Podfukáři

Úvodní epizoda mě nadchla, po druhé jsem zchladl, po třetí jsem byl opět nadšen. Čtvrtá, pátá a šestá zopakovaly stejný cyklus. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k závěru, že Podfukáři si navzdory jistým výkyvům nejvyšší hodnocení zaslouží. A co v tomto seriálu jde? O partičku povedených výlupků, kteří jsou schopni obrat o slušné jmění kohokoliv, krom lidí poctivých, razíc přitom zásadu: „najděte toho, kdo chce všechno za nic a dejte mu nic za všechno“. Je to pětice podrazáků natolik šarmantních a provádějících své kousky s takovou elegancí, že je nelze nemilovat. Seriál často, ať přímo či nepřímo, odkazuje ke starým švindlům a filmům o nich, obzvlášť k legendárnímu Podrazu, kterému se (ač na ploše několikanásobně delší) svou lehkostí vyrovnává. Jednotlivé epizody na sebe navazují jen velmi volně, platí co díl to podvod. Ten přitom obvykle sestává z krátkého nastínění a následného provedení s nečekaným rozuzlením (například pointa hned první epizody mě velmi potěšila svou nečekaností). Po technické stránce se jedná o absolutní špičku, oblíbené je „zamražení“ jedné osoby (zpravidla podváděného) a následné vysvětlení jejího pravděpodobného chování postavami jinými, živými, kolem se pohybujícími. Sympatická je rovněž snaha nebrat se nikdy zcela vážně, čehož důkazem jsou promluvy do kamery i mírné úlety nepředvídatelnými směry (viz taneční vystoupení v páté nebo čtvrté epizodě, nejsem si jistý). Co mi na druhou stranu vadí, je přílišné spoléhání se na náhodu při realizaci toho kterého podrazu, podporované navíc lehkou retardací podváděných (vám by nebyla podezřelá novotou vonící sázková kancelář?). Ale v celkovém souhrnu to jsou detaily, pošramocující celkový dojem z této britské lahůdky jen minimálně. Ono se ani není čemu divit, protože když už byla nějaká epizoda slabší, pak slabší oproti epizodě bez výhrad vynikající, což přece není žádná prohra. (07.10.2006)

Někteří boháči jsou potvory a vůbec si ty peníze nezaslouží. To je přeci jasné, že. Když je tedy partička šaramantních podfukářů oblafne s elegantní grácií tak, že chudák napálený "hejl" neví, kde mu z toho hlava stojí, na policii nemůže a nechápe, jak se vše vlastně seběhlo, vůbec by to nemělo vadit. O to spíš, že divák se u inteligentního a svižného anglického seriálku náramně a duchaplně pobaví. (08.09.2006)

Mickově partě se to vždycky povede - hejla obere, hláškama rozesměje, zápletkama (i když ne vždy originálníma) dostane, a to vše za pouhých 50 minut. Chemie mezi zlodějíčky funguje výborně, doplňují se jako skládačka a když si odpustíte rýpavé "ale takhle by se ten člověk (rozuměj hejl) neměl zachovat", tak se vám to prostě musí líbit. (11.12.2007)

Výbordelnej seriál, teď jsem dojel pátou sérii, trochu mě mrzí, že se Jaime Murray a Marc Warren (osobně moje nejoblíbenější postava), předpokládám, nepřenesli přes pauzu a odešli, ale Emma se Seanem dělají přijatelnou náhradu. Trochu mě taky zaráží "neporazitelnost" celé party, jasně, že jim nepřeju nic zlého, ale zrovna to finále 5. řady (SPOILER) kde po nich jdou jejich bývalí hejli a ten jeden udělá až takovou blbost, že na to dá inzerát do novin? Pod svým pravým jménem? Zatímco ten druhej se všude chvástá, jak je studovali a jak mají všechno promakaný do nejmenšího detailu? Tohle vyjímaje ale má každý díl hodně dobře promyšlené podfuky, kam se hrabou Dannyho parťáci. (12.01.2013)

Škubání hejla je prostě sranda. První tři série s původní partou jsou naprostá bomba, rošády během 4. a 5.série seriálu trochu uškodily, ale od 6.série si nová parta skvěle sedla a jede se ve starých kolejích! 1.série: 5*, 2.série 5*, 3.série: 5*, 4.série: 4*, 5.série: 4*, 6.série: 5*, 7.série: 5*, 8.série 5* (31.10.2016)