Krvavý sport

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Uff..bohužel i filmy stárnou a tenhle za ty dvě desítky let opravdu hodně, přišlo mi to téměř nekoukatelné. když k tomu přidám, že Van Damme nikdy nebyl můj oblíbenec, tak je mé hodnocení jasné..1* z čiré nostalgie. To se radši příště kouknu na karate či taekwondo na blížících se Olympijských hrách v Pekingu,než znovu na tento "skvost"..Někdy je opravdu lepší, zůstat jen u vzpomínek na některé filmy co jsem "hltal" v dětství, realita je pak docela tvrdá.. (02.04.2008)

Jeden z prvních Van Dammeových filmů, který mi dlouho chyběl do "sbírky":) Na svoji obranu podotýkám, že to je hezkých pár let zpátky.:) O něco podobného se pokusil ve vlastní režii Soubojem Cti, který byl o poznání dražší a co do stylů i zajímavější, ale kam se nějaký Mongol hrabe na Bolo Yeunga... (19.04.2004)

Klasické béčkové dílo 80. let - naivní a machistický obraz bojových umění, queer interpretace, humpolácká choreografie, národnostní stereotypy a otřesní herci v epizodních rolích. Van Damův první a naprosto esenciální film - přemíra roznožek, vrtulové kopy, holý zadek, švihácké úsměvy, frajerské mrkání, hrozivé dramatické herectví a posedlost vlastní muskulaturou před objektivem kamery. V zásadě debilní film do sféry bizarností posouvá rovina "podle pravdivých událostí". Není moc dobrou vizitkou dané doby, že tento snímek ovlivnil celou jednu generaci, ale současně mu nelze upřít velkou uhrančivost. (06.08.2008)

Jeden z nejzábavnějších akčních filmů vůbec. Naivita s kterou tvůrci natočili tento film skutečně nezná mezí. Herci hrají jako hadroví panáci, bitky nejsou nic extra a ještě k tomu velmi špatně ozvučené a o ději ani nehovořím. I Souboj cti, který je založen na stejném konceptu je zajímavěji natočený. Krvavý sport je považován za legendu, ale upřímně nechápu proč. Trapnost prvního kalibru. (09.04.2009)