poster

Exil

  • Francie

    Exils

  • Francie

    Exils

  • anglický

    Exiles

  • Slovensko

    Exil

Drama / Dobrodružný / Hudební

Francie / Japonsko, 2004, 104 min

Režie:

Tony Gatlif

Scénář:

Tony Gatlif

Kamera:

Céline Bozon

Producenti:

Tony Gatlif

Scénografie:

Brigitte Brassart
(další profese)
  • francis
    ****

    Výborně vybraná hudba, která je ve filmu všudypřítomná. Pokud není jiná příležitost k tomu, aby něco na plátně hrálo, pustí si hlavní hrdinové aspoň walkmana. I jinak je Exil pozoruhodnej a svébytnej příběh o "cestě domů", když už si žádné "doma" vlastně ani nepamatujeme. Některý scény jsou hodně působivý a (nejen) pro Evropana vlastně poučný. A Tony Gatlif pocitům svých hrdinů očividně rozumí. On sám se při natáčení filmu vrátil do rodného Alžírska po dlouhých letech, a z filmu je cítit, že ví, co chce říct (a protože vyslovit něco takovýho je téměř nemožný, říká to tak, jak to umí nejlíp - obrazem a hudbou).(13.12.2006)

  • venus
    ****

    Nespoutané, až přímo naturalistické! Energetická hudba a tanec dokonale přibližují emoce hlavních postav – Zana a Naimy. Cestují spolu do Alžírska, kde chtějí najít svůj původ, zcela bez starostí, téměř bez peněz, jedou nazdařbůh, nevadí jim, že neznají tamní jazyk, kulturu, zkrátka nic. Jakousi pointu či vyvrcholení jejich divoké cesty je ale to, co ve filmu nenajdete. Já osobně to vnímám jako chybku, nu ale posuďte sami.(24.1.2006)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $1,903,390(1.7.2010)

  • Slarque
    ****

    Gatlifovy etnické příběhy mě dosud nijak zvlášť nezaujaly, ale tahle potrhlá road-movie to změnila. Může za to podstatnou měrou ústřední herecký pár a perfektně využitá hudba. I tak by to bylo za tři, kdyby mě nedostala nejdelší scéna celého filmu – rituální očistný tanec připomínající epileptický záchvat. Dvojice, která předtím poslouchala něco mezi hip-hopem a nabeatovanou world music, došla k hudebnímu zážitku, jaký ani ta nejalternativnější evropská hudba nenabízí a já na to koukal málem hypnotizovaně a podupával si nohama do rytmu. Dokonalý úlet.(25.1.2005)

  • Faye
    **

    Putování za vlastními kořeny, někdy „trochu“ oklikou, ale stále směr Alžír. Občas s příležitostnou prací, s náhodnými setkáními podobně kočujících lidí, a po seznámení s cikány v podstatě i bez peněz. Pro západní svět s pocitem vyděděnce, pro ten nově nalezený bez pochopení k jeho zvyklostem. Chápu, že z Francie do Alžíru je to pěkná dálka (zvlášť když nasednete na loď, která pluje jiným směrem), ale ke konci jsem si už odtrpěla každý kilometr, který „nám“ zbýval k cíli.(24.9.2005)

  • - Režisér Tony Gatlif získal na květnovém Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2004, kde měl snímek světovou premiéru, cenu za Nejlepší režii a nominaci na Zlatou palmu. Spolu s Delphine Mantoulet mají nominaci na francouzské filmové ocenění César v kategorii Nejlepší filmová hudba. (imro)

  • - Film je přeplněn hudbou míšící prvky etna, hip-hopu, elektronické hudby a jejím spoluautorem je bezmála renesanční člověk, režisér Tony Gatlif, který je mimochodem i autorem scénáře. (imro)

  • - Japonsko zastupovala v produkci společnost Nikkatsu Corporation, která stojí za vícero úspešnými horory, na kontě má například Nenávist 2 (2003). (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace