Dracula (španělská verze)
Dracula
Spanish Dracula
Kamera:
George RobinsonHrají:
Lupita Tovar, Barry Norton, Manuel Arbó, Geraldine Dvorak (a.z.), Bela Lugosi (a.z.), Cornelia Thaw (a.z.), Dorothy Tree (a.z.), Carlos Villarías (více)Obsahy(1)
Na starý Draculův hrad kdesi hluboko v Transylvánii přijíždí anglický úředník Renfield, aby s hrabětem dojednal koupi rozpadlého opatství poblíž Londýna. Po úspěšné transakci Renfield zešílí a stává se Draculovým sluhou, který dopraví jeho tělo v krabicích s karpatskou hlínou na lodi do Anglie. Tam se Dracula seznámí s dr. Sewardem, jeho schovankou Lucíou Westonovou a dcerou Evou. Po záhadné smrti Lucíi odborník na okultismus pozná, co je Dracula - který se mezitím začne sbližovat s Evou - zač, a rozpoutá se zápas o Evino tělo i život. (Oktavianus)
(více)Recenze (22)
NFR 2015 ()
Veľkou prednosťou tejto španielskej verzie je kamera (na svoju dobu neuveriteľne dynamická), naopak slabinou je Carlos Villarias v úlohe Draculu, ktorý (úprimne) Lugosiho kreácii nesiaha ani do pol pása. Tak či tak je to ale pre fanúšikov žánru "must-see ride". ()
V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti. ()
No, neviem, či si tvorcovia ešte nevedeli zvyknúť na zvukový film, ale tento film dosť doplatil na svoj vek. Niektoré situácie mi prišli naozaj komické, najmä výraz Carlosa Villaríasa (gróf Dracula) svojim výrazom pripomínal skôr sparodovaného upíra z nejakej bláznivej komédie. Všetok strach, ktorý som pri filme pocítil mi navodila hudba. Škoda teda, že jej bolo tak žalostne málo. Inak boli ale herci naozaj obstojní a príbeh sa držal svižného tempa. 60%. ()
Smutný príklad toho ako jeden zlý herec môže filmu zatvoriť dvere do siene slávy. Carlos Villarias je totiž najtrápnejší Dracula,ktorého som videl - a to počítam aj Leslie Nielsena a Richarda Roxburgha vo Van Helsingovi. Škoda. Oproti svojmu predobrazu totiž ide o skutočne lepší film. Tá polhodinka navyše prospela deju aj atmosfére, to čo bolo super predtým ostalo aj tu a problematické miesta sa vylepšili. Browningov Dracula je pre mňa síce suverénne najslabším kúskom z legendárnej Universalovskej osmičky, no má jeden klad, ktorý prebíja všetko ostatné. A tým je samozrejme Bela Lugosi. A ten tu chýba. Mimoriadne zaujímavý projekt, ktorému chýbalo málo, aby svojmu vzoru prevzal miesto nesmrteľnej klasiky. 8/10 ()
Nebylo dvakrát šťastné pustit si tenhle nepříliš vydařený klon hned po originálu. Není to propadák, ale pro toho, kdo viděl původní film, ztráta času. Villarías postrádá nejen Lugosiho přirozené charisma, dokonce je v jistých momentech až komický - to když koulí očima ve snaze někoho zhypnotizovat. Celkově většina herců buď nehraje a volí jen prkenné pózy, nebo naopak přehrává jak čerstvý ochotník. Většina scén je totožná, jen postavy jsou třeba rozmístěny jinak, kamera volí jiný úhel, nebo jde o rozšíření původní scény - líbilo se mi třeba na moři, kdy Dracula vylézá z podpalubí, až vyděšeným námořníkům lezou hrůzou oči z důlků. Bohužel ale většinou jsou jen přidány vatovité dialogy. Zato jedna z pro mne skvělých scén - Dracula projde nenápadně skrze obří pavučinu, avšak Renfield se musí skrze ni prosekat - je citována téměř doslova. Na tuhle verzi lze klidně zapomenout. ()
Tato španělská verze Draculy u mě skoro ve všech směrech válcuje verzi americkou. Jen dvě věci bych změnil, a to představitele slavného pijáka erytrocytového džusu, který se snaží napodobovat pohledy a gesta Bely Lugosiho, ale zůstává jen kopií, sice ne špatnou, ale přece jen kopií. No a pak mi celkem neseděla Lupita Tovar v roli Miny respektive v tomto případě Evy. Je totiž, jak bych to napsal, taková moc španělská. Měl jsem tendence sledovat, jestli ji pod nosem náhodou neraší knírek. Přece jenom představitelka Miny v americké verzi, Helen Chandler, byla větší kočka. Co se týče přehrávání herců, tak to mi vadilo snad jen ze začátku u představitele Renfielda, u kterého jsem to bral později jako plus při jeho kreaci coby šílence. A ještě nakonec, kdy uvidíte dvojníka Pepy Větrovce jako představitele chladnokrevného upírobijce Van Helsinga? ()
Prakticky jde o pěkně stylizovanou a věrnou španělskou kopii Drákuly s Belou Lugosim. Tenhle snímek sice už asi napořád bude existovat pouze ve stínu legendy, filmařina je to ovšem skvěle zvládnutá jak po stránce herecké, tak po stránce režijní. ()
Tak tohle mi přišlo spíše jako parodie originálu. Herec v roli Drákuly je trapný až běda a ostatní herci zrovna tak. Všechny jeho pohyby, které měli připomínat Lugosiho jsou k smíchu a detailní zaběr na jeho oči už jsem velmi těžko rozdýchával. Ostatní herci jsou na tom stejně. Herec v roli Renfielda se omezuje jen na samé vřeštění a herec v roli Van Helsinga přehrává jak ďas(opravdu jedno z nejhorších přehrávání, co jsem kdy viděl). Jedna hvězdička tedy za vizuální stránku(která ovšem často kolísá-netopýři) a druhá za to, že jsem se často smál. PS: Scénu setkání Drákuly s Van Helsingem (zakončenou ukázáním kříže) považuji za vrchol parodie. Pokud to náhodou Lugosi nebo Sloan viděli, museli obracet oči v sloup. ()
I když se mi film moc líbil vždy mě na něm štvala ta délka, a sasmotní herci, tihle a ty jejich vystrašené tváře mě nikdy moc nepřesvědčily. Nicméně film je to povedený, hlavně miluju scény s netopýrem(viz. koňské vzpřezení) a naprosto dokonalou amtosféru. ()
Tato španělská verze Drákuly je delší o 20 minut, což ukazuje, že se od té anglické docela liší. Je zde modernější práce s kamerou, která najíždí na obličeje herců, což bylo v té době průlomové. V anglické verzi zase vyniká lepší herectví a více se stříhá i když opatrně. USA byly v této době už závislé vývozu svých filmů na mezinárodním trhu a protože dubbing nešel technicky úplně udělat, dospěla hollywoodská studia k rozhodnutí točit nějaký čas filmy vícekrát v různých jazycích. Tím se ušetřilo například za kostýmy, protože herci, kteří točili jinou verzi odpoledne si vzaly kostýmy svých dopoledních kolegů. Nevýhodou bylo, že jiní herci ve filmu odradily některé diváky, kteří viděli v magazínech ty slavné v původní americké verzi. ()
Podívat se na španělskou verzi hned po Browningově zázraku je k nezaplacení. Nejlépe tak můžete docenit, jak je to stejné...a jak rozdílné. Hlavní nevýhodou této verze je přítomnost Španělů. A hlavní výhodou pak přítomnost Španělek. Skutečně, mužští herci jsou do jednoho špatní, někdo tu přirovnával Van Helsinga k Josefu Větrovcovi, mně přišel celou dobu jako Eugen Levy. Sám Dracula je asi největší problém, Villarías vypadá jako chlápek, co za obchodním centrem nabízí dětem sladkosti a láká je k sobě do auta, naprosto postrádá Lugosiho aristokratický šarm a nebezpečnou divokou zvířecí podstatu. Naopak ženy tu oproti Browningově verzi jsou mimořádně hezké, Lucía má stejně jako Lucy minimum prostoru, ale je neskonale hezčí, o živočišné Evě (kdoví proč ne Míně, že si Španělé změnili Johna na Juana, to beru, ale Mínu na Evu...?) Lupitě Tovarové ani nemluvím. Nevím, o kolik je tato verze proti té Browningově akčnější, přijde mi podobně statická, ale vůbec to není na škodu. Je maličko slabší, je to doslova klon - a přesto jeden z nejlepších filmů o Draculovi vůbec. Takhle totiž vznikají legendy. ()
Naozaj nakrútené lepšie ako Browningov kúsok. Lenže Bela je Bela. "A když tam není Béla, velký dojem to neudělá"... ()
Tuhle španělskou verzi jsem viděl ve španělštině s portugalskými titulky, takže jsem se spoléhal hlavně na to, že scénář byl zhruba stejný jako u anglické verze. ___ No v podstatě jediným problémem tohoto snímku je mužská část hereckého osazenstva. Drákula (Carlos Villarias) - naprosto nevýrazný a nepřesvědčivý. Viděl jsem v něm pouze hodně laciný pokus o napodobení Lugosiho (škoda, že Drákulu nehrál někdo, kdo by si to hrál víc po svým), Juan Harker (Barry Norton) - vypadal jako přerostlé dítě, no a zbytek herců - zoufale nevýrazný. Ten, co hrál Renfielda se teda trochu snažil, ale jinak nic moc. Naopak španělky jsou daleko větší kočky než ty dvě blondýny z Browningový verze. A Lupita Tovar byla navíc v roli Evy (Miny) daleko výraznější než Helen Chandlerová. ___ Co mě taky hodně bavilo bylo to, že jednotlivé scény, i když až na výjimky byly skoro stejné jako u Browninga, tak se mi zdály trochu pomalejší. Někdy byly větší mezery mezi jednotlivými větami a to dalo mnohem víc vyniknout tomu, že tam nebyla žádný hudba a vytvořilo to takovou napjatější a dusnější atmosféru. ___ No myslím si, že kdyby se natočila jen jedna anglická verze, kterou by režíroval George Melford a obsadil do ní herce z anglické verze a herečky ze španělské verze, vznikl by nezapomenutelný horor, který by do svého stínu uvrhl i takové klasiky jako Frankensteinovu nevěstu nebo Neviditelného muže. ()
Štúdiu Universal sa tento experiment ( americká aj španielská verzia sa natáčali zároveň ) vydaril. Vydarené sú obe verzie, no táto trpí absenciou Belu Lugosiho a svižnejším dejom, čo možno spôsobilo navŕšenie minutáže o dobrú polhodinu. Atmosféra ale ostáva zachovaná a to je určite to najdôležitejšie. ()
Villarias je najväčšie mínus celého filmu.A nemyslím si,že by to bolo preto,že by bol v Lugosiho tieni.Bude to tým,že jeho výraz je čistá paródia.Jeho mimika a prejav pôsobia naozaj smiešne.Druhá vec je technická stránka filmu a predovšetkým kamera.Browningové spracovanie sa v tomto smere naozaj nechytá... ()
Dynamická kamera, režie a některé nápady byly slušné. Scénář je v podstatě stejný jako v Browningově verzi. Atmosféra povedená, ale mohla být využita lépe. Problém je v hercích, především Carlos Villarías se svým děsným šklebem hraje špatně (snaží se napodobit Lugosiho, ale výsledek je velice ubohý), ostatní jsou na tom lépe, ale s výjimkou Pabla Álvareze Rubia (Renfield) hrají pouze průměrně. Zajímavá alternativa k americké verzi, bohužel s nevyužitým potenciálem - 3,5* zaokrouhleno nahoru za španělštinu, která se k Draculovi celkem hodí :). ()
S 92 rokem se to nedá absolutně rovnat. Prázdné, pusté, nevyužité. ()
Lepsi nez americka verze z tehoz roku, dle meho soudu... 3+ ()
Po filmové stránce je španělská verze Drákuly (natáčená po nocích ve stejných dekoracích) rozhodně nápaditější. Režisér a kameraman viděli denní práce anglické verze a snažili se ji předstihnout. Herecká práce je ovšem špatná. Drákula Villariose postrádá démoničnost Lugosiho a ostatní herci jsou prostě příliš špatní. Snad jen Lupita Tovar má odvážný výstřih, španělská verze zřejmě nebyla určena k promítání v USA a tak se tvůrci trochu odvázali. ()