Vera Drakeová
Vera Drake
Dve tváre Very Drake
Vera Drake
Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Andrew DicksonHrají:
Imelda Staunton, Jim Broadbent, Heather Craney, Richard Graham, Eddie Marsan, Anna Keaveney, Alex Kelly, Phil Davis, Lesley Manville, Lesley Sharp (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kdo o nás vlastně rozhoduje? A jak mají být souzeny naše skutky? Příběh ženy, jejíž cesta do pekel byla dlážděna dobrými úmysly. Život v poválečné Anglii není lehký. Alespoň ne v dělnických kruzích, v nichž se pohybuje Vera Drakeová. Ale ona z něj přesto dokáže pro sebe, pro své nejbližší i pro své přátele vytěžit vše, co se dá. Postarší, nenápadná paní, pracující jako posluhovačka v lepších domech, je věčně usměvavá, věčně dobře naložená, od rána do večera obětavě pečuje o své bližní. O milujícího manžela Stana, o dvě dospělé děti, o nemohoucí matku, o všechny potřebné ze svého okolí. A nikdo z nich netuší, že dvakrát třikrát do měsíce pomůže i nějaké chudé holce, která si nemůže dovolit mít dítě. Nedělá to ze zištných důvodů, nic za to nebere, řídí se jen svým nejlepším svědomím. Ale překračuje zákon. Zákon, který bude v Anglii platit až do roku 1967, zákon, podle něhož je vyvolávání potratů zločinem...
Ve filmu Vera Drakeová pokračuje scenárista a režisér Mike Leigh ve svých sondách do života obyčejných lidí, v němž se odrážejí dobové sociální poměry i intimní krize. Věcně předvádí realitu Anglie padesátých let minulého století, nesoudí, nemoralizuje, jen konstatuje fakta. O to víc je jeho sdělení aktuální i dnes, kdy se na celém světě znovu diskutuje o oprávněnosti potratů. Sugestivita díla spočívá v jeho melancholické atmosféře, komorním hudebním doprovodu a ve skvělých, nesmírně civilně působících hereckých výkonech.
Strhující je především výkon Imeldy Stauntonové, držitelky tří prestižních divadelních cen Laurence Oliviera, která se touto rolí konečně vymanila ze škatulky menších komických filmových či televizních roliček – jichž má na svém kontě víc než čtyři desítky. Po zásluze za ni také získala řadu mezinárodních ocenění, především Volpiho pohár za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Benátkách či nominaci na Zlatý glóbus.
V Benátkách byl oceněn i film jako takový – získal Velkou cenu, Zlatého lva. Řadu dalších cen pak posbíral po nejrůznějších dalších světových festivalech.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (80)
Dá sa povedať, že bez hlavnej predstaviteľky (a samozrejme scenára, do ktorého ju zasadili) by holá kostra príbehu bola len tuctovou snahou o porýpanie sa v téme, ktorá v morálnych názoroch patrí medzi najkonfliktnejšie. Určite práve potraty môžeme zaradiť do oblastí, ktoré 99% ľudí rozdeľujú na dva tábory. Tento film však nedrží ani jednej strane a brilantný výkon Imeldy Staunton dáva príbehu nový rozmer a neuveriteľnú hĺbku dotýkajúcu sa duše jednoduchého človeka. Duše dobrej ženy, ktorá nikdy nechcela nikomu ublížiť a predsa poskytuje pomoc, ktorú spoločnosť za ubližovanie či priamo vraždu, považuje. Duše tak jednoduchej, že pri plnom uvedomení si svojich činov sa nezadúša plačom od strachu z potrestania či od ľútosti nad tým čo vykonala, ale od hrôzy nájdenej v náhle otvorených dverách zakázanej izby svojho podvedomia, kam predtým nikdy nevstúpila. 4,5* ()
Nic proti Leighově (mimochodem skvělé) režii, ale chtělo by to snad pár zcizovacích efektů nebo nevím čeho, aby se divák dostal aspoň na chvilku ven z (mimochodem velmi poutavého) příběhu a aby si hlouběji uvědomil, že si při vší dobrotě stejně za zničení svého štěstí (a své rodiny) mohla sama - tedy aby film získal obecnější rozměr (i když jednou za čas pěkně udělaný doják neuškodí). Ono to tam samozřejmě je, ale kdyby se na to šlo spíš než přes emoce přes rozum, byl by film jistě ještě silnější. Jinak mě překvapilo (a potěšilo), že se Leighovi opravdu podařilo nepřiklánět tam ani tam.. (i když já jsem měl jasno). Snad jen jediný problém : celou dobu jsem myslel, že je film natočen podle skutečné události (skutečné oné ženy) a vše jsem bez pochybnosti polykal - ale zpětně mi už chování paní Drakeové tolik věrohodné nepřipadá. ()
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. To by mohlo být klidně motto k tomuto filmu. Hlavní postava totiž začíná film jako energická, optimistická, pracovitá žena, která se postará o všechno a končí jako hromádka neštěstí, psychicky zlomená žena. Leighovo drama, které se odehrává v letech 1950 a 1951, se soustřeďuje především na nelehký život jedné dělnické rodiny. Imelda Staunton podává v hlavní roli naprosto fantastický výkon a spousta ocenění je naprosto na místě. Pochvalu si zaslouží i scénář (postavy jsou napsány opravdu dobře, i když zkrácení některých scén by neškodilo - to ale na pochvale scénáře nic nemění) a režie. Jeden z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy viděl. ()
Byla to dobračka, kterou měl každý rád a ona každému nezištně pomáhala, měla několik zaměstnání, aby přispěla k blahu své rodiny. Ta žena si snad za celý život nepostěžovala nebo neposteskla. Jenže někdy není radno pomáhat, i kdby byly předchozí zkušenosti jakékoliv. Vera Drakeová je citlivě natočený film, který nikoho nedémonizuje navzdory vážnému tématu. Překvapilo mě, že tentokrát Leigh nehustil atmosféru sociálním dnem společnosti a natočil vcelku svižný film, který rozhodně stojí za vidění. ()
Komorní drama s kontroverzní ústřední postavou, hodnou starší paní, která pomáhá děvčatům potratit. Bohužel všechny klady - civilní režie, slušná atmosféra, pár výborných hereckých výkonů - spolehlivě ubil děravý scénář. Druhá polovina je vlastně nekoukatelný sled přepjatých emocí a nic nevnášejících proslovů. ()
Reklama