poster

Korporace (neoficiální název)

  • Kanada

    The Corporation

Dokumentární

Kanada, 2003, 165 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Subjektiv
    **

    Trocha pravda, trocha lži, trocha mluvy, trocha mlčení, trocha srdce, trocha mozku - báječný recept na lektvar pro lidi, kteří chtějí... vlastně ani nevím, co chtějí. Najít viníka mizérie světa? Nebo svojí mizérie? Zanadávat si? Mít pocit, že dělají něco užitečného pro budoucnost? Něco pochopit? Netuším, ale obávám se, že se jim dostane pocitu toho posledního, aniž by se jim pochopení dostalo doopravdy. +++++ Mají korporace obrovskou ekonomickou moc? Říkám: "Ano." Mediální moc? Ano. Politickou moc? Ano. Poškozují svým jednáním někdy někoho? Nepochybně. Hledí na morálku? Asi moc ne. Je dobře, když se natočí film, který poctivě uchopí toto téma, ptá se po příčinách stavu, jeho možných důsledcích, souvislostech, hledá cestu z problémů... Z mnoha různých důvodů se domnívám, že Korporace takovým filmem nejsou. Zkusme si to rozebrat po kouskách, co nám předkládá k uvěření. +++++ Začněme třeba nesmyslnou personifikací korporace. Možná, abych to "našim" lépe přiblížil, bych měl říkat akciová společnost, akciovka. Taková akciovka je právnickou, jaké to peklo, OSOBOU. No vážně, osobou. Dokument se nás snaží přesvědčit, že si snad ty zlé akciovky nějak osobovaly právo lidství! Hrůza! Ale moment... Můžou jít akciovky k volbám do parlamentu? Můžou se stát poslancem? Můžou dostat řidičák? Mají nárok na bezplatné vzdělání? To je ale blbost, viďte... Jasně, můžou vznikat, zanikat, vstupovat do spolků, vést soudní spory, kupovat a prodávat - samozřejmě prostřednictvím nějakého zastupitelského orgánu (lidí či jednoho člověka)... Proč se nad tím někdo pohoršuje, je mi záhadou. Zřejmě si myslí, že když si akciovka koupí kartáček a zubní pastu, tak si vyčistí zuby, aby ho mohla snáz rozkousat. +++++ Víme, víme, jde přeci o to, že nyní lze udělat akciovce rozbor osobnosti. Stačí pár návodných otázek a máme psychopata jak vyšitého. Počkat, akciovka není člověk! Jakou povahu má asi armáda? No, nejradši by, aby jí stát nakoupil spoustu zbraní, měla velkou vážnost a zmydlila jinou armádu. Armáda je psychopat! Co parlament? Všem říká, co můžou, co nesmí, hlasuje o tom, o kolik peněz lidi přijdou. Normální psychopat. Co fotbalový tým? Pro vítězství udělá cokoliv, o nic jiného mu nejde, žádné city ho nezajímají, ruka a faul, které se podaří utajit, se počítají. Lže, nic necítí, chce být na vrcholu. Prostě psychopat! +++++ Přejděme k problematice externalit. To je skutečně oříšek, o tom žádná. Osobně se domnívám, že neexistuje tržní akt, který by neprodukoval nějakou externalitu. Někdy je maličká, jindy obří. Pozitivní nás většinou tak netrápí (ale měly by), zaměřme se na ty negativní. Ekonomie se na ně dívá různě. Obvykle se považuje za problém nedostatečné definice vlastnických práv. Kdyby byla práva jasně definována, poškozený by šel k soudu a žádal náhradu - tím by se náklady akciovce vrátily a ona by se musela rozmyslet, jestli se jí její činnost dále vyplatí. Něco na tom možná je, milí pravičáci, ale co s případy, kdy jsou vlastnická práva prakticky nedefinovatelná? +++++ Nebo je tu Pigouova daň - ok, produkuješ externality, zvýšíme ti daně tak, že to zaplatí škody. Má to výhodu, když je milión lidí poškozeno maličko. Kdo by je sháněl, aby každý dostal korunu, že? A náklady na vyplacení té koruny by nejspíš byly šílené. Ale je otázka, zda se jim ty prachy vrátí. Ale co, vždyť škoda byla malá. Co když je ale spousta lidí poškozená malinko spoustou akciovek, dohromady pak hodně? Podstatně komplikovanější. Kdo vůbec stanoví, kdo škodu způsobil, jak byla velká a podle čeho? Eticky i ekonomicky ďábelsky složité. +++++ Zajímavý problém je nakousnut, ale pouze proto, aby se mohlo konstatovat, že akciovka je externalizační stroj. Uměle si snižuje účetní náklady tím, že je přenáší na třetí stranu. V podstatě je to asi pravda (resp. skutečně tak může činit a nejspíš i velmi často činí) a je třeba dohledu, snad státu, snad spotřebitelů, snad nadšenců, aby se škody omezily. Eliminovat je se asi nepodaří nikdy. Bohužel. +++++ V onom tématu však film něco podstatného zastírá. Řekněme, že jste Nor a rádi byste letěli do Ameriky. OK, takže si koupíte letenku a letadlo vypustí nějaký ten oxid uhličitý do vzduchu. Řekněme že věříme na globální oteplování. Lidi na Maledivách nejsou rádi, ale Vám to neva, žijete v Norsku a máte teplo rádi. Budete chtít lítat dál. Takže co uděláme? Zestátníme leteckou společnost? Uděláme z ní zaměstnanecké družstvo? Bude stát externalizovat méně? Pokud si to myslíte, jeďte se mrknout do mostecké důlní pánve. Družstva nejspíš nebudou lepší. Prostě se vám zakáže létat do Ameriky, beztak byste tam jen zevlovali. Nebo stát řekne: "Hele, sorry zaplatíš Pigouvu daň." Tím se zvedne cena letenek a "zakáže" se tak létat do Ameriky jen těm chudším nebo těm, kteří tam zase až tak moc nechtěli, ale měli nějaké prachy navíc. Já jen... Jsou externalizačním strojem chamtivé firmy nebo chamtiví spotřebitelé? Kdo z vás neví, že létání dělá obrovskou uhlíkovou stopu? Všichni to víte a nejspíš skoro všichni vesele létáte. Takže akciovka může být externalizačním strojem, ale spotřebitel jej pěkně promazává, někdy nevědomě, ale velmi často vědomě. +++++ Potom přijde Chomsky a sdělí nám, že stát, kdyby chtěl, tak by třebas mohl platit ocelárně, aby zaměstnávala lidi. Podle něj by to měl udělat. Stát, kdyby chtěl, tak by jistě mohl. Jak by to ale udělal? Jednoduše, trošku by vám zvednul daně a dal je té ocelárně. Že vám malé daně navíc neva? Jasně že ne. Ale dohromady budete mít trochu méně peněz a koupíte si toho méně. O něco více si koupí lidi z ocelárny, lidi z dolů a úředníci, co to administrují. Taky by si stát mohl půjčit (buď "vezme" věřiteli nebo budoucím generacím daňových poplatníků, podle toho jak chce platit) nebo prachy natisknout, to obírá lidi, co mají našetřeno (což ale může být z hlediska společnosti podle některých teorií dobře). Pravděpodobně bude levnější ocel a výrobky z ní. Pravděpodobně zdraží uhlí a elektřina (ocelárna zvyšuje poptávku). Elektřinu berou všichni, takže zdraží všechno. Sníží se poptávané množství při vyšších cenách a bude se propouštět jinde. Výsledkem je v podstatě to, že nyní si můžete koupit více ocelových věciček, než jste předtím chtěli a méně ostatních věciček, než jste předtím chtěli. Ale může to být i složitější a pro Chomského pohled příznivější (pokud věříte na podspotřebu - ti, co věří na přirozenou míru nezaměstnanosti asi souhlasit nebudou). +++++ Jasně, hodně jsem to zjednodušil, ale skutečně to tak může dopadnout. Nezaměstnanost je problém, bez pochyb. Ale je třeba si dobře rozmyslet, jak ji řešit. Proč by měl stát podporovat zrovna ocelárnu? Předpokládá se, že tenhle selektivní dumping podvazuje dlouhodobě ekonomický rozvoj a vznik nových oborů. Ale pořád ještě to je námět k diskuzi. Třeba s tím Friedmanem, jehož si tam pozvali. Ten by jistě rád pohovořil o tom, jak se mu subvencování nelíbí. Ale oni ho přeci nepozvali kvůli polemice, ale aby řekl pár frází, on, exponent opačných názorů, které se hodí tvůrcům do krámu. Podívejme se ale na témata, jež jsou V Korporacích uchopená ještě pochybněji. Opět bez diskuze. +++++ Růstový hormon firmy Monsanto... V mléce prakticky není. Bohužel, skutečně způsobuje krávám problémy, mastitidu. Taková kráva je pro dojení lehce out, neboť se musí léčit a její mléko je znehodnocené - ovšem mléko těchto krav je za prvé ošetřeno, za druhé se na trh nejspíše nedostane. Mléko není produktem Monsanta - to si musí spočítat farmář, zda se mu vyplatí občas nějakou krávu mít nemocnou a léčit/porazit ji nebo to výhody RBGH nepřeváží. Bacha, RBGH ne každé krávě způsobí mastitidu a když, tak to není trvalý stav. Samozřejmě nás kraví mastitida může pobuřovat. Chuděry krávy. To naprosto beru, taky bych raději mléko bez něčeho takového. Jenomže to nezní tak, jako když se řekne: "A tyhle jedy pijí naše děti!" Na děti lid vždycky trpěl, to věděl i Hitler (oni s ním v dokumentu taky takhle účelově pracují, proč bych nemohl já...). Legrační je i argumentace: "EU a Kanada to zakázali dovážet, ti si svého spotřebitele jinak považují. Jistě by to nezakázali, kdyby mléko bylo neškodné." Nabízím jinou argumentaci - říká si evropský politik: "Tak mi ti naši domácí mlíkaři říkali, že nějak nejsou schopni fungovat kvůli těm levným věcem z Ameriky. Hmmm, ale já už vím, RBGH... to všichni v Americe užívají a my řeknem, že ten hnus jedovatý nechceme. To je panečku importní bariéra, s tím si na nás ve WTO nepřijdou. A mlíkaři mi dají tučný úplatek. Nebo aspoň hlas." Nemusí to být nutně mlékaři, i jiným firmám se to možná bude hodit. +++++ Vzhledem k mým zájmům mi možná nejabsurdnější přijde naříkání nad tzv. terminátorovým genem, který se projevuje sterilitou semen. Dovolím si citovat knihu Transgenoze rostlin: "Firma Delta and Pine Land Co. tento patentovaný systém, realizovaný a vyzkoušený zatím jen na modelovém systému tabáku, postoupila firmě Monsanto k jeho dopracování pro jednotlivé druhy a odrůdy kulturních rostlin. Mezitím však došlo ke špatnému pochopení stadia výzkumu sdělovacími prostředky a ke vzniku kampaně ekologických aktivistů (např. zdejší Vandana Shiva) proti terminátorovému systému. Ekologičtí aktivisté se mylně domnívali, že systém je již součástí odrůd, které firma Monsanto již prodala do zemí třetího světa, a tam již byly vysety. Varovali tamější farmáře před geneticky modifikovanými rostlinami, které tvoří neklíčivá semena, že budou nuceni od biotechnologické firmy semena již stále kupovat a stanou se na ní plně závislými. Výsledkem této kampaně bylo zaorání polí s transgenním materiálem. Firma Monsanto se po těchto zkušenostech roku 1999 rozhodla ve vývoji systému Terminátor nadále nepokračovat a toto rozhodnutí veřejně vyhlásila." Na webu Monsanta se tvrdí, že dodnes. Jasně, důvod nepokračovat je téměř jistě PR, ale aspoň je to pravda. Ke všemu by se mělo dodat, že např. v ČR se valná část ne-GM osiva (tzv. heterozní osivo) tak jako tak přesívat nesmí a zemědělci jej musí rok co rok kupovat od semenářských firem/podniků. Co je heteroze už si nastudujte sami... +++++ Paní Vandana Shiva ovšem není prostou ochránkyní chudých, protože to by zřejmě méně bojovala proti tzv. Zlaté rýži, jež díky transgenozi produkuje betakaroten, z něhož "dělá" tělo vitamin A. Článek z technetu: "Každý rok oslepne na světě zhruba čtvrt až půl milionu lidí, protože nemají v potravě dost vitamínu A, odhaduje Světová zdravotnická organizace. Necelá polovina do 12 měsíců zemře. Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, jejichž strava bývá poměrně jednotvárná. Velkou část potravy tvoří rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se hůře skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v lidském těle... Greenpeace ve zlaté rýži stále vidí nebezpečí pro tradiční pěstitele i přesto, že malí pěstitelé v rámci projektů neplatí žádné licenční poplatky a mohou si rýžové rostliny namnožit bez omezení... Rýže se osvědčila a v podstatě dětem měla pomáhat stejně jako podstatně dražší vitamínové kapsle, které jsou pro většinu obyvatel rozvojového světa nedostupný luxus. Z hlediska mediálního dopadu to však byla katastrofa. Zpráva o pokusu byla zveřejněna už v roce 2009 a i tehdy vzbudila nelibost především právě mezi zájmovými organizacemi typu Greenpeace." Výsledek? Lidé slepnou dál. +++++ Jako tečku za GMO si dáme citát ze stejného článku: " Genetická úprava rostlin je také nákladná a časově náročná, takže se tento výzkum stal téměř výlučně záležitostí velkých nadnárodních firem, které se v byrokratické džungli dokáží nejlépe pohybovat. Ty jsou trnem v oku nejen Greenpeace a dalším aktivistům, ale také některým vědcům, kteří si myslí, že genetický modifikované plodiny by mohly nejen vydělávat peníze, ale pomoct řadě chudých a znevýhodněných." Tak to vidíte, boj proti zlému GMO od Monsanta způsobil, že GMO nedělá nikdo jiný než to Monsanto (a samozřejmě nějaké další velké firmy, leč Monsanto je nejznámější). +++++ Boj o vodu v Cochabambě v Bolívii nám také poněkud překroutili. V tomhle městě měli chudí problémy s vodou předtím a pravdou je, že i když nám film ukazuje happy end, zůstaly problémy nevyřešené. Wikipedie: "As late as 2005, half of the 600,000 people of Cochabamba remained without water and those with it only received intermittent service (some as little as three hours a day). Oscar Olivera the leading figure in the protests admitted, "I would have to say we were not ready to build new alternatives."...Water nowadays is available only four hours a day and no new households have been connected to the supply network (stav roku 2005, 2 roky po filmu)..." Rozhodně stojí za to si příslušné wiki heslo "2000 Cochabamba protests" přečíst. Ani konsorcium z toho nevychází bez viny, ale jeví se méně zlounsky, spíš jako chybující subjekt. A ten zákon také zřejmě nezněl tak, jak nám film praví. +++++ Překrouceno je i téma patentování přírodních látek a genů. Bezpochyby zajímavé, kontroverzní, problematické a potřebné. Konečně mě ještě napadá, že pád ENRONu nespočíval v tom, že by lhali akcionáři, ale spíše v tom, že se lhalo akcionářům. Ale už jsem napsal dost, až příliš... Lhát se zkrátka nemá...(10.9.2014)

  • whack
    *****

    Príbeh zrodu nadnárodných korporácií, ktoré povýšili hodnotu peňazí nad hodnotu života, ľudské práva a životné prostredie podriadili potrebám obchodu, a svojim spôsobom prevzali moc nad najvyššími predstaviteľmi krajín, od Hitlera po Busha. Prostredníctvom vyjadrení dôležitých osobností ako Noam Chomsky, Vandana Shiva, Naomi Klein a Howard Zinn môžeme jasne badať, že terče dnešných ideologických a aktivistických prúdov, akými sú antikapitalistické hnutie, anti-NWO hnutie a environmentálne hnutie, sú také isté, mali by ísť ruka v ruke. Zdola aj zhora, zľava aj z... zo stredu, inak sa s ohromnou ničivou silou týchto korporácií nikdy nepohne.(1.1.2014)

  • Khalesi
    *****

    Peniaze vládnu svetu a drvivá vačšina ľudí vlastne ani nevie, čo stojí za ich potravou a produktmi každodennej spotreby a ich životným štýlom. Nevedia to nie len preto, že je to pred nimi poctivo utajované, ale aj preto, že sami nevyhľadávajú informácie, ktoré by im objasnili tieto závažné aspekty ich vlastných životov. Takýto a podobné dokumenty by mal sledovať každý, kto žije konzumným životným štýlom, pretože všetko sa dá robiť lepšie a ohľaduplnejšie nie len k okoliu, ale aj ku sebe samému. Záleží len na vás, či budete prijímať bezmyšlienkovite to, čo vám korporácie vtĺkajú do hláv, alebo použijete mozog a zamyslíte sa, či žijete ohľaduplne a tak aby ste so sebou mohli byť naozaj spokojný. Z ďaleka nie všetko je tak, ako vám tvrdia tí, ktorí na vašom nezáujme a pohodlnosti bohatnú.(14.3.2016)

  • Raven0
    *****

    V celku komplexní "obvinění" velkých korporací ze všemožných nekalostí. A že jich je! Nejvíce mě asi překvapila právě komplexnost a skryté souvislosti v této problematice. Kdy je film dělen do několika kapitol a v každé z nich vidíme důsledky bezcitného chování nadnárodních firem na určitou část našich životů. Ať jde o znečišťování přírody, vykořisťování chudých, manipulace s lidmi a mnohé další. O těchto problémech se samozřejmě dovídáme denně, ale spíše jen útžkovitě, jednotlivě. Zde je vše pěkně zabalené do jednoho velkého celku. O objektivitě můžeme samozřejmě polemizovat, ale i tak je Corporation působivým dokumentem.(5.5.2010)

  • Marek1991
    *****

    Na tomto dokumente je desivé to, že za 10 rokov sa skoro nič nezmenilo a záverečné posolstvo, že s tým možno ľudia začnú niečo robiť sa rozbilo na propagande reklamy, propagande masmédií, lenivosti, stádovitosti a zavrhovaní rozumu pred ziskom. Film je veľmi komplexný, postupne popisuje problémy, príznaky, robí kompletný rozbor produktu kapitalizmu, ktorý považujem za rovnako obludný ako iné "izmy". Dokument nie je jednostranný, podáva široký rozbor veľmi rozumne s mnohými uznávanými osobnosťami, s kritizovanými kritikmi tohto systému i so zástupcami samotného problému. Škoda, že takýchto dokumentov nie je viac, že ľudia stále spia, rozhodne by ste toto mali vidieť.(11.1.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace