poster

Aelita

  • EN název

    Aelita: Queen of Mars

Sci-Fi / Dobrodružný / Fantasy

Sovětský svaz, 1924, 67 min

Komentáře uživatelů k filmu (16)

  • Adrian
    *****

    Prve ruske sci-fi, ktore vzhladom na svoju dobu vzniku znesie bez nadsazky oznacenie "revolucne" - ved posudte sami - kosatejsia narativna struktura, vyznacujuca sa pararelnym dejom, pocetnymi retrospektivami, vyznamovymi detailmi v druhom plane obrazu (tiene na stene), ucelove maskovanie hlavneho hrdinu, obdivuhodne dekoracie, masky, triky...z dnesneho pohladu jasna klasika(22.8.2004)

  • Ej Hlemýžď
    *

    Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá.(15.11.2006)

  • Dan9K
    *

    Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès.(18.2.2012)

  • Paldini
    *****

    Vlastně jsem o tomto filmu vůbec nic nevěděl před tím ,než jsem jej viděl. A je to jen dobře. Opravdu jsem čekal výpravnou sci-fi a o to víc jsem byl překvapen, když jsem viděl dá se říct romantické drama z porevolučního Ruska. Děj příběhu je rafinovaně vystavěn na kontrastech reality a snů, které až na konci příběhu dostanou ten pravý rozměr. Skoro každá postava ve filmu má dvojí tvář, jednu tu reálnou a druhou krásně vloženou do představ inženýra Lose (tento kontrast je např. patrný v postavě komického detektiva a ve směru jeho vyšetřování v realitě a v představě Lose). Úžasná postava, kterou jsem si zamiloval je šmelinář, zlodějíček, podvodníček a předrevoluční asi podnikatel Erlich. No, je jasné, že hlavní záporák nebude nějaký rudogvardějec, že :-). Ještě poznámka k uvedené délce filmu: Viděl jsem 111 minutovou verzi.(29.4.2006)

  • Ducharme
    ****

    The freedom of speech put an end to thousands of years of slavery on Mars. Ti rusové kam přijedou - v tomto případě přiletí - tam musí "spáchat" nějakou tu revoluci. Ani Mars nebyl uchráněn jednoho lehce Leninistického projevu - Follow our examples, Comrades! Unite into a family of workers in a Martian Union of Soviet Socialist Republics. Odhlédnu-li od scén dělníka vytvářejícího kladivem srp, je Protazanovo dílo překvapivě kvalitní. Nečekala jsem takhle propracovaný děj s několika prolínajícími se liniemi, hluboké charaktery, kubistickou scénu a hlavně fantaskní tematiku! Aelita je jedním z těch filmů, pro které miluji němou éru. BTW - doporučuji sehnat původní, nekrácenou, 111 minutovou verzi.(7.9.2009)

  • Rominator
    *

    Možná jde o první celovečerní sovětský sci-fi snímek, ale v tomto případě zub času zapracoval v neprospěch tohoto díla. Jednu hvězdu dávám za scény z Marsu. Alternativou ke zhlédnutí ze začátku století by mohla být Cesta na Měsíc (1902).(8.5.2012)

  • Theatis
    ***

    Proletári všetkých planét, spojte sa! 7/10(8.12.2009)

  • vypravěč
    *****

    Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu).(26.7.2009)

  • ScarPoul
    ****

    Film, ktorý je považovaný za prvé sci - fi filmového plátna.. po ňom nasledoval slávny Metropolis. Protazanov vytvoril viac vrstvový príbeh, ktorý mal určitý sociálny a politický podtón a celkovú myšlienku rozvinul v medziplanetárnom rozsahu medzi planétou Zem a planétou Mars. Príbeh má detektívnu zápletku, ale rovnako sa jedná aj o romantický film a v neposlednom rade aj o film pychologický. Všetko sa to mieša z neuveriteľnou ľahkosťou. Každá línia má svoje opodstatnenie a každá je zakončená. Čo sa týka vybavenia Marsu objavuje sa tam avantgardný smer Konštruktivizmu, ktorý robí z Marsu naozaj pastvu pre oči a nie len architektúrou, ale aj kostýmami. Film, môže v súčastnosti pôsobiť smiešne ale aj napriek tomu nenudí, ponúka veľa zaujímavých scien - z mnohých spomeniem sledovanie detektíva - a v neposlednom rade je to film, ktorý bol veľmi inšpiratívny pre rozvoj tohto žánru. Rozhodne stojí za videnie.(1.4.2011)

  • ybuko
    ***

    Aneb pokus o nastoleni komunistickeho puce na Marsu. Trochu naivni dilko, ovsem s bohatou a napaditou vypravou.(28.1.2009)

  • corpsy
    ****

    Dosť pomalé, ale veľmi odvážne. Film je skôr propaganda ako čistokrvný sci-fi, ale kombináciou týchto dvoch motívov vznikol film, ktorý sa rozhodne oplatí zhliadnuť. Ak vám ovšem nevadí nemý film.(29.8.2010)

  • inutihar
    *****

    Inženýr Loss, snící o Marsu, a jeho věrná manželka Nataša, šmelinář Erlich, kradoucí cukr ze společných zásob, hrdinný rudoarmějec Gusev, běhající v ženských šatech, marťanská královna Aelita, která Marsu vlastně nevládne ("Ty panuješ, ale vládneme my!"), a další bizarní postavičky ve filmu, který je tak žánrově neuchopitelný, až se mu nabízí statut kultu. V úžasu jsem strávil 111 minut této fascinující podívané plynule přecházející mezi hard sci-fi, milostnou romancí, společensko-kritickým dramatem a budovatelským eposem a užíval si všechny scénaristické kličky, které děj Aelity nabízel. Zmínku si určitě zaslouží i výprava scén z Marsu, kulisy i kostýmy, navrhované špičkami tehdejší sovětské kubofuturistické avangardy v čele Annou Exnerovou a Izákem Rabinovičem, inspirující i Langovu Metropolis.(3.10.2007)

  • JimiH
    ***

    Film, který odpovídá duchu doby. Z dnešního pohledu stojí za zmínku už jen velmi podařená výprava, zbytek je podstatně slabší. Přesto jde svým způsobem o unikum - sci-fi v době, kdy se plánovalo jen na 5 let dopředu... na druhou stranu nelze vidět v obyvatelích Marsu alegorii na kapitalisty.(17.7.2011)

  • Lischai

    Komponovaný scénář, propracované charaktery, hluboká pointa - já to prostě nepobral. Ani nevím, jestli to tedy je agitka nebo není agitka. Tohle je jeden z těch filmů, kde potřebujete učebnici dějin filmu, abyste věděli, co jste právě viděli.(16.2.2012)

  • B-Boy1
    ****

    len nevim odkial autor popisu tohto filmu zobral ze ma 67 minut, ked moja verzia mala okolo 110 minut(3.2.2011)

  • Svadbos
    ****

    Jakov Protazanov, využívajúc teatrálnu štylizáciu, ktorú objavil počas exilu po roku 191,7 usmernil polemiku, či sa jedná o nehanebnú kombináciu propagandy s dobrodružstvom, s humorom, keď náhodný astronaut Nikolai Zeretelli vedie revolúciu proti tyranskej kráľovnej Marsu (julia Solnceva). Herecké výkony sú energické, satira zaručená avšak najväčší dojem robia expresionistické kulisy Isaaka Rabinoviča a futuristické kostýmy Alexandra Ekstera.(22.9.2011)