Nepřítel před branami

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

Rok 2001 byl rokem válečných filmů z druhé světové s milostnými trojúhelníky (TMAVOMODRÝ SVĚT, PEARL HARBOR, NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI) a paradoxně u mě nejvíc zabodoval ten, na který jsem se těšil nejmíň a sice NEPŘÍTEL. Hned úvodní čtvrthodinka s příjezdem do Stalingradu, ve které jsme spolu s hrdinou hozeni do stalingradského mlýnku na maso, je - podobně jako u ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA nebo NÁVRATU DO COLD MOUNTAIN - naprosto šílená a dá vám okamžitě pocítit tu hrůzu z absolutního válečného zmaru. Následuje špičková odstřelovačská scénka v kašně, kterou odstartuje souboj sovětského a německého snipera, o kterém vypráví zbytek filmu, komplikovaný funkčním milostným trojúhelníkem mezi hrdinou, jeho holkou a kámošem, který nevyhnutelně postaví kamarády proti sobě. Jednotlivým střetům nechybí napětí, zvraty a odstřelovačské vychytávky a jsou prokládány působivými emotivními scénami jako Kulikovovo vyprávění o tom, jak přišel o zuby, vyprávění Táni o smrti jejích rodičů nebo milování Vasilije a Táni v kolektivní "ubikaci" aj., které dobře prodávají herci i parádní Hornerova hudba. Moc se mi líbila postava schopného mladého politruka (Fiennes) a celá jeho propagandistická linie. Suma sumárum, můj nejoblíbenější válečný film. (04.06.2005)

Filmu o sniperech neni nikdy dost a tenhle ma fantastickej rozjezd. Prvni zhruba hodinu se totiz tvrde bombarduje a bojuje, spousta davovejch scen, spousta valecny techniky a skvele natoceny, proste pastva pro oci. Do toho se v troskach Stalingradu zacne odehravat souboj dvou super sniperu. Bohuzel v druhy pulce film zacne zbytecne moc tlacit na romantickou linii a dej zacne bejt lehce stereotypni. Ne, ze by to zaclo vylozene nudit, precejen se porad bojuje a napeti mezi dvema sniperama by se dalo krajet, ale uz to proste neni tak skvely jako prvni pulka. Jinak herci paradni, Law, Fiennes i Harris. Pak tu je pekne nechutnej Hoskins a pekna Weisz, ktera mi ale prisla, ze je sem nacpana tak trochu nucene, aby se mohla rozehrat ta romanticka linka. Celkove ale paradni valecnej film se zajimavym tematem a jeden z nejlepsich od Annauda. (21.06.2009)

Souboj dvou elitních sniperů v ruinách rozbombardovaného Stalingradu s dokonalou, takřka až hrůzostaršnou, výpravou a skvělými herci. Jude Law i Rachel Weisz byli příjemně civilní, avšak veškerou pozornost si získává Ed Harris, který tím nacistickým ostřelovačem prostě je. Nebýt poslední uloudané půlhodiny a závěrečného přílišného hraní na city, byl bych maximálně spokojen. Jean-Jacques Annaud ukázal, že ani válečné drama mu není cizí. 75%. (30.05.2005)

Napětí a přiměřenou dávku válečného dobrodružství umí Annaud divákovi předložit, nicméně dojem autenticity z jeho válečného velkofilmu přes zjevnou snahu a evidentně slušný rozpočet nemám. Je to takový ten poněkud naivní film natočený o cizí zemi a historických událostech, na které se filmový štáb dívá z velké dálky a bez schopnosti a ochoty opravdu jim porozumět. Jude Law na mě při nejlepší vůli nepůsobí jako slovanský kluk ze Sibiře a vůbec ta "ruská" část hrdinů působí tak nějak cizorodě. Přestože potenciál měl Nepřítel před branami větší, je to slušná válečná podívaná se spoustou hereckých hvězd na plátně. Celkový dojem: 75 %. (23.10.2010)