou postavou jako ústřední duo...A ještě jednu věc Annaudovi neodpustím - to dnes tak moderní zobrazování Rusů jako ještě větších zrůd než byli fašisti - to je fraška !! Ano, mám především na mysli scénu útoku po Zajcevově příjezdu do Stalingradu... (02.06.2005)

Vasja Zajcev je paparazzii obletovanou hvězdou bolševických válečných žurnálů. Už si pomalu nevzpomíná na svůj příjezd na frontu a zmatené pobíhání v dešti kulek za účelem získání bojových prostředků mrtvého spolubojovníka. Dneska je hýčkaným hrdinou, který svou puškou s pečlivě seřízenými mířidly uvolňuje pracovní místa ve velitelském štábu nepřítele. Jenže německou armádu nebaví počítat stohy svých mrtvých důstojníků a proto ke Stalingradu přijíždí major König, aby zahájil deratizaci kobylkoidně se rozrůstající Krasnoj armii. Tady může začít souboj nadšeného Zajceva s roztomile chadnokrevným Königem, jenž neměl být rušen žádnou nesmyslnou válečnou epopejí, (17.07.2009)

Pro mě jeden z nejlepších válečných filmů. Je totiž plný opravdu výjimečných a výrazných postav, mezi kterými to jiskří a které, ač by mohly být označeny jako šablony, nepůsobí nevěrohodně. My si tak můžeme vychutnat tento příběh odehrávající se v obléhaném Rusku, který obsahuje jak kladného hrdinu, tak jeho lásku, zrádce i výrazného záporáka a pomstu, aniž bychom ztráceli dojem realističnosti a uvěřitelnosti. Velkou zásluhu na tom má i viditelný fakt, že hlavní hrdina Zajcev, mladý ruský ostřelovač je glorifikován zcela záměrně, což je v ději ještě umocněno nadsazenou propagandou. To samé v bleděmodrém platí pro jeho protihráče na německé straně. Ten je oproti oduševnělému chudému ruskému hrdinovi z lidu pojat naopak jako bohatý, vážený, nemilosrdný a nekompromisní profesionál. Schéma dvou hlavních hrdinů, oba výjimeční ostřelovači, jeden hodný chudý, druhý „zlý“ bohatý, je jak vystřiženo ze sportovního filmu, či dokonce z komiksu, tady ovšem zasazeno do kulis druhé světové války, ruin zdevatovaného města a všudypřítomné smrti působí nadočekávání dobře. Jude Law i Ed Harris jsou skvělí herci a zde jen potvrzují, že dokáží bez zaváhání zahrát cokoli. Velmi zdatně jim ale sekundují Joseph Finnes jako bezohledný kariérista a nadšený redaktor propagandy, nebo Rachel Weisz, která rozhodně neplní úlohu pouhé ozdoby hlavního hrdiny. Ron Perlman se svou postavou a kovovým úsměvem nepotřebuje komentář, zasloužil by si vlastní film! Nepřítel před branami je válečný film, jaký tu ještě nebyl! S béčkovým námětem (podle skutečnosti ovšem) nám servíruje fascinující bitvu dvou velkých mužů, která alegoricky symbolizuje válku dvou velkých zemí! (12.02.2006)

Kéž by tenkrát před branami našeho pětihvězdičkového vězení byl nějaký takový sniper skrytý v korunách palem. Ukázal bych mu prstem nepřátele, on by je lehce přičísnul ostrou nábojnicí a hned by bylo na světě veseleji. Nevím, jestli je správné, když člověka baví film z válečného prostředí, protože tehdá se asi bavil jen málokdo, ale za to vím zcela jistě, že film u mě může uspět jen a pouze v případě, když se u něj bavím. Vasilij si může udělat poslední čárku, zasáhl mě přímo do srdce. (Filmfest Hurghada 2012, 47/67) (29.12.2012)