Bitva na Neretvě
-
Bitka na Neretvi
-
Bitka na Neretve
Drama / Válečný
Jugoslávie / USA / Itálie / Západní Německo, 1969, 175 min
Režie:
Veljko BulajićHudba:
Bernard HerrmannObsah
-
Nemci sa po odchode z Afriky obávali vylodenia spojencov v Juhoslávii a preto sa rozhodnú zlikvidovať ohnisko odporu titových partizánov. V spojenectve s Talianmi, chorvátskými Ustašovcami a Četníkmi sa rozhodnú k obklúčovaciemu manévru. Po prvom talianskom víťazstve sa front zastaví pri brehoch rieky Neretvy, kde juhoslovanský partizánmi odrazia všetky útoky. Porazia a zajmú Talianov, odrazia útoky Nemcov a Ustašovcov, obklúčia a zajmú Četnikov. Koprodukčný film osloví autentickou talianskou technikou, replikami nemeckých Panterov na podvozkoch ruských T-34 a množstvom nemeckých diel a húfnic. Je prekvapujúce, že v jednej z hlavných úloh sa objavil S. Bondarčuk, kedže rusko-juhoslovanské vzťahy boli v čase trvania JFR na nízkej úrovni. (andykovac)
Nemci sa po odchode z Afriky obávali vylodenia spojencov v Juhoslávii a preto sa rozhodnú zlikvidovať ohnisko odporu titových partizánov. V spojenectve s Talianmi, chorvátskými Ustašovcami a Četníkmi sa rozhodnú k obklúčovaciemu manévru. Po prvom talianskom víťazstve sa front zastaví pri brehoch rieky Neretvy, kde juhoslovanský partizánmi odrazia všetky útoky. Porazia a zajmú Talianov, odrazia útoky Nemcov a Ustašovcov, obklúčia a zajmú Četnikov. Koprodukčný film osloví autentickou talianskou technikou, replikami nemeckých Panterov na podvozkoch ruských T-34 a množstvom nemeckých diel a húfnic. Je prekvapujúce, že v jednej z hlavných úloh sa objavil S. Bondarčuk, kedže rusko-juhoslovanské vzťahy boli v čase trvania JFR na nízkej úrovni. Komentáře uživatelů k filmu (28)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film(11.8.2004)
-
Karlos80
Tenkrát v našich kinech to musel být jednoznačně "BOOM" ale zastarale nepůsobí tato skvělá barevná epopej, s vynikajícím hereckým obsazením ani dnes..Opravdu kdo chce akce, tak tady si přijde na své..Bitva střídá, bitvu, hromady mrtvých, do toho tanky, kanony atd..Jen škoda toho jednohlasého dabingu ve kterém jsem film viděl, to byl jediný rušivý element celého tohoto jinak opravdu výtečného filmu. Ale hodnotím vysoko a vyzdvihl bych především výkony Sylvy Kosciny, Mileny Dravic, a Olega Vidova..Není pravda že nejlepší byl Yul Brynner, který zde de facto byl vidět jen u exploze mostu (která se trikově realizovala na Barrandově).(11.2.2008)
-
Divočák
Masivní partyzánský velkofilm z období druhé světové války. Společné spojené síly Němců a Italů hodlají rozdrtit zbytek jugoslávského partyzánského odboje. Zatlačí partyzány až k Neretvě, kde je chtějí uzavřít do kleští. Partyzánům se však podaří nepřipravené Italy zaskočit nočním útokem a porazit je. Němci je poté sice zatlačí do úzkých, nechce se jim však dál plýtvat vlastní zdroje a proto na zbytek odbojářů pošlou jednotku jugoslávských četníků. Partyzánům se ji však podaří porazit a skrze volnou cestu uniknout Němcům. Na filmu je sice znát velký rozpočet, jde však spíše o nafouklou bublinu, která trpí především Bulajićovou unylou režií. Stejně tak známá jména zahraničních herců slouží spíš jako lákadlo na plakát, ve filmu totiž většinou zastávají pouze nedůležité vedlejší role.(2.1.2008)
-
sportovec
Zvláštností tohoto pozoruhodného jihoslovanského velkofilmu je jeho zaměření. Film-kolektivní drama, natáčený generací tehdy mladých a v šedesátých letech vyzrálých a vyspělých pamětníků historické titovské rezistence, imponuje syrovostí a vyvážeností svého pohledu. Byl, je a zůstává holdem statisícům hrdinů heroického jugoslávského odboje, jehož se zúčastnily i stovky Čechů a Slováků a také jeho hlavnímu protagonistovi, heroickému komunistickému pragmatikovi Josipu Brozu-Titovi. Živoucím památníkem velkého evropského odboje, který z vlastních sil, nikým neovliňován, spolu s neméně heroickými Řeky, vydatně spoluzachraňoval čest a hrdost evropského člověka té doby. V naší kinematografii mu odpovídá nedoceňovaná vynikající ULOUPENÁ HRANICE režiséra Weisse, v historických velkofilmech Bondarčukův sovětský oscarový epos VÁLKA A MÍR a opět nedoceňovaná husitská Vávrova trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM; do stejného žánru patří i kritičtěji stavěná americká REVOLUCE. Tyto národotvorné eposy etnické velikosti a vesměs i všelidského rozměru jsou dnes sebevražedně opomíjenou součástí lidského i ideového rozměru moderního evropského člověka. V samotném filmu - budeme-li srovnávat s režimistickými produkty např. Ozerovovými nebo naší normalizace - vyniká způsob zachycení Titovy osobnosti; jeho tvář se ve filmu neobjeví (ale o to zřejměji cítíme v tomto díle jeho nepřímou přítomnost v každém záběru). Přímo a zdařile naznačuje i tragédii jugoslávské rezistence (zločinecké ustašovce i kontroverzní Petarovy četniky) i všelidský rozměr odporu (italský důstojník ve skvělém ztvárnění atraktivního Franca Nera). Přidáme-li k tomu zdařilé bitevní scény a zřejmou a současně i poučenou inspiraci v americkém hollywoodském velkofilmu, vzniká úctyhodný celek, v němž zanikají i některé viditelné slabiny (psychologie postav zřejmě také inspirovaná Hollywoodem třicátých a čtyřicátých let, matné, spíše karikující charakteristiky a pojetí německých postav i psychologicky nezvádnutá, plakátem hrozící vnitřní přeměna Nerovy postavy). Je až symbolické, že tento film byl realizován v osudovém roce globálního komunistického hnutí, v pohnutých měsících Pražského jara. Rudé hvězdy na čepicích Yula Brynnera i dalších jsou dalším příznakem tohoto zjevně nesnadného faktu. Když jsem byl před osmnácti lety na dovolené v Jugoslávii, nemohl jsem si nevšimnout četných pamětních desk. Jen v 1500-3000 tisícovém hvarském-chorvatském Starigradu jich bylo k desítce. Stejně charakteristické byly hřbitovy; zhruba pětina, možná čtvrtina náhrobních kamenů nebyla opatřena obligátním křížem, ale právě tímto univerzálním symbolem komunistického hnutí. Deset let po státníkově smrti visely všude - v obchodech, na lodích, ve veřejných místnostech - všude, kam jsem dorazil, Titovy fotografie. Věc u komunistického státníka nevídaná! BITVA NA NERETVĚ je poděkováním, výrazem úcty a pokory statisícům jihoslovanských mužů, žen i děti, které podstoupily nejkrajnější oběti včetně svých životů při obhajobě všelidských ideálů humanismu, demokracie i plného národního sebeurčení. Poděkováním, úctou i pokorou, které v nemenší míře pociťujeme i dnes.(19.12.2008)
-
cheyene
Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo!Hvězdné mezinárodní herecké obsazení zde rozehrává napínavý příběh, který nepostrádá nic, co by válečný snímek měl mít. Hned na začátku je bojová akce, která diváka velmi rychle vtáhne do atmosféry jugoslávských bojišť. Opět se jedná o smutný příběh, ovšem taková byla celá válka...Fanatismus ze strany Ustašovců a Četniku je stavěn vůči touze partyzánů bojovat proti fašismu. Franco Nero předvádí dobrý herecký výkon a byl jsem velmi rád za vývoj jeho postavy...Samotný závěr je velmi drastický (nečekejte ovšem krvavé deště, jatka a podobné výsady moderních válečných snímků), vyjádřený bojem partyzanů proti Ustašovcům. Jediné, co mi celý film kazilo byl fakt, že i na originálním dvd je velmi špatný obraz. Dokážete-li toto přenést, tak vás čeká neskutečná bitva na Neretvě.(27.12.2008)
-
Véča
Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy.(11.12.2007)
-
LiVentura
Brynner byl vždy sám originální... Perfektní obsazení.(19.9.2008)
-
RHK
Výpravný jugoslávský válečný film o klíčové bitvě Titových partyzánů s Němci, srbskými četniky a Ustašovci na Neretvě 1943. Potěší i obsazení Yula Brynnera za pyrotechnika, Sergeje Bondarčuka za dělostřelce, Orsona Wellese za senátora četniků a Franca Nera za italského antifašistu. Film je to silný a nejvíce v poslední třetině, obzvláště scéna zpívání raněných v kostele za zvonění zvonu a za rachotu blízké bitvy, nebo boje a loučení obětované jednotky partyzánů na kopci v závěru s jedinou ženou v oddíle. O vítězství rozhoduje často morálka, tu Jugoslávci bojující za vlast a o holé životy měli. Ukázky:http://www.youtube.com/watch?v=vwuOMeZVpeY&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=qDs2clDYGu0(16.10.2011)
-
Crocuta
Divácký dojem z tohoto dobrého válečného filmu kazí nízká technická kvalita obrazu, se kterou u nás "Bitva na Neretvě" vyšla na DVD.(20.12.2008)
-
Orlau32
Tohle bych si přála vidět znovu ! Jsem zvědavá, zda by mi nadšení zůstalo i po těch letech ! Ale tehdy - no prostě v těch 70 tých letech to bylo něco úžasného ! Nedivte se. Hraje zde 10 absolutních světových hvězd ( včetně pana SERGEJE BONDARČUKA). A Jugoslávský herec Ljubiša SAMARDŽIČ to byl kořen - no zkrátka lahůdkový válečný film.(13.12.2007)
-
dopitak
Spíše než film je Bitva na Neretvě (špatně) hraný dokument. Takhle odosobněný film jsem snad ještě neviděl. Producenti si zřejmě mysleli, že stačí zaplatit několika celebritám, když se na pár záběrů postaví před kameru - to je případ Yula Brynnera, či Franca Nera. Divák asi chvílemi netuší, na kterou ze stran se zrovna dívá. Střelba, kouř, střelba, kouř, výbuchy granátů... České vydání od Řitky video disponuje bídným dabingem a naprosto otřesným obrazem kvality amatérského kinoripu.(1.3.2009)
-
kinderman
Ke špičkám žánru sice nepatří, na to je příliš zahlcen bitevními scénami, ve kterých zanikají portréty jednotlivých postav, takže si k žádné nelze najít diváckou cestu, přesto si zasloužil lepší vydání než to z Řitky. O regulernosti formátu 4:3 nejsem přesvědčen, ještě horší však je, že obraz vypadá jako přepis z 20 let staré videokazety a zvuk snad nahrávali v prázdném vinném sudu. To se pak režisér se svými nepřerušovanými záběry plnými statistů může snažit, jak chce...(12.10.2008)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1970 - Nominácia na najlepší zahraničný film(1.2.2012)
-
arcticsky
Viděl jsem divně nadabovanou verzi ( nevím, jestli zde byla promítána i jiná verze ). Poprvé jsem to viděl asi v roce 1970, podruhé teď. Samozřejmě - defilují zde Yul Brynner, Sergej Bondarčuk, Orson Welles, Ljubiša Samardžič, ale jinak nic moc....Tenkrát jsem z toho byl nadšen, ale to mi bylo mi asi tak 10 let.(6.2.2008)
-
Tydlidáš
!!! TROMA !!! (20.12.2011)
-
xaver
Jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. V podsattě velkofilm, který se po každé stránce vyrovná válečným velkofilmům USA, Británie nebo SSSR, ba dokonce je i předčí. Koprodukce se povedla a hvězdné mezinárodní obsazení jenom podtrhuje kvalitu snímku. Bojové scény jsou natočeny věrohodně a bez zbytečných krváků a superdrastických scén, ve kterých si libujou dnešní režiséři. Perfektní režie, od které by se současníci mohli něco naučit. I hrdinství obyčejných juhoslovanských lidí je vykresleno bez zybtečného patosu a nadsázky. Ustašovci a Četnici se pak stali symbolem problémů, které po pádu železné opony paradoxně vyvrcholili rozpadem Juhoslávie a zničujícími bratrovražednými válkami.(22.5.2012)
-
gootchy
Dobrá řežba.(21.1.2009)
-
Lucas87
Tito a jeho partyzáni prokázali velkou odvahu s vojsky Osy, Franco Nero jako italský zběh je taky plus, ale na film z roku 1969 bych čekal kvalitnější obraz.(6.2.2011)
-
Mysantrop
S takovým obsazením a námětem to mohlo být lepší .... jsem bohužel docela zklamán. Mít to v rukou renomovanější režisér...kdo ví. 70%(9.9.2011)
-
Marek1991
Tieto filmy z čias komunizmu veľmi nemusím, lebo zahŕňajú v sebe určitú prokomunistickú propagandu a zvláštne hrdinské výlevy, či scénky s umieraním a podivnou hystériou. Takisto veľa nelogických a antimorálnych postojov a činov. Páčilo sa mi, že do bojov zahrnuli všetkých, čo tam bojovali ako boli aj Ustašovci a Četníci, teda nacionalistické sily Chorvátov a Srbov, ktorí bojovali spolu s Nemcami, či Talianmi proti komunistickým silám Juhoslávie. Oceňujem obsadenie filmu hercami a herečkami, dialógy ani tak nie. Oceňujem hudbu a špeciálne efekty, strih ani tak nie. Oceňujem autentickú techniku a snahu zachytiť všetky časti bitky a jej vývin, avšak dej je trochu chaotický. Po vizuálnej stránke trochu slabé. Každý padlí 9. Juhoslovan ako hovoria na konci, myslím hovorí za všetko v tejto vojne a tak to, že tam ľudia padajú ako muchy chápem. Všetky územia Juhoslovanských krajín boli za dobu svojej existencie krvavým bojiskom a to, čo tam ľudia zažili bolo až k neuvereniu. Nedovoľme, aby sa niečo také opakovalo! myslím, že film ako tak čestne obstál.(22.5.2012)
