Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Debut maďarského režiséra Bélu Tarra, ktorý nakrútil už ako 22-ročný. Zaoberá sa v ňom bytovou krízou v Budapešti v 70-tych rokoch 20. storočia. Tarr dôsledným dokumentarizujúcim režijným štýlom aranžuje autentické životné situácie a rozhovory a zachytáva tak existenčné a existenciálne krízy mladých ľudí žijúcich v nepriaznivých pomeroch maďarského socializmu. Zobrazuje dopad na rodinné, milostné a medziľudské vzťahy, poznamenané klaustrofóbiou. Kvôli rozsiahlym búracím prácam bolo v týchto rokoch v Budapešti množstvo domov zbúraných a ich obyvatelia boli prinútení k vysťahovaniu. Niektorí z nich našli nový domov u príbuzných, kde žili v extrémne stiesnených podmienkach. Tarr pristupuje k tomuto sociologickému fenoménu prostredníctvom exemplárneho príkladu mladého páru s chorľavou dcérkou, ktorý prežíva vážnu manželskú krízu pre nedostatok priestoru, obmedzovanie a osočovanie zo strany svokrovcov . (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

emma53 

všechny recenze uživatele

"Tenhle příběh je skutečný, nestal se s postavami z filmu, ale mohl se stát s nimi". Už dlouho se mně nestalo, že bych se po filmu cítila tak vyhořele jako po Rodinném ohništi. V té první polovině jsem byla mírně nesoustředěná, ale zato ta druhá mě dostala doslova do kolen a při vzpomínce na OPBH (podnik, který hraje ve filmu velkou roli), mně běhá mráz po zádech ještě dnes a to bylo u nás v Čechách. Absolutně si nedovedu představit, jak strašné to muselo být v Maďarsku, ale ten film vyzněl tak autenticky, opravdově, že jsem měla pocit dokumentárnosti a byla jsem tak otřesená, že ještě teď mám chuť s něčím praštit, abych si trochu ulevila. Tohle bylo rodinné ohniště, kde bych v reálu nevydržela ani půl dne natož celá léta. Béla Tarr rozhodně nezůstane nepovšimnut, jestliže tohle byl jeho debut a moje premiéra, tak si další jeho filmy nenechám ujít. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Připomnělo mi to Schormovo Proč? Pokud někdy v slabé chvilce zauvažujete, že byste po svatbě bydleli s rodiči, pusťte si tohle a hned se vyléčíte. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Celovečerní debut jednoho z nejoriginálnějších filmařů současnosti, Bély Tarra, reflektuje neuspokojivou bytovou situaci, která postihla v 70. a částečně 80. letech v podstatě celý východní blok. Bez velkých potíží lze tento film aplikovat, jak píše již liborek_, téměř na jakoukoli evropskou (post)komunistickou zemi. Tarr zobrazuje tento problém na konkrétním příkladu jedné budapešťské rodiny. Autenticitu a dokumentárnost tu zmiňuje snad úplně každý, já přidávám určitou uvolněnost a nestrojenost ne nepodobnou filmům československé nové vlny, jež je podpořena použitím ruční kamery a znamenitou prací s neherci. [==] Bytová politika degradovaná spoustou vládních nařízení je nejlépe zobrazena ve scéně na bytovém úřadu, který je doslova přeplněn žadateli a kterému "vládne" jeden úředníček, jenž rozhoduje o osudech mnoha rodin. Absurditu těchto někdy až otřesných podmínek dokonale vystihuje následující výrok: "Dej úředníkovi papír a vymyslí lejstro, dej blbcovi moc a vymyslí zákon." ()

Le_Chuck 

všechny recenze uživatele

Ani ryba, ani rak. Silu autentickej výpovede hasí vedomie, že sa o dokument nejedná. Každopádne, reflexia doby silná, použité dlhé sklo (švenkujúce a hľadajúce) len umocňuje klaustrofobicky stiesnené životne priestory zúčastnených. A každá scéna kedy na plátne vystrája Gabi je psycho, psycho na entú. 70% ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Strhující svědectví o životě v reálném socialismu, které by mělo být povinně promítáno už na základní škole v občanské výchově a také především těm, kterým se tak stýská po minulém režimu! Béla Tarr přibližuje na modelové rodině problémy s bytovou situací Maďarska sedmdesátých let, které ale svými důsledky, společenským ovzduším, mezilidskými vztahy atd. lze přenést do libovolné části Evropy na východ od Berlína. Zoufalá žena (Irén) je nucena žít se slabošským manželem a dcerkou v malém bytě spolu s dalšími členy domácnosti včetně pokryteckého tchána, vykazujícího zřetelné rysy vykořisťovatelského charakteru, který svou snachu nenávidí a nejraději by ji ze svého života vypudil. Zoufalost mladé ženy je umocněna aroganci státní moci, která v osobě úředníka, přidělujícího byty, odmítá akceptovat její tíživou životní situaci a problém jakkoli řešit. Namísto toho je podporován klientelismus a rozbujelá korupce, všude vládne nepořádek, jehož výsledkem je spousta volných bytů, na které zoufalí lidé jako Irén bezvýsledně čekají. Syrový, klaustrofobní a autenticitou prosycený snímek s dokumentární výpovědní hodnotou přímo vybízí člověka k zamyšlení nejen o "výhodách" totality Komunistické strany, ale i o rodinných vztazích, které mají k idylce pořádně daleko. Béla Tarr v tomto debutu ukázal, co v něm je... ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Celovečerní debut opěvovaného maďarského tvůrce Bély Tarra mě poměrně překvapil. Tarr ve své filmové prvotině zvolil abnormální, přesto přímočarou i autentickou formu, v níž až dokumentaristicky zachycuje uspěchanost tehdejší doby a společně s výrazným akcentem bytové krize jež postihla východní blok Evropy za socialismu. Touto kombinací posléze vzniká velice chaoticky nekomfortní, přesto ojediněle naturalistický zážitek.... 8 paneláků z 10 ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Rodinný kozub pokladám za ideálnu vstupenku do dielne maďarského filmového virtuóza. Štruktúrou, nie nepodobnou snímkam československej novej vlny (využívanie formálnych postupov dokumentárneho filmu, sprvu zdanlivo vyprázdnené rozprávanie, observačný modus, neherci atď.) sa výrazne líši od Tarrovej neskoršej tvorby. Záľubu v dlhých záberoch nahrádzajú dlhé sekvencie rozhovorov a všedného života, zaznamenávané na ručnú kameru. Ústredné postavy - členov budapeštianskej rodiny - sužuje nedostatok priestoru, sociálna neistota a vzrastajúca nedôvera. Symbolická metafora kozubu je aranžovaná ako postupné chladnutie vzťahov pod jednou strechou, ktorého príčina pochádza z vonkajšieho sveta (o ktorom informuje predovšetkým televízia), ale je rozdúchavaná zvnútra hlavou rodiny - starým otcom. Jeho paradoxná požiadavka - mladý pár s dcérkou sa má čo najrýchlejšie odsťahovať, ale bez jeho finančnej pomoci - v sebe koncentruje bezvýchodnosť celej situácie, ktorá je z viacerých hľadísk aktuálnou i dnes. 85% O niečo štrukturovanejší krátky text tu. [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Ten kto nemá byt, nemá ani rodinný kozub a nemá ani rodinu... Tak tomuto poviem stvárnenie realizmu vo filme. Úchvatné, majstrovské dielo od filmového mága, ktoré si podmanilo všetky moje zmysly ako nič... Jednoduchá myšlienka s ohromným výsledkom na základe reálnych rodinných situácií vystrihnutých z komunistického Maďarska. Z tohto pohľadu sa dá tiež o snímku povedať, že ide aj o akúsi filmovú archiváciu rodinného života a spoločnosti ako takej v tej dobe. To reálne poňatie rodiny a stvárnenie jednotlivých udalostí (rodinná oslava, posedenie pri stole, večera...) mi doslova vyrazili dych a hypnotizovali ma každým jedným dialógom. Inak takmer v každej rodine sa našiel taký falošný egocentrický deduško či nevesta so synom, ktorí nemali kde bývať. Platilo to vtedy, platí to i dnes. A konfliktné situácie, ktoré z toho vo vnútri rodiny vyplynuli vykreslil tento snímok absolútne dokonale. Masterpiece filmového realizmu. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Moje první setkání s Bélou Tarrem dopadlo skoro na výbornou. Na svou dobu nesmírně otevřený film, kdy jsem si v průběhu několikrát připadal, jako při sledování Manželských etud od Heleny Třeštíkové. Naprosto přirozené, skoro až dokumentární a hlavně zcela reálné. Bohužel, nebo bohudík, to záleží na úhlu pohledu. Tenhle je nastaven naprosto nekompromisně, až z toho někdy mrazí v zádech. Pokud se snad někdy rozhodnete bydlet po svatbě s rodiči, tak po zhlédnutí tohoto snímku Vás to ale velmi rychle přejde. Na to bych vzal jed. ()

Tomco 

všechny recenze uživatele

Nepoznám asi nikoho kto sa dokáže vo svojich filmoch prezentovať tak autenticky a reálne, ako Béla Tarr. Existenciálne problémy, starosti, hádky, ktorými sa neustále boria Tarrovi hrdinovia idú totálne pod kožu a spôsob, akým ich režisér podsúva divákovi dáva štipľavo pocítiť, že nesleduje film, ale len akési voyeuristické zábery utajenej kamery, o ktorej žiadny z protagonistov ani len netušil. Nemám slov. Veľmi silný počin, ktorý v človeku vyvolá tisíce otázok. Vivat socializmus. ()

lena60 

všechny recenze uživatele

Sonda do života jedné z mnoha rodin v socialistickém Maďarsku (ale ani u nás nebyla situace jiná). Díky nedostatku bytů jsou mladí manželé nuceni žít ve společné domácnosti s rodiči. Převážná část filmu se odehrává ve stísněných prostorách jednoho pokoje. U velkého rodinného stolu jsou na denním pořádku slovní přestřelky mezi mladou ženou Irén a jejím sobeckým a bezohledným tchánem. Výčitky, poučování, urážky. Nerozhodný a slabošský manžel se nedokáže za svou ženu postavit a vztah mladých lidí je díky vzniklé situaci před rozpadnutím. Bezútěšná, tíživá podívaná. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Velmi působivé, autentické provedení. "Nevadí, zase bude líp". Po zhlédnutí všech těch zoufalých a beznadějných peripetií mladé rodinky v bytové nouzi uprostřed reálného socializmu přišel mi na mysl smutně ironický refrén písně Wabiho Daňka. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Kamera pomalu a plynule snímá tváře lidí sedících a tísnících se okolo stolu. Tři generace u jednoho stolu. Nejstarší a jediný zaopatřený vypráví o tom, jak musel mládí jako dezertér strávit na útěku před horthyovskými i nacistickými vojáky a policajty, o tom, jaké štěstí mladí vůbec mají v tom, že mohou v klidu pracovat, šetřit, mít děti, slušně je vychovat podle starých dobrých zásad. Kamera při tom stejně lehce přešvenkuje na televizi v pozadí, v současné, politicky kódované vyprázdněné řeči hovořící o tom samém. Po této scéně následuje ta, ve které mladý manžel, nechtějíc se tísnit v malém bytečku se svou ženou a zbytkem rodiny, natož s ní spát, radši venku (polo)znásilní cizí ženu. Film je právě o tomto: starší generace Evropanů viděli naplnění života právě v takovém životě, který by se dal charakterizovat oním "rodinným ohništěm" (tedy práce, ať je jakákoliv, protože v minulých dobách vždy hrozila brutální nezaměstnanost; pilně šetřit pro šetření samo; oženit se, protože tak to prostě je a bude vyžadováno atd...). A film je právě o tomto: mladší generace se o to chtějí také pokusit, ale vinou vnějších podmínek (zde vlastně jediné - nemožnosti sehnat si vlastní bydlení) nemají šanci tento ideál naplnit, z čehož pro ně plynou mnohé frustrace. Vtip je v tom, že i když se tato překážka šťastného života nakonec překoná, štěstí se nedostaví - o tom jsou následné "Panelové vztahy". Tyto dva filmy ukazují opouštění starších materialistických hodnot tzv. "postindustriální" společností. Proto jsou názory uživatelů ORIN a liborek_ o specifičnosti výpovědi jen pro socialismus mimo mísu. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Připomíná to sociální dokumenty Heleny Třeštíkové, jde o velice silnou a autentickou záležitost, která člověka strhne s sebou... Opravdový zážitek - 9/10 ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Opětovně potvrzeno, že Béla Tarr není pro mě, asi mi chybí nějaké ty mozkové buňky a spoje... Kamera mi způsobovala nevolnost, celá rodina byla tragická a jsem moc ráda, že nikoho takového neznám a ve svém okolí nemám. Kladu si otázky, mám-li nemocné dítě, budu mu čmudit cigára pod nos? Když nemám kde bydlet, budu se vdávat/ženit a pořizovat si dítě? Budu vytrvale brečet, že nemám peníze/jsem chudá/ý a přitom jsem imrvére v hospodě a v lihu? No, nicméně... kladně hodnotím nebývalou otevřenost a kritiku socialistické společnosti, v té době klobouk dolů... ()

Spike17 

všechny recenze uživatele

Celovečerní debut Bély Tarra Rodinné ohniště se nese ve znamení autentických výpovědí aktérů obývajících jeden byt a jejich strastí, které se točí právě kolem bytové situace. Kromě již zmiňované autenticity působí film stísněnou atmosférou, která je vyvolávána a) prostředím, ve kterém se děj odehrává (byt), za b) velmi častým rámováním na detaily tváří, což evokuje dokumentární postupy, jež se Tarr drží i ve svých pozdějších snímcích (Outsider a Panelové vztahy) a za c) problémy, které postavy řeší (existenční). [KINEMATOGRAFIE MAĎARSKA] ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

tak opat konecne nieco pre artaka ako som ja - len pevne dufam ze sa na to nebudu pozerat uzivatelia ako verbal /patologicky nenavidi akykolvek art/, stuntmanmike /cca to iste jak verbal/ a uz toboz ne ludia ako Segrestor /ten sa zase evidentne vyzival v zabijani ludi v tej odpornej sracke menom NBK/. kazdopadne namakane, reziser sa len hladal, este nemozno hovorit o skusenej ruke rezisera Tarra. Oslovila ma vsak bytova otazka v Budapesti 70. rokov. Riesia sa tu aj konkretne veci -otec rodiny chce vypoklonkovat mlady par z domu, ale s tym ze im neda prachy- a to z Madarska mam radsej reziserov ako Jozsef nepp alebo Miklos Jancso - on vedel tocit art lepsie podla mna ako Tarr. Kazdopadne jaxom napisal : pre artovych divakov, tu nie je brutalna akcia, prestrelky, strhujuce tempo : 85 % ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Kdyby celý film byl jen jakýmsi sestřihem monologů postav, které možná vypráví pravdivý příběh, nebo jen částečně pravdivý a nebo fikci, bylo by to geniální. Takhle totiž vypadaly v tomhle filmu poslední dvě scény a hned to v tu chvíli získalo vše chybějící. Popravdě by se mi tohle experimentálně-docufikční podání zamlouvalo mnohem víc, protože by to hned působilo o dost víc realisticky a meziřádková výpověď o složitých lidských vztazích, ve kterých málokdy je někdo vyloženě správným nebo špatným a složité době maďarského socialismu by byla ještě silnější, než je. Rodinné ohniště totiž většinu času připomíná filmy československé nové vlny a hlavně raného Formana, ale celé to je takové neukočírované, jako by se Tarr snažil říct o té době, tom problému s byty a těch lidech okolo toho snažil říct hodně, ale zároveň si neurčil, na co se zaměřit především a podle toho to taky ve výsledku vypadá - je zde nejedna trefná scéna, ale žádná není dostatečně silná a plně realisticky působící. A že by ten strohý styl byl kdovíjak podmanivý taky říct nemůžu, vše začne pořádně fungovat až ke konci, ale to už je krapet pozdě. Tak jako tak u mě ale Rodinné ohniště dopadlo stejně, jako Panelové vztahy - ty mě sice oslovily více, ale Rodinné ohniště je přece jenom krapet komplexnější a proto si podle mě zaslouží stejné hodnocení. Včetně menšího zklamání, že tu čtvrtou hvězdu dát nemůžu, i když bych chtěl. Silné 3* ()

wer4 

všechny recenze uživatele

Dokumentárna dráma, ktorá človeku servíruje priamu realitu, bez akéhokoľvek náznaku kamufláže alebo úpravy a pritom natočená citlivo a pútavo. Film, pri ktorom si človek uvedomí, že nikdy nie je tak zle, aby nemohlo byť ešte horšie. ()

Reklama

Reklama