Iluze - film o vlaku

Vůbec jsem nevěděl o čem to je a když nepočítám Big Lebowski, na který koukám každou chvíli, tak jsem se dlouho u ničeho takhle nepobavil (07.07.2012)

Fascinující skládanka motivů a vlivů, které prostor vlaku proměňují v alegorický a konotacemi nabitý prostor – od černo-bílé osudovosti filmu noir, přes klasickou "whodunit" detektivku až po existenciální grotesknost Trierovy Europy. Dalle skvěle žongluje náladami, poťouchlými filozofickými dialogy, v nichž se to blýská jiskřením mezi zdáním a skutečností, mezi religiozitou a zištností; přeskakuje ke groteskním prvkům, kamera hravými změnami perspektivy navozuje zcela protichůdné pocity a Iluze se stávají vzrušující a filmovým jazykem napěchovanou podívanou o směšně-tragické lidské existenci v iluzích a deziluzích. Bohužel, pára časem dochází, okouká se "hitchcockovština", "lynchovština" i "severština" a tenhle vlak dojede do Berlína na samoúčelný volnoběh stále prvoplánovějších vtipů. Jeho skutečná sžíravost se kamsi vytratí (částečně ji naleptají hnusné CGI exteriéry) a zbyde "jen" svérázná černohumorná komedie, jejíž tvůrce chtěl ukázat možná až příliš štědrý rozmach. (09.02.2011)

„Nic nemusí být nutně takové, jaké se zdá.“ A o tom je celý film. Přesto asi ne všechny rozuzlení/pointy lze odhadnout (mě překvapila identita Märit). Tahle severská krimikomedie má opravdu zvláštní atmosféru a nabízí docela nevšední zážitek. Podařilo se už panoptikum postav, ať je to cynický doktor Henry, „naivní“ manželka Karin, „odevzdaná“ milenka Marie, optimistický invalidní voják (vede houbová polévka!), nervózní průvodčí, „nezlomná“ jeptiška Beatrice, panovačný Sixten, plačtivý „Pomp“, elegantní, ale světská Märit, nebo dobromyslný, zoufale nešikovný Gunnar. Snímek je plný černohumorných, groteskních až absurdních situací, přičemž postupně začnou být některé vtipy krapet prvoplánové (i tak ale dokážou většinou vykouzlit úsměv), a ke konci se stává komedie hodně „crazy“ (bohužel na úkor faktu, že filmu začne docházet dech). Přesto jsem se převážně bavil, takže dám solidní 4*. „Nechte ho, ať se tu potlouká. Co může být ještě horšího?! Celý vlak jede přímo do pekla, tak co!“ - „Ano, také si myslím, že bychom měli myslet pozitivně…“ (22.03.2020)

Jako téměř u každého filmu, který jsem viděla vícekrát, nakonec zvyšuji hodnocení, tentokrát na plný počet. :-) (20.11.2004)

V době prvních poválečných Vánoc vyjíždí ze Stockholmu vlak, jehož cílová stanice je rozbombardovaný Berlin. V jednotlivých kupé, chodbičkách, jídelním voze atd. se proplétají bizarní osudy maniakálního lékaře Henryho, jeho manželky a milenky, nešikovného literárního kritika Gunnara, toužícího spasit svět a tvořit dějiny, egoistického homosexuála, jeho submisivního přítele a v neposlední řadě neštastného zraněného válečného vysloužilce či všudypřítomného průvodčího. V sérii vtipných skečů a inteligentních dialogů, jimž vévodí Gunnarův zájem o Wittgensteina ("Nic nemusí nutně být takové, jaké se zdá být") a Henryho duchaplná racionalizace vraždy vlastní manželky ("Zkrácení života, úleva z utrpení.)", nám švédský režisér servíruje nadprůměrnou komedii, která navazuje na mnohem vážnější filmy, jako byly např. Vražda v Orient Expressu, Trierova Europa nebo koneckonců také cimrmanovská Vražda v salonním coupé, se kterou ji pojí humorná stránka... Skvěle napsaný a velmi vtipně vypointovaný scénář, výborně natočený, s překvapivými momeny a ani jedním hluchým místem. Bavil jsem se královsky. (06.09.2008)

Velmi zvláštním způsobem zpracovaný švédský film, který je tak trochu komedií a tak trochu úplně něčím jiným. :) (04.12.2006)

Brzy se mi podařilo zapomenout na Evropu, kterou Iluze sice na první pohled hodně evokuje, ale ve výsledku jenom zasazením stejné do doby a prostředí + obdobnou černobílou stylizací. Dokonce na sebe prásknu, že tahle potenciální, formálně výrazně skromnější a odlehčená Dalleho odpoveď na von Trierovo dílo mě dostala o kousek víc. Dění zasazené do poválečného vlaku napříč Evropou, v němž se setkáváme s různorodými postavy, chystaným zločinem z vášně, buržoázní třídou, ale i vozněm s přeživšími vězni z koncentračního tábora, je naplněné jedinečnou atmosférou a hlavně spoustou humoru v nejrůznějších možných podobách, byť v souladu s vizuálem převažuje hlavně ten černý. Byť si Gösta Ekman v úvodním antré s kufremi tak trochu zavzpomíná na své herectví z dřívějších let, coby podivný cestující se stává ve dvojici s Gustafem Hammarstenem (v postavě psychicky zkrachovalého literárního kritika) aktérem překvapivě daleko sofistikovanějšího humoru, zacházejícího v dialozích až do hravé parodie na filozofování. Zatímco vyloženě hořké gagy „ekmanovského“ stylu pravidelně obstarává smolařský mrzák Robert Gustafsson. Ve společnosti jiných postav mezi tím není nouze ani o napětí, pár překvapení k závěru a nejen v souvislosti s hlavní postavou, ale tak trochu i pohledem na poválečné dějiny, sžíravě satirické zakončení v jediné barevné sekvenci. Mě osobně tahle hříčka padla přesně do noty. [90%] ----- „Byt ženou je způsobem, jak se vyhnout veřejné odpovědnosti.“ ---- „Švédský voják hoří... a on myslí na svého psa.“ ------ „Bylo to tak rozverné. Seděl jsem, šil jsem se a brusle mi spadla do oka!  (22.07.2022)

Občas až šíleně ztřeštěná a absurdní jindy nudná černobílá komedie o jedné cestě vlakem a jeho cestujících se svými vlastními příběhy. (10.10.2013)

V černobílé tmě uhánějící berlínský expres ukrývá nevšední skupinku cestujících, jedoucích vstříc novým, poválečným začátkům, ale i temnému příslibu zločinu... ne vše ale klapne tak, jak má, snad jen mimo plán smolařského literárního kritika a spisovatele, který odjíždí do Evropy změnit dějiny. Že změna nebude tou nejšťastnější, je zřejmé už z úvodu, ve kterém označí "Pippi Dlouhou punčochu" za propadák. Své šlechetné záměry se pokusí plnit ještě před odpískáním bizarní jízdy plné odkazů i groteskních situací, přičemž není nouze o napětí a rozbor charakterů (muž, který chápe své okolí jako osobní urážku - tomu říkám persona:-)) ani konečné překvapení. Bavila jsem se - královsky. (20.06.2013)

Nejspíš se budu na film muset podívat znovu, abych objevila jeho pravé kouzlo. Zklamaná jsem při jízdě vlakem se vskutku roztodivnými spolucestujícími nebyla. Přesto výsledný dojem zatím není víc než pouze dobrý. Nechyběly komické situace, napětí a kriminální zápletka s nečekaným rozuzlením. Vše v duchu Wittgensteinovy filosofie, která praví že: "nic nemusí být nutně takové, jaké se zdá být". (02.12.2008)

Naozaj zvláštna alegória, v ktorej toho nájdete strašne veľa a aj po jeho skončení sa vám bude v hlave vynárať (možno) mnoho možností a súvislostí. Škoda len, že ku koncu to už strácalo na originalite a vtipe, inak by to bolo u mňa aj za päť. (14.05.2016)

Zvláštní film, u něhož bych se mohl (nebýt mého pronikavého intelektu) po celou dobu okázale nudit, takhle jsem se ale docela dobře bavil. Pravda, naprostého homofoba by snímek zřejmě úplně nepotěšil, já jsem ale zjistil, že to se mnou není až tak vážné, a bohatě mi stačilo to, že v roce 1945 necestoval ve vlaku ze Stockholmu do Berlína žádný černoch nebo Arab. Zklamala mě ale úroveň použitého humoru, která se chvílemi nedostávala přes mnou tolerovanou nejnižší laťku. Je to škoda, protože v jiných momentech tvůrci ukázali, že by na to měli. (20.10.2021)

Slapstick v retro sépiovém vzezření napěchovaný kompletní paletou nejapného humoru pro školáky. Byla jsem v očekávání, kdy začnou lítat dorty. Nutno však uznat, že konec se seveřanům opravdu povedl. Není ušlechtilejšího poslání než vybudovat něco stabilního a pomoci změnit dějiny... (17.06.2013)

Líbí se mi ta kombinace komedie a thrilleru a opravdu je to tu tak hezky vyváženo. Rozhodně jeden z těch lepších a zajímavějších švédských filmů, u kterého se člověk pobaví. (11.11.2019)

Komedie s kriminálním podtextem, nic nového. Veškeré prvky, ze kterých se film skládal, také nic nového. Padání, shazování, drcení nohou, rány do hlavy, to přece známe z "Natoč to", hluboce pokleslého rádoby humoru. A ta troška koření, aby to bylo alespoň trochu stravitelné, tu nám obstará starý dobrý Wittgenstein, který už dobře okořenil ledasco. A když ne Wittgenstein, tak Mefistofeles naruby: tenhle chce dělat dobro a nakonec dělá jen zlo. Ale i ten už dobře okřenil ledasco. (25.04.2020)

+4* po letech jsem se vrátil k tomuto švédskému filmu, na který jsem měl jen dobré vzpomínky. Po pomalejším rozjezdu mě opět čekala ztřeštěná jízda, kde je možné vše. Černobílý styl navozuje tu správnou náladu, která přinese zajímavý mix absurdního dramatu, grotesky s trochou Wittgensteinovy filozofie i ponaučení. Film dokládá, že tu opravdu nic není takové jak se zdá být, ale přesto stále věřím, že v životě to snad funguje jinak. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (21.03.2017)

Velice příjemný a oddechový film, který se svým netradičním a bizarním pojetím naprosto trefil do mého vkusu. Skvěle jsem se bavil! (02.09.2013)

Jednoduchý film se zapeklitou zápletkou mnoha různých lidí v jednom vlaku, příjemně, lehce humorné a dobře koukatelné, přesto tomu něco chybělo, ale... Viděno v rámci Zahraniční výzva 2016/ Švédsko (23.02.2016)

Po pravdě bych očekával mnohem více. Film, kde se potkají ve vlaku nejpodivuhodnější individua, jako manžel, co chce zabít vlastní ženu, milenka, dva homosexuálové, věčný smolař, nešikovný dobrotinec, podezřívavý průvodčí, atd., tak bych čekal mnohem vtipnější podívanou, víc rozehrané scény. Když už zavřu do vlaku takovou skupinu lidí, tak musím scénář vyšperkovat, nepsat tolik klišé situace, které byly k vidění už tisíckrát předtím. (11.08.2008)

Literární kritik jako tvůrce dějin a ničitel :) A padni komu padni - ať jsou to homosexuálové, jeptišky, pobaltští uprchlíci nebo válečný veterán...Švédská černobílá a zručně natočená záležitost, pro niž je označení komedie/thriller zcela na místě...Spousta přesahů a narážek na jiné filmové klasiky...Na seveřany kopa legrace... (15.01.2010)