Režie:
Hal AshbyKamera:
Haskell WexlerHrají:
Jane Fonda, Jon Voight, Bruce Dern, Penelope Milford, Robert Carradine, Robert Ginty, Jonathan Banks, Charles Cyphers, Olivia Cole, David Clennon (více)Obsahy(1)
Kapitán Bob Hyde v roce 1968 odjíždí z Los Angeles společně s dalšími vojáky do Vietnamu, aby hájil čest a zájmy USA. Doma zanechává svoji přitažlivou manželku Sally, která je najednou sama a rozhodne se dobrovolně pomáhat v nemocnici. Tady se sblíží s ochrnutým válečným veteránem Lukem Martinem, jenž bojuje s depresemi, samotou, a tím, že společnost nedokáže ocenit jeho oběť. Tisíce kilometrů daleko od Sally se zatím Bob pokouší vyrovnat se se situací na frontě, která je zcela jiná, než jak ji podávala oficiální propaganda... Příběh o válce bez války, zato plný opravdových lidských emocí, ukazující nesmyslnost jakékoliv války, z pohledu těch, jež krutě zasáhla. Neobyčejně silné komorní drama, ani dnes neztrácející na své působivosti a aktuálnosti, takový je slavný protiválečný film, natočený režisérem Halem Ashbym. K jeho přesvědčivosti přispívají civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, příznačná smutná atmosféra, hudba a písně Janis Joplinové, skupin The Rolling Stones, The Beatles a dalších, které evokují dobu konce šedesátých let a myšlenkově doplňují příběh. Snímek oprávněně získal tři Oscary za nejlepší mužský výkon (Jon Voight), nejlepší ženský herecký výkon (Jane Fondová) a nejlepší původní scénář (Robert C. Jones a Waldo Salt), a také řadu dalších prestižních ocenění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (131)
Pátou hvězdu dávám za poselství. Takovéto filmy by se měly točit i dnes. Traumata z beznadějných a nespravedlivých válek na Blízkém Východě si vojáci nesou po celý život, stejně jako bylo u Vietnamu. A je tomu tak u všech dobyvačných a okupačních válek, které po světě vedou USA. Irák, Libye, Sýrie, Kuvajt, Afghánistán, minimálně tyto války. Ale jsou jich desítky, ne-li stovky. ()
Šerednosti Vietnamu prostřednictvím pouze toho, jaké to je posléze "doma", když zjistíte, že klid nepřichází, nikdo se nestará a nechápe, je šikovný způsob, jak vykřesat soucítění s (bůhvíproč) dobrovolníky i bez přehnané ukázky boje v džungli v celé nahotě a snahy šokovat. Přesná Jane Fonda a Jon Voight, kterému to už nikdy takhle vsedě neslušelo, perfektní soundtrack a pomyslné slzy za všechny, kteří nás ovlivnili, v našem životě byli a už nejsou. Baby you're out of time... ()
Tohle snad ani není protiválečné drama. To je příběh vyprávěný tak prostě, jako když člověk dýchá a přitom je to protiválečnější než všechny ty výbuchy a napalmy a nohy utrhané v přímém přenosu. Jenom kluci, kteří přišli o svůj bývalý život a iluze a nechtějí už umírat a zabíjet. Atmosféra doby je skvěle vytvořena písněmi a Jon Voight mi nikdy předtím ani potom nepřipadal tak sexy jako tady v roli Luka. Jeden z filmů, na který nikdy nezapomenu. ()
Dát filmu s tak závažným tématem, jako je návrat válečných mrzáků do civilního života méně než 4* může vyznít jako svatokrádež, ale přes slušné obsazení a onen námět ve mně film po dlouhou dobu nevyvolával žádné velké emoce. První hodina se nese v nevýrazném duchu a pokud bych měl Ashbyho film srovnat dejme tomu s Narozen 4. července Olivera Stonea, pak ten druhý u mě s převahou vítězí. Od klíčové scény soulože hlavních hrdinů nabírá film sice na vnitřním napětí a stává se o něco zajímavější, jenže konci opět schází nějaká klíčová emotivní scéna, díky níž by si divák film trvale uchoval v paměti. V dlouhé řadě amerických snímků na podobné téma představuje Návrat domů z mého pohledu jen lepší průměr. Celkový dojem: 65 %. ()
Pozdní plod amerického občanského radikalismu, který začal beatnictvím a skončil sílícím nesouhlasem s nikdy oficiálně nevyhlášenou vietnamskou válkou (konflikt si vyžádal životy zhruba 2 mil. Vietnamců, nesmírné materiální škody způsobené "humanitárním" bombardováním nejen severního Vietnamu i dlouhodobé důsledky zmrzačení několika milionů nevinných, zpravidla ještě nenarozených vietnamských dětí použitím chemických látek typu Agent Orange nikdy nebyly Vietnamu kompenzovány; rozporuplnost americké tehdejší politiky vyvrcholila faktickou podporou krvavého polpotovského extrémisticky levicového režimu v Kambodži a nesmyslnou kritikou vietnamské obranné války, která zachránila statisíce khmérských životů v roce natočení NÁVRATU), řadí toto pozoruhodné dílo k filmům typu Formanových VLASŮ. Silný zážitek, který jsem si před lety z tohoto filmu odnesl, je podpořen jak skvělými hereckými výkony obou protagonistů, Fondové i Voighta, invalidy i jeho trochu nečekané partnerky, tak vyčerpávajícím a strhujícím popisem doby, která už byla tak trochu minulostí. Hořkost, kterou z filmu cítíme, najdeme dnes v dokumentárních Mooreových dílech typu FAHRENHEIT 9/11; je oprávněná, pocit z nesmyslně utracených mladých lidských životů vyznívá jako nesmlouvavá obžaloba především johnsonovského a nixonovského "watergatského" prezidentství. NÁVRAT nepochybně patří k filmům, které svou katarzí oslovují i naši současnost. A zřejmě nejen ji. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (10)
- Role Lukea Martina (Jon Voight) je založena na skutečném příběhu Rona Kovice. (Kulmon)
- Jane Fonda (Sally Hyde) chtěla, aby roli Vi (Penelope Milford) hrála Meryl Streep. (Kulmon)
- Proslov Lukea Martina směrem ke středoškolákům na konci filmu Jon Voight improvizoval. (ČSFD)
Reklama