Reklama

Reklama

Berlín: Symfonie velkoměsta

  • Německá říše Berlin: Die Sinfonie der Großstadt (více)

Obsahy(1)

Jeden den jednoho města. Černobílá dokumentární symfonie zachycující pulzující rytmus Berlína - jeho ulic, strojů a obyvatel - je dodnes ukázkovým příkladem tzv. průřezového filmu, který měl v následujících desetiletích mnoho následovníků. (5150)

Recenze (33)

AdaMM 

všechny recenze uživatele

Dnes je hlavní hodnota filmu podle mého názoru sociologická, protože ukazuje do detailů každodennost konce 20. let v německé metropoli. Fascinace masovostí - ať už v hromadných scénách proudících davů nebo u pásové výroby - působí dnes až nepatřičně, a město vypadá ve filmu snad i rušněji (nebo je to dáno tou stejnorodostí unášející davy do práce, na oběd, za zábavou?) než v současnoti. Rozhodně zajímavý snímek, který právem patří do filmové klasiky. ()

SoolenJV 

všechny recenze uživatele

Skutečně symfonie - obrazů, pohybů, tvarů. Výborně promyšlené, vypravějící příběh jednoho dne velkoměsta a zároveň sociálně-kritické. Hlavním hrdinou je zde město. Vskutku zajímavé, natočit film s hlavním hrdinou, který není živým tvorem. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Počátek žánru městské symfonie, oblíbeného žánru artového filmu dvacátých let - nedějové série důmyslně stylizovaných záběrů z berlínského městského ruchu a každodenního života. Neřekl bych, že to je v jakémkoliv ohledu horší než proslulý a velmi podobný Vertovův Muž s kinoaparátem. Ruttmann sice není takový experimentátor jako Vertov, ale hlavní charakter a výhody zůstávají - nedějové, encyklopedicky zachycená atmosféra všedního městského ruchu. Vertov - jak se tu někdo snaží tvrdit - neremakeoval tento film, jen se nechal inspirovat žánrem, který vytvořil. Nesouhlasím také s tvrzením, že by Ruttmann používal méně kamerových a filmových experimentů - pokud si to někdo myslí, ať se ještě jednou podívá na scénu v pětačtyřicáté minutě filmu, kde "ožívají" slova z novin. Sice není tak inovativní jako Vertov, ale kamerové postupy experesionistické doby zvládá mistrně a umí je výborně využívat, kombinovat a spojovat (scény v továrně, v telefonní ústředně, v zoo, na horské dráze, v kasínu) - prostě Vertov se zajímá spíše o kamerové techniky samotné a Ruttmann spíše o jejich využití. Ruttmann nenavrhuje nové postupy a nová řešení, ale to ani není jeho cílem. Cílem je tu především zobrazit všední berlínský život, ne jen zkoušet nové techniky jako u Vertova. Ruttmannův film je také podstatně lepší z hlediska scénáře - nedějové záběry mají leší gradaci a promyšlenější symboliku, aspoň z mého hlediska - někdy se v nedějovém kaleidoskopu dokonce mihne záblesk příběhu (třeba ta pasáž o zraněném drožkářském koni nebo scénky v zoo a v kabaretu). Ruttmann se také více zaměřuje na lidi jako takové než na práci a pouliční ruch; jeho zájem o postavy a figurky je přesně v duchu expresionismu někdy až karikaturistický. Neleze jim ale do soukromí tolik jako Vertov, téměř vždy líčí jen to, jak se prezentují ve společnosti a v rámci města, jak tvoří součást oné obrovské symfonie, jakou tehdejší Berlín vpravdě byl. Historická zajímavost Ruttmannova filmu je také alespoň pro mne mnohem větší než u Muže s kinoaparátem. Jednak přináší obsažný a poutavý pohled na atmosféru expresionistického Berlína - a expresionismus je pro mne asi nejzajímavější umělecký směr vůbec - a druhak ukazuje, jak šíleně změnila atmosféru Berlína a Německa vůbec druhá světová válka. Mimochodem, změnila ji k horšímu. Německo v meziválečném období bylo mnohem sympatičtější zemí než Německo nynější. Zájemcům o historii a o nedějovou kinematografii doporučuji možná ještě víc než Vertovův opus. ()

dvd-L 

všechny recenze uživatele

Regulérní Stroj času. Chápu že pro diváky jež neuvízli v minulosti jako já bude zážitek o něco slabší. ()

troxor 

všechny recenze uživatele

Berlím, Symfonie velkoměsta je němý film. Ale i přesto mluví. Křičí a ukazuje do očí bijící chudobu, těžkou práci dělníků, ale i "starosti" a zábavy vyšších tříd. Začínáme ráno, příjezdem vlaku do probouzejícího se Berlína a končíme pozdě v noci, po návštěvě jedné velmi umaštěné putyky. režisér byl očividně fascinován soudobou technikou - auty, mašinami i nadzemní dráhou... Film překvapí různorodostí lidských postaviček - zajímavé jsou ženy - od děvek po mondénní dámy. Lidé si navíc kamery vůbec nevšímají (narozdíl od současné doby, kdy by do ní každý mával) Název navíc nelže, film je opravdovou symfonií, hudební doprovod nádherně podtrhuje to, co se odehrává na plátně. Mohu jen doporučit! ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Historická hodnota filmu je nespochybniteľná nakoľko ponúka obrazy Berlína pred jeho zničením. Hlavne v úvode sa jedná o pokrokový film v rýchlosti strihu a v rýchlosti deja. Potom sa snímka utopí v akejsi nezáživnosti točenia sa okolo toho istého... uličiek mesta, dopravy a hlavne upozorňovania na industrializáciu. Príjemným oživením je záver kde pozorujeme nočný Berlín. Zároveň sa jedná o film paradoxov, lebo vznikal v dobe kedy to šlo s nemeckou markou dole vodou nakoľko bola významne naviazaná na americké pôžičky a tam to šlo postupne do kytek kvôli hospodárskej kríze. No filmové zábery nám hovoria o veľkej prosperite, vyspelosti a otvorenosti multi-kulti. To už jemne zaváňa propagandou. ()

stromekk 

všechny recenze uživatele

Vertovova insiprace k MUŽI S KAMEROU, postrádající onen umělecký přesah, který Vertov vytvořil symbolikou kamery coby oka a začleněním kameramana jako plnohodnotné části filmu. Kamera je téměř absolutně statická, jsou to v podstatě pohyblivé fotografie. Jedinou dynamikou je střih, v němž také exceluje Vertov. Podívaná to ovšem není nezajímavá. ()

Martin_cz 

všechny recenze uživatele

To, co odlišuje 90 let starý Berlín od současných měst nejvíce je podle mne reklamní smog. Ulice Berlína jsou tak nepřirozeně čisté, že vypadají jako právě otevřené město člověkem nedotčené. ()

jiziczek 

všechny recenze uživatele

Zajímavá sonda do velkoměsta dvacátých let. Už ve své době byl úspěšný, přinesl nový pohled na estetiku filmu - rychlost (jak ve střihu, tak v "ději"). Už začátek je působivý - vlak projíždí malebnou krajinou a najednou se ocitne uprostřed města plného strojů, průmyslu a techniky. Kdo chce, může zde vidět protikapitalistické rysy (masy lidí, vše v pohybu, peníze, atd.). Ostatně pan režisér, poté, co studoval hudbu a malířství, aby vše následně uplatnil ve filmu, nakonec zakotvil u propagandistických filmů, stejně jako mnoha jiných talentovaných lidí té doby. ()

P/\/EL 

všechny recenze uživatele

nj, je to celkem zajmavé, takových dokumentů jsem viděl více, ale tenhle je zřejmě jeden z prvních, stářím má jistou navýšenou hodnotu, akorát, jak již, kde kdo tady správně podotknul, podle mě, tam moc velký přesah není a nebo není uplně patrný (některé záběry napovídají více, ale..), působí to nakonec všechno přecijen jako jedna velká idylka, tak do jisté míry byla, bylo to před krizí a nacismem, ale stejně reparace se platit musely, až tak dobře se neměli, tak určitě to dalo nesmírně práce, v té době, stříhat tolik materiálu, celkem přelomové tempo (nj, doba byla rychlejší, vlaky, autobusy, nově dopravní letadla, rádio..film na to logicky musel reagovat), jo, zvukový film, to přišlo vlastně právě v tomhle roce...1927...hm,...tak nevím, jak to technicky byl ořešeno u tohoto filmu, třeba jako předtím, někdo mlátil v kině do piana...nebo to nějak dokázali pustit z desky...já nevim....synchronizace s hudbou taky páradní inovace........lepit krátký proužky filmu k sobě, jéjej, avantgardní vsuvky jsou pěkné, jinak jsem se na rozdíl od mnohých až tak nenudil, ale když, až tak regurelní stroj času to neni, ikdyž teda občas se jim podařilo zachytit zajmavé věci, je to pestré, dost musim docenit i ty záběry z továren z výroby a moderní doprava, nebo různé technické detajly, opravdu je to skoro všeobjímající, ale zase ono to až tak vyjímečné není (tedy až na ten záměr vše zahrnout, co jen bude možné a sladit s hudbou), jen si vemte, co točili vůbec první kameramané, no, vzali kamery ven a točili cokoliv se naskytlo, dokument dřív než umění - fikce apod., Edison, u nás Kříženecký.....Muž s kinoaparátem mě bavil víc....no..napadá mě ještě....že v Československu vznikl dokument o víkendu Praze - Ze soboty na neděli, teď mi došlo, jak moc se tady museli inspirovat....ty taneční zábavy....nj...taky je to vlastně dost povrchní a ukazuje to jen určité detajly......potom...barevný Koyaanisqatsi....tam jsou ty časosběry...tam už je ta ambice absolutní....celý svět popsat...______________jinak.. gjjm ***** to pěkně popsal, já bych dal i vyšší hodnocení, jen osobně mám blíž k tomu Vertovovi, k jeho postupům...ikdyž zase...když si to pustím hned po tomhle, tak už si zase nejsem až tak jistý....těch 5 neni moc subjektivních, dal bych 4, ale chci tomu zvednout hodnocení.....přecijen...tu je příliš vysoko spousta kýčů...a.....no, současnej jůtubáckej Život v jednim, hehe, celkem zajímavé, spousta parádních zajmavejch záběrů, teda nemyslim moc estetickejch, ale jinak..taky...trošku to ztrácí soudržnost... ()

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama