Aienji
-
...ing
Romantický
Jižní Korea, 2003, 104 min
Režie:
Eon-hie LeeHrají:
Su-jeong Im, Rae-won Kim, Mi-suk Lee, In-mun Kim, Deok-mun ChoiObsah
-
Smutně vtipný příběh o opravdové lásce dvou mladých lidí. Dívka, která trpí nejrůznějšími nemocemi a je kousek před smrtí, se zpočátku brání zamilování, ale když zjistí, že chlapec, který dobývá její srdce, ji opravdu miluje, tak prožije nejkrásnější chvíle svého života. (BUD-SFIS)
Smutně vtipný příběh o opravdové lásce dvou mladých lidí. Dívka, která trpí nejrůznějšími nemocemi a je kousek před smrtí, se zpočátku brání zamilování, ale když zjistí, že chlapec, který dobývá její srdce, ji opravdu miluje, tak prožije nejkrásnější chvíle svého života. Komentáře uživatelů k filmu (66)
-
Tsunami_X
Pro mě osobně zjištění, že německá romantická televizní tvorba a korejské slzopudné pásovky mají více společných znaků, než bych čekal. Rytmicky rozplizlá podívaná, která obsahuje přehršel retardačních momentů a její největší slabinou jsou rutinní žánrové kejkle bez výraznějšího formálního přikrášlení. Ještě štěstí, že je to celé tak příjemně civilní, protože v opačném případě by se na to dalo koukat jen stěží. Tenhle snímek od průměru nezachrání ani padající deštníky a roztomilé želvičky.(11.11.2006)
-
Renton
Scénář: Jin Kim .. Každý by měl poznat krásu lásky, to kouzlo a pocit nekonečného a jedinečného štěstí ..(3.11.2005)
-
Adrian
Ak by som raz stál pred voľbou vybrať pre budúce generácie filmy, ktoré by najlepšie charakterizovali žáner romance, výber by pozostával takmer výlučne iba z juhokórejských snímok. Ich emociálny dopad na mňa sa veľakrát slovami ani nedá opísať - podobne ako nedokážete nikdy vystihnúť skutočnú lásku - áno, tú PRAVÚ - JEDINÚ, ktorú môžete iba zažiť a hlavne CÍTIŤ. Keď sa vám chce smiať a plakať zároveň, keď každým okamihom svojho bytia a každou bunkou v tele kričíte do sveta aké nádherné je ŽIŤ, MILOVAŤ a BYŤ MILOVANÝ. Keď pohľadom rozdávate lásku všetkým a všetkému naokolo, keď... . Vždy keď vidím ďaľší juhokórejský romantický film, ktorý ma emociálne vytiahne do neba, myslím si, že už nič krajšie (alebo prinajmenšom rovnaké) sa nedá natočiť. A pokaždé sa tak nádherne zmýlim. ...ing je toho ďalším dôkazom. Už od úvodnej sekvencie na prechode pre chodcov som dostal jedným milým pohľadom a jemnou hudbou jasný signál, že je tu ďalší filmík, ktorý si získa moje srdce. A krásne obrazy (postupne zaplavované objímajúcim a jemným humorom, ale i smútkom) sa rinuli ďalej. Netreba žiadne efekty - iba skutočné a na city nekonečne obsiahle srdce, ktoré dokáže viesť svoje ruky a pracovný tím naokolo k zobrazeniu nezobraziteľného. Vďaka takémuto prístupu aj zdanlivo "obyčajná" scéna navliekania baletných cvičiek dokázala moje telo roztriasť do neopísateľne emočne nabitých vibrácií, kedy som od dojatia musel stopnúť film a scénu si dopozerať až potom, keď sa trocha upokojím... . A keď sa upokojím ešte viac, tak si rozhodne tento film pustím znova a znova a... .(7.6.2005)
-
AngelAngie
Prostě a jednoduše další mistrovská práce .. která mě jak jinak rozbrečela.(19.11.2006)
-
May
Jak casto se vam stane, ze po skonceni filmu jste schopni jen v agonii zirat pred sebe, neschopni jedineho slova, bez jakychkoliv starosti, mimo realitu.. rezonuje ve vas citova rozervanost a neschopnosti pochopit, jak je mozne byt v takovem stavu "jen" diky jednomu filmu..(8.6.2005)
-
kiddo
Jestliže někdo položí přes propast tři stébla slámy, přejdou po nich lehkou nohou. Jak, to neumím vysvětlit, ale připomeňte si, že jejich nohy vynalezly tanec. (…) Když chtějí se zamilovat, upletou pouto z čehokoliv, třeba jen z babího léta. Ale zadrhnou je tak pevně, že vytryskne krev. Dovedou však také ucpat jen dlaní hrozivou trhlinu v lásce, která se už potápí. (…) Dovedou utkat záclony jen ze svého dechu, lehce je zřasí a opět shrnou, aby z protějších oken nebylo vidět, protože právě odkládají šat, aby si zvolna oblékly svou nahotu. Na tyhle Seifertovy verše opěvující ženy jsem si během sledování Aienji vzpomněla hned několikrát. V případě filmu se totiž jedná takřka o jejich vizualizovanou obdobu. Klíčovým prvkem je tu právě pohled ženy a typicky ženské téma je zpracováno jak jinak než žensky poetickým způsobem. Náhled na svět je tu prezentován z velké části pouze z pohledu hrdinek, jež jsou zcela samostatné a jejichž život nijak nezávisí na mužích (ať už citově nebo existenčně) ; ti tu mají jen doplňující charakter. Jsou to právě a pouze ony, kdo dokáží nejenom zcela podlehnout okouzlení tím kterým okamžikem, ony ho umí také vykouzlit, a to doslova z ničeho (největší opojení plyne z naprosto obyčejných – a takřka obyčejně natáčených – scén nazouvání baletních piškotů nebo sezení za brzkého rána venku na schodech). Láska je pak v jejich podání chápána jako něco zcela nefyzického, co se jen tak třepotá ve větru a k jejímuž zachycení není třeba jediného polibku. První milovník tu má potom úlohu pouhého ilustrátora / archiváře jednotlivých chvil v podobě nadpozemsky krásných fotografií, sám k poetice děje přispívá pouze minimálně. Toto celkové pojetí pak všemi čtyřmi stojí na obrazovém zpracování, kdy jsou do mrtě využity prozářené filtry a výrazně se pracuje se světlem. Pouze tato lyrizace snad obhajuje nechutně provařený a ani v nejmenším inovovaný námět podpíraný klasicky křehkou hudbou a romantizujícími motivy – takhle totiž dle hlavní ženské postavy vypadá ideální láska (a asi to nebude jen v případě jí jediné).(25.6.2007)
-
Marius
...ing má vlastne príbeh na úrovni filmov, ktoré u mňa dostávajú bežne hodnotenie odpad. Viem si predstaviť, ako by takýto film dokázali sprasiť v Hollywoode. Lenže naštastie ho natočili Kórejci a natočili ho s neuveriteľným citom, bez tlačenia na pílu a veľmi inteligentne. Komediálne prvky sú výborne načasované, a vždy keď som čakal nejaké „veľké“ slová prišiel svieži vtip, ktorý ma presvedčil o tom, že žiadne klišé sa konať nebude. Nájde sa tu aj pár celkom podarených vizuálnych nápadov a hlavne skvelé pesničky. ...ing je krásny , citlivý a smutný film, ale napriek tragickému koncu, ktorý divák tuší od začiatku, nepôsobí depresívne. Je to oslava života na pokraji smrti a radosti z neho, oslava lásky a dôležitosti robiť štastnými tých, ktorých milujeme. Preto i keď si poriadne poplačete, bude to plač s úsmevom pochopenia na perách. 9/10(16.12.2005)
-
Jossie
Jeden z nejrásnějších a nejsmutnějších romantických filmů, jaký jsem kdy viděla. Příběh osamělé dívky s rukavicí, která potká lásku, prožije nejšťastnější chvíle svého života a zanechá nesmazatelnou stopu v mysli lidí, kteří jí milovali. Film je natočen tak dobře, že od samého začátku neodtrhnete oči od obrazovky, je vtipný, milý, s krásnou hudbou, až je vám líto, že všechna ta bezstarostnost najednou končí a směřuje k nevyhnutelnému konci, kde jsem se slzám neubránila.(12.11.2005)
-
novoten
Všechna přesvědčení, předsudky nebo přednosti, které u mě byly spojené s hranou asijskou kinematografií, dostaly před pár lety pořádnou trhlinu. V momentě, kdy před mýma očima skončilo Aienji, emoční dopad získal netušenou sílu, slzy nechtěly přestat téct a několik hodin jsem nemluvil. Některé romantiky zůstanou v duši navždy. A i když třeba tahle není bez chyby, tak právě díky nim a díky několika opravdu dokonalým scénám zůstane nesmrtelná.(21.6.2006)
-
EdaS
Natočit film o první lásce holky, které zbývá pár týdnů života, aniž by výsledek byl citově vyděračský nebo šíleně depresivní, tomu já říkám umění. Celý snímek je neskutečně lehký, citlivý a přirozený - ideální příklad toho, proč mám rád korejské romance.(14.5.2007)
-
canakja
Miluju korejky. Jako by se tam ještě nedoplazila vlna emancipace a z holek se stávají ženy, nikoli chlapi či kurvy. Něžný kvítky, takový, kvůli kterým by člověk obeplul zeměkouli a postavil berlínskou zeď. A tady sou hned dvě kytičky - krásná a milá mamina (soběstačná, přesto ne emancipovaná) a něžná dcerka v posledním tažení. A nechybí ani osudová láska.. Jen konec je trochu přeslazenej a na sílu. Kdo ví, třeba je to mimo kameru všechno jinak, ale já si ty růžový brejličky stejně nechám(21.9.2009)
-
Shit
Další z řady hodně si podobných korejských melodramat, který maj většinou téměř totožnej vývoj, ale co s tim, když to stejně pokaždý zapůsobí a pokaždý je příběh dokonale zpracovanej a herecký výkony famózní. Krom toho Im Su-jeong působí nesmírně zvláštně a zajímavě(27.9.2008)
-
molotov
Koreská romance, která mě docela překvapila. Za prvé je tam takové menší překvapení, které značnou část děje odromantizuje (tento moment jsem v korejském romantickém filmu fakt nečekal) a za druhé to neskončí dobře. Jediné, co mě nepřekvapilo, byla kvalita filmu a emoční dopad na mne. Zase jsem si zabulel:-)(1.5.2006)
-
kitano
Taka komornejsia verzia neopakovatelneho A moment to remember. Nie tak "velke", nie tak zdrvujuce, nie tak nekonecne smutne ......a predsa skoro rovnako nadherne. Akoby sa ten pribeh odohral niekde poblizku v mojom susedstve, akoby som niektore postavy sam poznal. A uplne najsmutnejsou filmovou postavou pre mna navzdy zostane chlapik, ktory kazdy den stoji na prechode pre chodcov, smeruje premavku a dava pozor, aby sa nikomu nic nestalo. A ked niekedy prsi, po licach sa mu spolu s dazdovymi kvapkami leju slzy....(9/10)(13.10.2007)
-
berg.12
Podle zdejších hodnocení mám pocit, že jsem viděl trochu jiný film. Nevyléčitelně nemocná dívka žije sama se svou matkou a jednoho dne se do ní zamiluje jistý chlapec.... no, i když všichni tušíme jak to skončí, je tu jedna malá závěrečná klička a citový potenciál v sobě příběh také má. Ten je ale u mě zabit dokonale nudnou režií, která se za zvuku pohodových odrhovaček loudá k jistému konci a neobtěžuje se zavadit o nějaký zajímavější nápad, atmosféru nebo barevnější rozvedení nějakého vedlejšího motivu. Herci tomu moc nepomáhají a příliš se spoléhá na to, že téma film unese samo. A i když Korejci velmi dobře vědí, jak a kdy uhodit na tu správnou emocionální strunu, na mě to tentokrát moc nezabralo.(14.2.2006)
-
Hellboy
žlabla(23.4.2010)
-
Divočák
Budu vám vyprávět příběh o muži jménem Ki-Su. Když chodil na vysokou školu, šíleně se zamiloval do jedné dívky a každý den ji čekával před školou. Pak ale jednoho deštivého dne, když na ni Ki-Su čekal, ji srazilo při přecházení silnice auto a ona zemřela. Od té doby stává Ki-Su s vlaječkami před školou a řídí dopravu a když se rozprší, tak pláče. Kvůli tomuhle filmu jsem si zase připoměl, jak moc svoji přítelkyni miluju...(30.9.2007)
-
Pethushka
Tohle "dílo" na mě nepůsobí ani jako film, ale jako pírko, které mě pohladilo po ruce a přeneslo do mě nějaký pocit. A přesto, že si myslím, že Jížní Korea má mnoho propracovanějších filmů, tenhle je jeden z těch, co se mě dotkl nejvíce. Všechno to ale asi ještě vstřebávám, protože mám dojem, že koncem to neskončilo. Je zbytečné hodnotit tu scénář a herecké výkony, když si myslím, že herci to nehráli a scénář byla realita.(21.7.2011)
-
Mahalik
Je to tam! Když jsem u 21 gramů psal o mé možné hroší kůži, netušil jsem, že Jižní Korea mi za pár dnu pošle express balíček, ze kterého budu na cucky. Jakoby to snad věděli nebo co.. Je pravda, že zakončit prázdniny právě Aienji byl dobrej nápad. Ten film je plný odhodlání, smíchu a nálady, z níž by se i největší neurotik zakuckal. Ale i slz, který ovšem nejsou nucený a tím pádem nemáte pocit toho, že jste baba. Prostě se to odpočítalo a už to jelo! Může se zdát, že jsem byl připravený, vždyť Nae meori sogui jiugae jsem prořval setsakra celý, ale Aienji, byť taky končí smutně, mi dodala tu potřebnou náladu do novýho školního roku. Je to proklatě otřepaná fráze, ale i tak: "Láska je všude kolem nás!". Konec sentimentálního komentáře...(30.8.2009)
-
Legas
Při Aienji, jakožto už asi desátém korejském romantickém filmu, jsem začal mít neodbytný pocit, že aby na plátně vnikla velká, ba přímo nesmrtlená love story, musí jít někomu o život. A na základě tohoto nepopiratelného faktu se mi ...ing nezdál až tak svěžím filmem. Respektive tato variace již viděného mě už tolik neoslovila, jako třeba Maundy Thursday, můj zájem o film začal v průběhu sledování mírně opadat, ale pointa poslední půlhodiny mě zase zpět nakopla, abych začal film víc hltat a uronil nějakou tu slzu.(29.11.2007)
