Jana Eyrová
-
Jane Eyre
-
Jana Eyrová
Drama / Romantický
USA, 1944, 97 min
Režie:
Robert StevensonHudba:
Bernard HerrmannObsah
-
Orson Welles a Joan Fontaineová v hlavních rolích klasického příběhu lásky podle románu Charlotty Bronteové.
Viktoriánský román Charlotte Bronteové Jana Eyrová (1847) patří k oblíbeným knížkám mnoha generací paní a dívek a také k nejčastěji adaptovaným literárním látkám. Existuje nejméně dvacet filmových a televizních přepisů. V našich kinech se v roce 1973 objevil britský film Jana Eyrová (1970) se Susannah Yorkovou a Georgem C. Scottem, ale mnohem populárnější v té době byla čtyřdílná inscenace Československé televize (1972), v níž hlavní role ztělesnili Marta Vančurová a Jan Kačer. Asi poslední verzí, která se u nás hrála (byť jen na videu), je Zeffirelliho adaptace z roku 1995 s Charlotte Gainsbourgovou a Williamem Hurtem. Jedna z nejznámějších (a také nejlepších) verzí vznikla v Hollywoodu v roce 1944, tedy v době jeho největší slávy. Pro studio 20th Century Fox byl snímek jedním ze stěžejních titulů roku s tehdy poměrně vysokým rozpočtem 1,7 mil. dolarů. Režií byl pověřen anglický tvůrce Robert Stevenson, který se do Hollywoodu dostal díky producentu Davidu O. Selznickovi a který se později prosadil jako režisér populárních disneyovských snímků (např. Roztržitý profesor a zejména Mary Poppins). Scénář filmu vycházel z rozhlasové adaptace Orsona Wellese, proto je pod ním kromě známého spisovatele Aldouse Huxleye podepsán také divadelní producent John Houseman, který s Wellesem úzce spolupracoval. Orson Welles měl na konečnou podobu díla větší vliv než jako pouhý hlavní představitel, ale nabízený kredit producenta údajně odmítl. Jeho partnerkou ve filmu byla Joan Fontaineová, jež se na začátku 40. let ocitla na vrcholku popularity díky úlohám ohrožených novomanželek ve dvou Hitchcockových snímcích, v Mrtvé a živé podle románu Daphne du Maurierové a v obdobném psychologickém dramatu Podezření, za něž dostala Oscara. Za zmínku ještě stojí hudební doprovod pozdějšího Hitchcockova spolupracovníka Bernarda Herrmanna a herecká účast malé Elizabeth Taylorové v úloze Janiny kamarádky v sirotčinci. (oficiální text distributora)
Orson Welles a Joan Fontaineová v hlavních rolích klasického příběhu lásky podle románu Charlotty Bronteové.
Komentáře uživatelů k filmu (24)
-
T2
║Rozpočet $1,705,000║(25.8.2009)
-
Jossie
Velmi pěkné zpracování s velmi charismatickým panem Rochesterem a moc hezkou úvodní částí z dětství Jany. Jane Fontain je sice na Janu Eyrovou trochu moc hezká, ale při jejím hereckém výkonu jsem na to úplně zapomněla. Takže jediné, co ten film bohužel kazí, je příliš krátká stopáž a tedy vynechání hodně důležitých věcí, které dělají z románu tu okouzlující knihu s velmi ponurou atmosférou.(10.1.2010)
-
EdaS
Ukažte mi lepšího Rochestera než je Welles. Kromě toho Joan Fontaine, ve vedlejších rolích Agnes Moorehead a Elizabeth Taylor. Podmanivá atmosféra a vášnivý soundtrack od Bernarda Herrmanna. Ano, mohlo by to být klidně i delší. 90%(9.7.2011)
-
viperblade
Nejdříve jsem viděl verzi z roku 1996. Té jsem dal 4 * proto, že se mi líbila, ale něco mi v ní chybělo. A potom, co jsem viděl tuto verzi, tak vím, co to bylo. Atmosféra a Joan Fontaine, protože tohle je pro mě pravá Jana Eyrová! A Orson Welles taky nebyl špatný, vlastně byl více než dobrý… Takže pokud jsem verzi z roku 96 dal čtyři, tak tady musím logicky jednu přidat.(6.7.2009)
-
Lavran
Šíleně poplatné době vzniku, ale díky bezmála hororové atmosféře proklatě zábavné. Té je z velké části dosaženo relativně konvenčními prostředky (stínohrou, působivými gotickými kulisami, mlhou a větrem hnanými temnými mračny), nicméně největší díl děsivosti spočívá na Wellesových rozložitých bedrech, který si zde střihl dalšího z rozmanité galerky svých sadistických manipulátorů. Jeho Rochester se pevně vryje do paměti. Na scénu nastupuje zpravidla tak, že se vynoří ze stínu (nejlépe v detailu tváře), zpoza rozvalené zídky, vztyčí se z mlhy jako Drákula, nebo odněkud vyskočí s dramaticky vlajícím pláštěm za doprovodu hřímajících žestů. V mizanscéně se vždy - jako zachmuřený démon, jako temná, nedobytná věž - hrozivě tyčí nad chudinkou vzlykající Joan Fontaine, koulí očima, do kterých je mu namířeno bodové světlo, takže se zdá, že mu v nich poskakují ďábelské plamínky a repliky odříkává monotónním barytonem, který se pouze ztišuje do mumlavé nesrozumitelnosti nebo vzpíná k autoritářskému zahřmění. Naprostým vrcholem je scéna, kde Jane donutí k tomu, aby svolila se sňatkem. Jak pozvedá hlas, aby umlčel dívčiny námitky, nabírá se kolem páru bouře, což vrcholí tím, že si Jane majetnicky přitiskne na hruď, triumfálně vystrčí bradu a do stromu udeří blesk. :)(31.7.2011)
-
Flego
Nevidel som žiadne zo spracovaní Jany Eyrovej a ani som nečítal knihu. Nemám to s čím ani podvedomo porovnávať. Mne sa tento film páčil. Jeho atmosféra sršala každým metrom filmového pásu, herecké výkony hlavných protagonistov boli na úrovni - viacej sa mi páčila Joan Fontaine, ktorá ma svojou úspornosťou a sústredenosťou okúzlila - dokonca aj detská predstaviteľka JE ( Peggy Ann Garner ) bola úžasná vo svojej citlivosti aj rebélie.(7.7.2009)
-
raroh
Podmanivé zpracování v klasicky romantickém duchu (nikoliv tom uhlazeném, které se za romantismus pouze vydává), kam patří velké city, temné proudy, skrytá tajemství a patos. O. Welles je démonicky uhrančivý, škola, kam Jane chodí, patřičně hrůzná. Není lepšího zpracování.(18.11.2010)
-
Skip
Velmi dobré herecké výkony obou hlavních představitelů a jedinečná atmosféra tohoto filmu nejen slibují, ale i dávají jedinečný filmový zážitek. Jen malá vada na kráse, a to, že v některých scénách bylo až moc vidět, že je to v ateliéru.(1.10.2009)
-
Marci
Hollywoodská verze. Nevadí mi, ráda si ji pustím i opakovaně, ale mohlo z toho být víc. Možná delší stopáž, možná jiný výběr titulní představitelky, případně jiný způsob sestřihu... Joan Fontaine byla příliš hezká a poddajná a spíš mi připomínala krásnou panenku. Janu si představuju energičtější. Rochester Orsona Wellese měl pro postavu Rochestera potřebné charisma, myslím, že na roli se dobře hodil. Přesto mi mezi oběma hrdiny chybělo větší jiskření, abych se dostala s hodnocením minimálně o hvězdičku výš.(22.10.2007)
-
ReneeS
Četla jsem knihu, viděla jsem seriálovou verzi z roku 1983 i 2006. Přesto, že je tenhle film hodně osekaný a pozměněný, něco na něm, se mi zalíbilo tak, že mám chuť se na to podívat ještě nejmíň jednou. Hlavní hrdinka není Jane z knížky, je to jiná, a přesto velmi povedená Jane.(16.9.2009)
-
Jinny
Orson Welles je úžasný pan Rochester. Film sice uběhl jako voda, ale vztah mezi Janou a Rochesterem je tu hnaný dopředu tak rychle, že příliš důvěryhodně nepůsobí. Mezi všemi těmi adaptacemi Jany Eyrové se tahle řadí pouze k průměru.(24.11.2009)
-
01Zuzana10
take stare, zvlastne a teatralne.... ale mne sa to lubilo. Samozrejme, ze nie ako ine spracovania JE, skor som sa na tom trosku bavila. Som si ista, ze v tej dobe, vo velkom kine a buracanim tej nehoraznej hudby, absolutne nevhodnej a hollywoodskej, ze by sa mi to pacilo. Tak ako som vdaka tejto dobe, krasnej hudbe a prostrediu kina /a samozrejme i filmu:D / podlahla Pride & Prejudice 2005. Ako v mnozstve starych filmov, i tu prehravali. Niekedy uplne afektovali, no.. uz som zvyknuta. Zabavala som sa na tom. I jak napr. v scene, ked Mr. Rochester ziada Jane o ruku, jak blesky blyskali, jak mu odfukoval kabat z medzivojnoveho obdobia / ci obd. II.svet. vojny? ... ked takto spracovali Janu Eyrovu, som moc zvedava na Burlive vysiny, kde to situacie a prostredie vyzaduju:D. Tu.. stary krasny hrad.. a predsa aj kulisy:D:D:D Prepáčte mi prosííííííím. Pripadam si ako strasny barbar, ked to tu takto pisem, no.. mne to pride vzdy ohromne zabavne i ked chapem, ze vtedy to bolo bezne a film nebol tak rozvinuty, popularny na to, aby sa robili vypravne filmy ako dnes. Proste.. hrad sam o sebe bol nadherny, niekedy skutocne skvostny, no obcas, ked neukazali nejake tie architektonicke ornamenty, pripadalo mi to ako v prababkinom dome, v pivnici.________ fakt sorry. Viac k hercom: jeeeeeeejo mala Taylorova :). Ako Helen bola zlata. No vinim scenaristov za divne vyobrazenie mladej Jane / ci i starsiej J./. Priliz papulnatu. Ved ona pochopila ako je najlepsie sa spravat. Vlozili tam i zajimave drobnosti: Jane nejaky sir pozval na poharik? Heh, tak toto.. ved ona mala byt plain, nepritazliva... A Rochester ako mierny suknickar? Ee.. ani neukazali ako ma rad Jane. Skor prave ju dali do svetla, ze po nom dychti. To sa mi nepaci. A tak..Ale hrala krasne, musim uznat. Velmi jemne menila svoj vyraz. Jo a.. vo svadobnych satach bola nadherna :). ____A este par poznamociek: zda sa mi, ze zopar prvkov som videla i vo verzii z r. 2006 - z tohto filmu. 2. kedze i na YouTube-e som porovnavala zopar scen z JE, moj osobny vitaz na frazu: "You thought, you thought..." co povedal Mr. Rochester Masonovi je William Hurt a JE1996. Po vyrieknuti tejto vety O. Wellesom dokazem plne ocenit ake uzasne a prinosne je, ked na 1 krasnu knizocku existuje milionpat filmovych verzii. (po 3. v skratke a vystizne niektore myslienky vystihla Marci. Heh.. som zvedava, ci toto niekto cita.. krom mna.)(26.11.2008)
-
sahe
Pro mě je tedy lepší zpracování z roku 1996.... tuto jako ano, ale něco tomu chybí... nějaký větší náboj...(5.7.2009)
-
otík
Toto filmové zpracování slavného románu se mi vůbec nelíbilo. Styl starých černobílých amerických filmů mi nevadí, ale toto romantické drama občas zavánělo hororem, evokovalo třeba Psa baskervilského a vůbec mi nepřišlo romantické. Orson Welles mi také vůbec neseděl a ve srovnání s verzí z roku 1996 tento film zcela propadá. Hudba: Bernard Herrmann(7.7.2010)
-
hans500
Neviděl jsem žádnou jinou verzi tak nemohu porovnávat, ale tato byla velmi dobrá. Vynikající atmosféra, perfektní Joan Fontaine a Orson Welles.(5.7.2009)
-
cherita
Film, který funguje spíš jako dokonalá ukázka holywoodské kostýmní romantiky 40.let než coby adaptace známé předlohy (se kterou zejména v druhé polovině zachází přece jen trochu necitlivě), a jako taková by se měla i brát. Pro mě tkví její kouzlo nejen v černobíle tajuplné atmosféře Thornfieldu a dokonale rochesterovském Orsonu Wellesovi, ale zcela nezvykle i v poměrně vydařeném dabingu České televize. Obyčejně jsem daleka toho chválit tenhle aspekt viděného filmu, ale v tomhle případě mi ty současné české hlasy k téměř sedmdesát let starým hereckým výkonům nějakým záhadným způsobem pasovaly a mám pocit, že bez nich by byl můj zážitek sotva poloviční.(4.10.2009)
-
glamgirl
Čisto hollywoodske prevedenie známeho románu, v ktorom mi však niečo chýbalo, či presnejšie, niečo sa mi na ňom nezdalo rovnako ako na podivne pokrčenej tvári Orsona Wellesa. Najprv som to pripisovala uponáhľanosti prvej polovice, potom priveľkému martýrstvu hlavnej hrdinky, ale v konečnom dôsledku som príčinu neodhalila. Za naozaj nepodarené považujem len nepresvedčivé herecké výkony detských herečiek, a to hlavne Elizabeth Taylor, ktorú nasleduje predstaviteľka malej Adely Margaret O'Brien. Inak ide o klasické dielo klasického obdobia kinematografie.(6.7.2009)
-
mikulem
Je to na hranici, ale dám 4. Nádherná pohádka, jak ji máme všichni rádi, vyprávěná Wellesovskými vizuálními nápady. Jen mi to přišlo krátké, děj šel moc rychle kupředu. Na tohle bych se vydržel dívat hodně dlouho.(24.7.2009)
-
evson
Je to pěkný film, první filmové zpracování, které jsem viděla. S knížkou se to ale nedá rovnat..(19.11.2009)
-
Milwa
Skvělé ztvárnění hlavní dvojice, Joan Fontaine a Orson Wells jsou velmi přesvědčiví ve svém minimalistickém herectví...vidíme i mladinkou Elizabeth Taylor již tehdy krásnou.... Pochmurná atmosféra, výborní herci, určitě má nejoblíbenější adaptace...(20.11.2009)
