Nepřítel před branami

Soundtrack James Horner: 1. River Crossing to Stalingrad ,2. The Hunter Becomes the Hunted ,3. Vassili's Fame Spreads ,4. Koulikov ,5. The Dream ,6. Bitter News ,7. The Tractor Factory ,8. A Sniper's War ,9. Sacha's Risk ,10. Betrayal ,11. Danilov's Confession ,12. Tania (End Credits) , (16.05.2011)

Škoda, tenhle film si mohl vysloužit vyšší hodnocení...Ústřední motiv souboje dvou odstřelovačů (už si to konečně všichni zapamatujte :)) měl hrát první housle a Annaud měl vyprávět o dvou mužích na opačných stranách a o dvou puškách v jejich rukách...Kulisa Stalingradu přímo vybízí ke spuštění strhujícího dramatu plného ukrývání, maskování, léček, úskoků a famózních zásahů - tak proč to všechno okolo??? Milostný trojúhelník naroubovaný na politickou propagandu - tohle vyškrtnout a z "Nepřítele před branami" by byl brilantní válečný film. Vždyť Jude Law (i když má do Rusa HODNĚ daleko) hraje výborně a na Eda Harrise nemůžu nic jiného než pět chválu - jeho major Koenig je profesionál každým coulem, inteligentní sympaťák...a pak přijde závěr filmu a z německého snipera vás najednou neuvěřitelně zamrazí!! Ale co je tohle všechno platné, když mezitím musíte trávit čas sledováním naprosto nadbytečné Rachel Weisz a směšného Boba Hoskinse v roli Nikity Chruščova! Dokonce ani velmi dobrý Joseph Fiennes není, a vlastně ani nemůže být, tak zajímavou postavou jako ústřední duo...A ještě jednu věc Annaudovi neodpustím - to dnes tak moderní zobrazování Rusů jako ještě větších zrůd než byli fašisti - to je fraška !! Ano, mám především na mysli scénu útoku po Zajcevově příjezdu do Stalingradu... (02.06.2005)

Úvod je strhující. Pohled na válčící Stalingrad, vypadající spíše jako peklo, přeplouvání Volhy za asistence messerschmidtů a následující ůtok ústící v masakr - to je pěkný kus filmařiny. Vůbec celá výprava je monumentální a patří ke kladům snímku. Jenže po úvodní třetině se film vleče a doplácí na řadu scenáristických děr. Ale koukat se na to dá, i díky trojlístku - Law, Weisz, Harris. (21.07.2002)

Úvodní bojová pasáž je naprosto fantastická a svou vizuální špinavostí a šokujícím naturalistickým charakterem se emocionálně takřka vyrovná úvodní půlhodince v Ryanovi. Annaud vůbec znovu potvrzuje, jak objemnou obrazovou imaginací a působivým vypravěčským talentem byl obdařen, vrcholné scény ve spíše psychologicky orientovaném zbytku filmu patří pořád k tomu nejlepšímu ve svém žánru (hlavně nervy drásající a umně protahovaná scéna se "zpětným zrcátkem" je dech beroucí) a atmosféra stalingradského pekla se zadře hluboko pod kůži, byť v prvních minutách nastavila sama sobě nezdolatelnou laťku. Všechny zmíněné highlighty včetně unikátního souboje dvou megacharismatických sniperů (díky démonickému rozměru Eda Harrise ani nevíme, komu vlastně fandit) jsou ale soustavně narušovány nefungujícími vedlejšími motivy ohledně trochu sentimentálně zdůrazňované romance či pro vývoj děje nepotřebné politiky, které natahují stopáž neúměrně ke klíčovému atraktivnímu dění. Annaud si to měl pohlídat a nesklouzávat k laciným hollywoodským zvratům, a bylo by to jasně za 5*... (15.10.2011)

Vasja Zajcev je paparazzii obletovanou hvězdou bolševických válečných žurnálů. Už si pomalu nevzpomíná na svůj příjezd na frontu a zmatené pobíhání v dešti kulek za účelem získání bojových prostředků mrtvého spolubojovníka. Dneska je hýčkaným hrdinou, který svou puškou s pečlivě seřízenými mířidly uvolňuje pracovní místa ve velitelském štábu nepřítele. Jenže německou armádu nebaví počítat stohy svých mrtvých důstojníků a proto ke Stalingradu přijíždí major König, aby zahájil deratizaci kobylkoidně se rozrůstající Krasnoj armii. Tady může začít souboj nadšeného Zajceva s roztomile chadnokrevným Königem, jenž neměl být rušen žádnou nesmyslnou válečnou epopejí, (17.07.2009)