Contes immoraux
-
Immoral Tales
Drama / Romantický
Francie, 1974, 103 min
Režie:
Walerian BorowczykHrají:
Fabrice LuchiniObsah
-
Jde o čtyři erotické epizody z různých století. V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epizodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka Alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví Nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. Nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe… Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky se svým otcem, papežem Alexandrem VI. a bratrem, kardinálem Cesarem Borgiou. (oficiální text distributora)
Jde o čtyři erotické epizody z různých století. V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epizodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka Alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví Nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. Nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe… Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky se svým otcem, papežem Alexandrem VI. a bratrem, kardinálem Cesarem Borgiou. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
NinadeL
Lesbické porno se vrací do Čachtic a dokonce polsky! Ostatní povídky naprosto bez komentáře.(27.3.2009)
-
raroh
Čtyřpovídkový film, v němž ty poslední dvě (Bathory a Borgia) hodně připomínají esteticky Pasoliniho z trilogie života, proti čemuž vůbec nic nemám - navíc kontrast Savaranalova kázání a hedonismu Alexandra VI. je úchvatně podaný. Theresa filozofka je mi blízká výtvarným a kulturněhistorickým řešením - tuhle pozdně secesní atmosféru přesně milovali klasičtí surrealisté, kdyby povídku viděl Nezval a Štýrský, byli by nadšeni. Úvodní Příliv se na erotiku dívá z hodně mladického nadšení, spojené i s určitým "vědeckým" přístupem. Na celém filmu je navíc pozitivně vidět, že Borowczyk byl prvotní profesí výtvarník.(2.2.2011)
-
zazzou
Sex stokrát jinak, aneb dost omezené představy o „nemravnosti“ váženého pana Borowczyka. Ten nám zde nepředkládá nic, co by nevybočovalo z představ dobových (i současných) mravokárců a společnosti, která už přece dávno ví, kdy ve vhodnou chvíli říct „fuj, to se přece nedělá!“. V mých očích tím autor spadává do hluboké propasti konformity, ve které jde veškerá realita stranou a je zjednodušena na úroveň vulgární propagandy. Veškeré jeho pokusy o erotickou estetiku vyznívají dost lacině a směšně (nejvíce asi v povídce „Tereza filozof“), o jiné formální kvalitě radši ani nemluvě, stylizace připomínající pozdního Pasoliniho je více urážkou než poctou. Jediným, alespoň trochu zajímavým a vkusným momentem tak zůstává povídka o hraběnce Bathory, kvůli níž si tento počin tu jednu hvězdičku nakonec přeci jen zaslouží.(23.12.2010)
-
Fredericus
Že já hlupák jsem upřednostnil výlomky z untergrundu. (No co, aspoň si mohu zazpívat Nalej mi kumys, ať stojí mi peníz.) – Kvůli obrazu. Savonarolovi jsem nevěřil ani slovo, natož to upálení.(9.5.2010)
-
RetroMan
Nízkou atraktivitu prvních dvou povídek absolutně převažuje druhá polovina filmu.(4.2.2012)
-
Theker
Heh... určite najlepšie podanie Batoričky aké som doteraz videl :)(28.9.2008)
