Janghwa, hongryeon

Mám hendicap, že jsem Příběh dvou sester viděl zatím pouze jednou. Kdybych měl stručně shrnout pocit z filmu, tak, že mi připadal být exkurzí do mysli psychicky narušeného jedince. Sledujete množství scén, aniž byste tušili, co je realita a co není (tedy, ono na začátku vypadá jako realita všechno), kdo je normální a kdo ne. Jediné, čím jste si jisti, je, že něco není v pořádku. Vrstevnatý a více vysvětlení nabízející snímek o dvou sestrách, otci a zlé (na první pohled) maceše, který se vzpírám označit za horor. Spíš se jedná o drama, nešetřící strachem, psychoatmosférou a scénami, při kterých sebou člověk trhne a ve kterém není všechno takové, jaké se zdá být. Bezchybné herecké výkony. Až uvidím opakovaně a dojde mi logika některých věcí (což očekávám), možná hodnocení ještě zdvihnu. ■ Komentář, který se mi líbí, napsal kiddo. ■ Trailer http://www.youtube.com/watch?v=nQV7ejqpbPc (27.02.2011)

Pomalý, ale veľmi intenzívny horor, a to najmä vďaka plíživo vzbudzovanému napätiu, kedy k ľakačke buď nedôjde vôbec, alebo až po neobvykle dlhšom čase v rámci scény. A veľa ich rozhodne nie je. Ide o slušný mindfuck, ktorý potrebuje na vysvetlenie celú polhodinu po tom, čo sú odkryté divákovi tie najdôležitejšie karty. Ide samozrejme o zamyslenie sa nad úlohou či hodnotou rodiny v spoločnosti a čo sa môže v jej vnútri diať, ak to nefunguje. Tento negatívny dôsledok je dohnaný až do šialeného ázijského absurdna, čím film uspokojí priaznivcov k-hororov a j-hororov, ale zase môže trochu rozladiť publikum zvyknuté na euro-americké horory s rýchlejším tempom a jedným zásadným odhalením až v samotnom závere. (25.03.2020)

Tak takhle. Já už jsem nějaký korejský filmy viděl. Tím pádem jsem nečekal, že by to bylo normální, nebo že bych byl schopen rozeznávat postavy podle obličejů, natož jmen (Sujú? Sunmá? Kun-yeon?). Já u těch hereček vlastně nejen nejsem schopnej odhadnout, kolik jim je (rozsah "někde mezi 15 a 45"), ale ani jestli jsou hezký, ošklivý nebo průměrný. Tady to je ještě vylepšený tím, že je totálně nejasný, jestli se ty věci na plátně doopravdy dějou, nebo jestli se někomu zdají. K tomu navíc není zjevný komu. No a do tohohle bordelu režisér nechává každěj záběr na tapetu nebo kohoutek od vany aspoň minutu a půl. Což je poprvé i podruhý docela napínavý, ale pak už mě to dost sralo. V podstatě jsem to dokoukával hlavně proto, abych aspoň trochu pochopil, o čem to teda bylo. A i na to jsem si musel ten konec pustit dvakrát a přečíst si na intermetu vysvětlení. Upřímně nemůžu říct, že by to byl špatnej film, jenom byl divnej jinak, než jsem zvyklej. (07.07.2020)

Tento kórejský horor vznikol v r. 2003, no ja som ako prvý videl americký remake z r. 2009, ktorý nebol zlý, ale v mojich očiach mu kožu zachraňoval najmä finálny zvrat. Originál som dobehol až v r. 2021 a síce som rád, ale nie je to žiadny zázrak. V záplave iných/ostatných ázijských hororov sa na kultovky typu Ju-On alebo Ringu nechytá. Dosť mu ubližuje drsná minutáž (dve hodiny!) a plno absurdných scén, z nich niektoré začnú po odhalení twistu dávať zmysel... a niektoré nie. Ku koncu už ma to síce otravovalo, ale myslím, že 3* si to napokon predsa len zaslúži. (07.04.2021)

Korejci psychologická dramata umí. To ne že ne. Nejdříve jsem litoval, že jsem první viděl (notně zjednodušený) US remake, později jsem byl rád, že jsem ho viděl první, protože mi to trochu pomáhalo chápat to, co se ve filmu děje, pak jsem zjistil, že to jsou dva prakticky zcela odlišné filmy. Tohle je skvěle natočený film - kamera, střih, barvy, hudba, herci, tedy hlavně herečky (skvělá macecha), to všechno je fajn. Ohledně odvyprávění příběhu si tím už ale tak moc jistý nejsem. On to asi není film na jedno podívání, rozhodně vyžaduje plnou pozornost. I přesto mi tam některé věci přijdou jaksi nadbytečné nebo mnou pořád nepochopené. (17.08.2014)