poster

Lidé, mám vás rád! (TV film)

Dokumentární

Česko, 1998, 56 min

Komentáře uživatelů k filmu (6)

  • Radek99
    *****

    Demýtizace kultu jedné z největších ikon komunistického režimu Julia Fučíka soustřeďující se především na jeho kultovní knihu Reportáž psaná na oprátce. Tak jako každá doba plodí své mýty, tak vznikala i mytologie komunistická, fixovaná především na padesátá léta. Dokumentaristka Helena Třeštíková navázala na snahu literárního historika Vladimíra Macury (souběžně také autorského kolektivu kolem docenta historie Františka Janáčka), díky níž v roce 1995 v nakladatelství Torst spatřilo světlo světa kritické vydání výše zmíněné Fučíkovy knihy doplněné o dosud zcela neznámé pasáže textu, který poněkud mění její význam a v němž sám Fučík přiznává, že na Gestapu promluvil a komparatistickou metodou porovnala s dobovým propagandistickým celovečerním filmem Jaroslava Balíka Reportáž psaná na oprátce z roku 1961. Významová stavba genese a existence každého uměle vyvolaného mýtu je natolik složitá, že se neodvažuji zaujímat zásadní stanoviska, stejně je tomu i při posuzování etických rovin Fučíkova činu a možného vypovídání při výsleších na Gestapu, soudit není z dnešního pohledu možné. Helena Třeštíková vlastně provádí jakousi televizní synopsi od roku 1995 známých faktů a přidává k nim velmi zajímavé výpovědi očitých pamětníků... Bezesporu záslužný čin, ale něco převratně nového se v něm o samotném Juliu Fučíkovi nedozvíme, demaskován je spíše zvrhlý propagandistický režim...(a to dokonce slovy profesorky Janáčkové i ten dnešní...) a princip mytologizace... Největším přínosem ale jednoznačně zůstává vhled a zasvěcená literární analýza Vladimíra Macury...(1.8.2008)

  • sportovec
    *****

    Rozporuplná Fučíkova osobnost (dodneška se jen obtížně hledá odpověď na otázku, zda knihy typu V ZEMI, KDE ZÍTRA ZNAMENÁ VČERA vznikaly jako produkt vědomé lži nebo naopak fatální ideologické intoxikace) vstoupila do dějin zmýtizovanou knihou REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE prozrazující mimořádně silné autorovo literární nadání. V jednom ze svých nejlepších publicistických pořadů Helena Třeštíková dokázala zachovat vyrovnanost pohledu, prokázala vůli sledovat fakta a skutečnosti byť sebenepohodlnější a současně beze zbytku potvrdila ten druh výhrad, které vůči Fučíkovi zastávali poměrně početní členové ilegální protektorátní KSČ typu Josefa Smrkovského nebo ve filmu vypovídající Rivy Krieglové. Pro mne osobně se zprostředkovaně stal zdrojem překvapení další zatím ne zcela ověřený - a předlistopadovým režimem zřejmě záměrně tajený - fakt, že dříve než komunistou byl mladičký Fučík několik měsíců sociálním demokratem (podobně jako v této fázi svého života např. Jaroslav Seifert). Odborná i umělecká kvalita filmu ho podle mého názoru opravňuje pro uvedení na DVD nosiče.(31.7.2008)

  • Rudovous
    *****

    Komplexni, silny dokument. Krajne emotivni, lidske vypovedi, tak jak se na pani Helenu Třeštíkovou slusi.(2.8.2008)

  • Crocuta
    ****

    Bezesporu zajímavý dokument. Julius Fučík byl jen člověk, nikoliv polobůh, kterého z něj vytvořil poválečný totalitní režim. Faktem zůstává, že mu nacisti usekli hlavu a zůstalo tu po něm pozoruhodné literární dílo. Fučíkova osobnost z pohledu jeho současníků a ve světle nejnovějších historických poznatků se jeví o poznání méně tezovitou a plochou, než jak nám ji nabízeli komunističtí mýtotvorci nebo naopak polistopadoví konjukturální bořitelé mýtů.(31.7.2008)

  • Šandík
    *****

    Jedna malá výtka k jinak skvělému dokumentu. Proč se nedozvíme, kdo konkrétně z obrazovky hovoří? Je to "umělecký prostředek", opomenutí či nedůslednost? Každopádně je to škoda, dokument tím zbytečně ztrácí informační hodnotu...(7.8.2008)

  • Rousse
    *****

    Třeštíková se snažila o maximální možnou objektivitu a myslím, že se jí to povedlo na výbornou. Silný dokument poodkrývající tajemství kultu Fučíka a jeho slavné Reportáže.(15.4.2011)