poster

Hype!

Dokumentární / Historický / Hudební

USA, 1996, 87 min

Režie:

Doug Pray

Komentáře uživatelů k filmu (8)

  • Shaqualyck
    *****

    Příběh slavné flanelové melancholie v celé své takzvané kráse a nasranosti na celý svět. Bez obalu, pozlátek a vzájemného poplácávání po zádech. Od zaplivaných pajzlů skrz naskrz prosycených potem a alkoholovými výpary až po velká koncertní pódia. Kamera se toulá špinavými ulicemi Seattlu a zpovídá nejrůznější (nejen) hudební existence, přičemž se snaží odhalit, odkud se vzaly všechny ty smutné děti s kytarami, které skrze své syrově vyřvané hlasivky a subdepresivní texty pobláznily půlku planety. A že to stálo za to! Alespoň do té doby než přišla smečka velkých zlých vlků v podobě MTV, Rolling Stone Magazine a oděvních gigantů…:) K tanci a poslechu hrají jak velikáni typu Pearl Jam, Soundgarden či Nirvany, tak i spousta kapel, o kterých většina běžných smrtelníků bohužel nikdy neslyšela. Chcete-li vidět a slyšet, jaké to bylo, když se zdi jednoho obyčejného „sklepa“ poprvé otřasly za zvuků nestárnoucí hymny „Smells Like Teen Spirit“, máte jedinečnou příležitost. Nenápadná dokumentární raritka se soundtrackem pro opravdové fajnšmekry.(8.2.2010)

  • .maggie.
    ****

    Nejde ani tak o dokument o grunge rocku jako takovém a jeho kapelách, ale konkrétně o hypeu, který kolem grunge vznikl. Popisuje cestu toho jak vznikl celý zprvu ungergroundový buzz okolo Sub Popu, pak hype okolo stylu grunge (přestože v Seattlu se nacházely dobrých kapely i jiných hudebních žánrů:), a díky Nirvaně a jejích zlatých prodejích kolem samotného Seattlu, kdy už šlo o komerční zisky, a tak docházelo k poměrně komické situaci, že se kapely které chtěly prorazit, stěhovaly do Seattlu, aby byly naverbovány jako další Pearl Jam nebo něco:) Takže je to takový dokument o módních vlnách:) a věčných cyklech underground-fajnšmejkrovský hype-úspěch-komerční hype-revolta-underground. Zazní tady ohledně toho hodně uvolněných a upřímných odpovědí od lidí z kapel a labelů, mluvících se sebeironií i na vlastní adresu. Do toho vtipně sestříhaných pár ukázek z médií z doby slávy té a té kapely, od vědomostních soutěží přes Lettermana až po televizní seriály. Někteří zúčastnění se i přiznávají, jak si onen flanelový/Seattlovský/grunge styl a jeho atributy pro média z fleku vycucávali z prstu a z recese celý hype podporovali. Do toho jsou ale i nějaké ty ukázky z raných vystoupení kapel jako Nirvana a PJ tak i méně známých jako Zipgun, Blood Circus, Love Battery nebo Hammerbox, které je i bez legrace skvělé nebo zajímavé vidět a porovnat.(23.2.2012)

  • vaja
    *****

    Snad nejvýstižnější název pro tento hudební dokument... Na konci 80. let se v americkém Seattlu zrodilo něco agresivního, nazlobeného a hodně hlučného. Depresivní atmosféra města, rezignace na lepší zítřky a sotva dosažená plnoletost jsou dokonalé atributy pro začátek velké revolty. A jak vyjádřit lépe než hudbou, že vás štve celý svět? Grunge byl ze všech tamějších stylů nejprofláknutější. Taky na to za pár let doplatil nejdřív velkým haló a následným úpadkem. Spolu s vynikajícím soundtrackem Hype! dokonale mapuje životní postoj jedné, dnes už legendární generace.(2.2.2010)

  • Zeliiik
    ***

    Čekal jsem víc, nic co by mě pořádně zaujalo. Sice jsem se dozvěděl o spoustě kapel, o kterých většina lidí nemá ani ponětí, ale víc než pár záběrů z koncertů a rozhovorů nečekejte.(9.8.2010)

  • Dovlatovka
    ***

    jako dokument o grunge a seattlu celkem slušné...pro člověka, který o grunge moc neví (ukazuje kapely před průlomem grunge a taky to, že vesměs za moc nestály). jako dokument obecně typicky "mooreovský". Autor chtěl ukázat grunge jako hnutí nekomerční, hodně prostoru dal Eddiemu Vedderovi a žádný lidem, kteří brali hudbu jako profesi (tohle slovo použije jen Kim Thail ze Soundgarden), tj. Jerry Cantrell, Dave Grohl, případně Chris Cornell. Sláva všechno zničí, lidi se střílejí do hlavy a nechají si cpát do kapes balíčky heroinu...ale svým způsobem to odpovídá roku výroby, dnes už by podobný pohled možný nebyl. Grunge miluju, tenhle dokuement mu prokazuje službu - dobrou jen částečně.(27.9.2010)

  • Man Seger
    *****

    V dobe keď po grunge zostala už len hmla a presunul sa do úzadia, tam odkiaľ vzišiel, sa všetky padlé hviezdy zaligotali v requiem zvanom Hype! Mudhoney, TAD, The Supersuckers, Mono Man, Love Battery, Hammerbox, ba dokonca aj dinosaury ako Soundgarden, či Pearl Jam. K slovu sa taktiež dostanú revolucionári hnutia zo Sub Popu na čele s producentom a gitaristom Jackom Endinom, ktorý stál na počiatku s jeho jedinečným lacným štýlom nahrávania v hesle "čo najrýchlejšie a najlacnejšie"a do toho mu kontruje fotograf čiernobielej grunge mánie Peterson. Pre oddaného milovníka žánru JEDNA VEĽKÁ OMŠA ZA SEATTLESOUND! 95%(15.1.2011)

  • Pafnuc
    ****

    Docela zajímavý dokument, zvlášť v kontextu dnešní doby, kdy už víme, co bylo dál.(24.5.2009)

  • annihilation
    *****

    Možná jste také naprosto zhnusení nynější hudební scénou typu Rihhana, 50Cent, Lady Gaga a Justin Bieber a oceníte radši syrový zvuk kytar doplněný o texty vytržené z života. A možná vás takto také oslovil právě grunge. Tento dokument vás přivede do devadesátých let v Seattlu a možná vás také trochu dojme svou počáteční atmosférou. Představa o hraní pro zábavu jen pro několik lidí (kteří mají také své kapely a také v nich hrají pro zábavu) se mi zdá v takovéto velké míře naprosto nereálná, ale kdysi to tak bylo. Líbí se mi, jak se zde všichni znali, podporovali se, kapely byly často propojené několika členy a všichni vlastně táhli za jeden pomyslný provaz – v tomto případě znázorněný chytlavou hudbou. Poté film zachycuje, co se stalo, když se někdo rozhodl, že na tom všem vydělá a vydal celou seattleskou scénu napospas komerci. A jestli patříte k fanouškům tvrdší hudby, určitě si přijdete na své. Objeví se tu spousta známých kapel, jakými jsou třeba Nirvana, Pearl jam a Soungarden, ale také spousta formací, které se nikdy tak masově neproslavili, některé jsou lepší, některé horší, to asi hodně záleží na individuálním vkusu. Najdete tu spoustu alternativních kombinací hudby – ať už s rock‘n‘rollem, metalem, punkem, klasickým rockem, punkrockem nebo třeba i popem. V porovnání s dnešní realitou se možná zatoužíte přenést do minulosti a hrát s kamarády v zapadlém sklepě v městě, kde téměř každý nosí flanelovou košili…(25.4.2012)