Neprávem vyhozený student Harvardu, Matt Buckner, přijíždí do Londýna, kde se chce na čas usadit u své sestry. Skamarádí se s sestřiným švagrem, Petem Dunhamem, a je vtažen do temného a násilnického světa fotbalových "hooligans". Matt se během tohoto přátelství učí, jak stát pevně nohama na zemi a odolávat tomuto tajemnému a drsnému světu. Hooligans je příběhem o loajalitě, důvěře a občas i brutálních následcích života na hraně... (oficiální text distributora)
Leželo mi to doma pěkně dlouho, nechtěla jsem se po Football Factory dívat znovu na totéž: pití, řev, násilí jakožto nezbytné průvodní jevy lásky k fotbalu. Ani Hooligans se bez toho neobešli, ale fanouškovský folklór byl tentokrát spíše jen křovím pro hlavní posty: přátelství, sounáležitost, rodinné pouto. Hodně silné 3*.
Prostučký, sto krát videný námet, zasadený do nevideného prostredia súperiacich britských "football-fan" bitkárov. Film má v sebe dravosť, bitky sú nakrútené svižne a prehľadne, dramatické vzťahy medzi postavami fungujú, a prítomnosť komerčnejších ikôn Elijaha Wooda a Claire Forlani osviežuje nezávislý tón nízkorozpočtovej produkcie. Príjemná zastávka na ceste lemovanej hollywoodskými jogurtami.
Byl jsem proti tomu filmu hodně zaujatej a asi desetkrát se vyhnul jeho zhlídnutí. Čekal jsem tuctovou báchorku, která bude sbírat body u diváků jen explicitním násilím a bezdějovým realismem. Jenže ona je sbírá zatraceně dobře. Výborná režie, silný pocitový dopad, hodně milé překvapení. 70%.
Zajímavosti: Když jde Matt na svůj první zápas West Hamu, je mu řečeno, že hrají proti BIrminghamu. V reálu byl soupeřem Gillingham. [--] V roli zasahujícího policisty v Manchesteru na nádraží se objeví bývalý fotbalový výtržník Cass Pennant, který na konci 70. let vedl skupinu ICF z West Hamu. [--] V původním názvu se objevuje název ulici Green Street, která se nachází v blízkosti stadionu West Hamu. [--] Fotbalový klub West Ham souhlasil s natáčením v domění, že film bude pojednávat o jejich hře a výborných fanoušcích. Jakmile zjistili čeho se týká obsah filmu odstoupili od projektu. [--] Charlie Hunnam se v rámci příprav několikrát potkal s opravdovými členy ICF. [--] Všichni herci, kteří byli zapojeni do bitek ve filmu je pečlivě nacvičovali každý den. Jejich denní režim byl řízený profesionálním trenérem.
Hodně sugestivní výlet někam, kam se asi většina normálních smrtelníků nepodívá. Nebýt sladkobolného závěru s ponaučením, který je ke zbytku tak silným kontrastem, že to prostě nelze ignorovat, šel bych klidně na pět.
Poněkud plochý náhled do prostředí, kam se běžný občan nedostane a normálně uvažující člověk snad ani nechce dostat. Mě zkrátka záležitosti kolem fotbalových rowdies ani trochu neoslovují. Nechápu to jejich kastování do klanů, jejich identifikaci s klubem, kterou jsou ochotni hájit i za cenu násilí, nerozumím, proč si tak ochotně dávají do držky, proč si přímo domlouvají bitky s jinými klany a tenhle film mi to určitě neobjasnil, přestože se mi ve slovech jednoho z hlavních protagonistů Peta snažil myšlení těchhle hošanů s přebytkem testosteronu přiblížit. Je to umně a realisticky natočené s působivou atmosférou, je to skvěle zahrané (Charlie Hunnam válí), ale je to plytké. A to Woodovo vyznání a poděkování směrem ke svému rváčskému mentorovi v samotném závěru je až k pláči (tím nemyslím dojemné).
Mám rád fotbal, nemám rád lidi, kteří si u něho honěj svý zastydlý ego. Neříkám, že nefandím, nebo že občas nevyřknu nějakou tu nadávku směrem k tomu, co se odehrává na hřišti, ale to je asi tak všechno. A tím se dostáváme k paradoxu filmu, že i hooligans jsou normální lidi. Tedy...jak kteří. Můžu vám říct, že o mém hodnocení nejvíce rozhodla scéna "rande v pubu v Millwallu." Jo a, prosím vás, neříkejte "kopaná!"
Tenhle film mě nijak nenadchnul, možná je to tím, že ani fotbal mi nic neříká a pro tenhle druh fandovství (popijeme, pobijeme, rozbijeme, klidně i zabijeme a ještě si u toho, jako jeden muž, pěkně zahulákáme) taky nemám asi to správné pochopení.
Elijah Wood je vykopnut z Harvardu, odletí za svou sestrou do Londýna, kde pozná nefalšované hooligans i svou temnou stránku, která se nakonec ukáže být to správnou. Tak jsem to vnímal já. Vyznění filmu vám však může být celkem ukradené, protože veškerými hrdiny jsou právě členové bandy rváčů dělící svůj život mezi hospodu a „bitevní pole“. Není pak důvod pohoršovat se nad pointou tvrdící „být hooliganem je správné“. Těm rozumnějším dojde, že to správné není a ti ostatní už v tom beztak jedou. Nechci, aby to vyznělo, že všechny extrémní fandy považuji za vypatlané hovada, ale film je tak prezentuje – jako lidi přímé, vynášející unáhlené rozsudky a řešící komplikovanější problémy pěstmi. Že něco podobného není problém natočit jinak a lépe dosvědčuje skvělý australský Romper Stomper. Hooligans jsou oproti tomu jen povrchní báchorkou. Povrchní stejně jako články „těch sviní novinářskejch“. O fungování podobné grupy získáte jen pár útržkovitých informací nezbytně nutných pro pochopení. Pohnutky vedoucí tatíky od rodin do krvavých bitek nám zůstávají zcela utajeny. Byla zde zajímavá, leč nevyužita šance ukázat průnik k jádru party prostřednictvím člověka zvenčí. Vysokoškolák se dá náhodou dohromady s pochybnými existencemi a po chvíli už je (ani neví jak) zatažen do boje o život. Zalíbí se mu to a šmitec. Žádné hluboké pohnutky mysli, osudová rozhodnutí, prostě najde jen tak smysl života v nesmyslných rvačkách. Nevím, ale připadalo mi to příliš primitivní. Jaksi stranou pak stojí „detaily“ typu: Matt zničí životy své sestře, jejímu manželovi a jeho bratrovi, aby nakonec odešel coby (morální) vítěz. Fakt to není žádná sláva a to jsem ještě nezmínil klišé za každým rohem, smrtící dávku patosu a nepřesvědčivé herce dštící srandovně vyznívající vážné dialogy. Hooligans nejsou úplně špatným filmem – třeba rvačky, ač zmatené, dokážou pohnout s vaší hladinou adrenalinu, toužíte-li se však dozvědět, proč se lidi mlátí, sáhněte raději po osvědčeném Klubu rváčů. 40% Zajímavé komentáře: Lima, Le_Chuck, nunka, JB2203, Efreeti
Scénář: Lexi Alexander, Dougie Brimson, Josh Shelov ..
Fotbal fanoušky potřebuje. Bez nich by nebyl! Ovšem hooligans, zejména ti angličtí, nejsou zrovna tím pravým ořechovým a po mnoho let jsou problémem všech fotbalových států a také se neustále těší zájmu novinářů a filmařů. Příběh jako celek je jednoduchý, uvěřitelný, vztahy postav v uzavřeném okruhu fandů jsou přesvědčivé a nebýt toho poučně/smutného konce neměl bych moc výhrad. Elijah Wood roli zvládl, celkem zapadá, jeho vztek je uvěřitelný i přesto, že u někoho může jeho postava budit rozpaky. Slušný, velmi sugestivní nízkorozpočtový pokus. 65%.
Nic jsem od toho nečekal a dostal jsem hodně. Opravdu působivý a zábavný film. Elijah Wood zahrál výborně, možná právě protože se do role rváče typově nehodí. Charlie Hunnam byl taky hustej a typuju že tímhle filmem se prosadí. Nejlepším překvapením ale bylo když na mě z obrazovky vybafla Claire Forlani, kterou já opravdu můžu.
Elijah Wood - je skvělý hobit, dobrý herec a špatný hooligans.
Charlie Hunnam - není hobit, je dobrý herec a skvělý hooligans.
Ovšem co je scénarista filmu je mě záhadou. Celou dobu sleduji skvělý příběh a přímo mistrovsky natočené bitky i pitky, Ovšem konec filmu, byl jak raná pěstí od hooligans, ze které se stále nemůžu vzpamatovat.
Vynikající film o fotbalových fanoušcích. Hooligans se snaží dívat se na fotbalové fanoušky z jiné stránky a snaží se jasně ukázat, že fotbal rozhodně není o tom dát si někde mimo stadion pořádně do huby. Zároveň se pokouší poukázat , co všechno může fanouška takové fandění stát. Řeknu Vám, že po poslední bitce jsem se necítil zrovna nejlépe a dokonale jsem si uvědomil, že fotbal je jen hra a každý by se měl chodit na zápasy bavit a smát a ne přizabít člověka jen proto, že fandí jinému klubu. Dal bych s čistým svědomím pět hvězdiček, ale za Elijahu Wooda v hlavní roli nemohu, protože on rozhodně není žádný drsňák, který by mohl důvěryhodně zahrát takovéto role.
Rozhodně zajímavý a do sebe vtahující film, realita filmu drásá, ale skutečnost bude ještě mnohem horší. Elijah Wood mě mile překvapil, před shlédnutím filmu jsem o dobře zvoleném castingu pochyboval, v průběhu filmu se mé pochybnosti rozplynuly. Zavádějící je v českém kontextu srovnání s filmem Proč?, více než dvacet let mezi daty vzniku obou filmů je velmi znát, Proč? je spíše o asociálním chování obecně navázaném na fotbal, Hooligans podobně jako Klub rváčů tak trochu i o nedostatku adrenalinu v životě mladých západoevropských pubescentů a o jeho vyvolávání v prostředí pouličních bitek. Atraktivní klipovost natočení bitek přispívá k rozporuplnému dojmu - je toto sebedestruktivní trávení volného času pouze odsouzeníhodné, nebo má i nějaké kladné a obohacující stránky? Co chybí v životech mladých relativně velmi bohatých Evropanů, že dobrovolně podstupují martýrium bolesti, krve a tržných ran (a to v tom lepším případě)? Tenhle film nedává odpovědi, ale klade otázky... a to není málo! Možná tedy ta dříve zmíněná pararela s českým předchůdcem má smysl... Proč?
