Čaj s Mussolinim

Nemám príliš v obľube vojnové filmy a obdobie druhej svetovej vojny. Na druhej strane mám rád kostýmové drámy so ženami, kúzliacimi množstvo životných múdier. Ďalej mám zafixovanú Cher z filmov Maska a Moonstruck ako veľmi príjemnú herečku, takže jej ďalšia hlavná postava ma veľmi potešila. Pri Čaji s Mussolinim som pred časom strávil príjemné popoludnie pred televíziou, ale pil som pri ňom kávu. (30.01.2013)

Cher a pár britských dam v příběhu, který měl být vyprávěn mnohem lépe. Práce kameramana a herců sice film drží nad vodou, ale připadá mi to, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, zda chtějí natočit drama nebo komedii. Výsledkem je naprosto průměrný film bez jediné opravdu dramatické či jednoznačně vtipné scény. (13.05.2007)

Tento film patří mezi mé oblíbené od Zeffirelliho, ale mezi mé srdeční filmy vůbec. Popisuje to nepostihnutelné praštěné kouzlo, které pro mě má Itálie, zejména když se namíchá s anglickou kulturou. Je to Zeffirelliho výpověď, jeho životní příběh a vysvětlení, co mu pomohlo být tak dobrý v tom, v čem je. Skupina Angličanek, které si z různých způsobů zamilovaly svůj život ve Florencii natolik,že když by bylo radno Itálii opustit, zůstávají a čelí tomu se vším, co k tomu patří. Samé starší, zralé ženy, takže se režisér nesnaží zrychlovat tep diváků laciným příběhem, jak zachránit panenství ctné dívky před ošklivými vojáky. Naopak, jediným ohroženým je anglický chlapec oblečený do dívčích šatů. Přesto film je především o lásce a obdivu, obdivu k odvaze v každé podobě a lidské formě, lásce k tomu, co jsme zdědili po předcích a co by neměla zničit ani nějaká ta válka. Scéna, kdy se dámy přiváží k proslaveným věžím v San Giminanu, aby je zabránilypřed odstřelením, mluví za vše. To bylo to všechno, co mu tyto anglické paničky daly pro život - Shakespeara, lásku k architektuře, malířství, sochařství. Vím, že se tomuto snímku vyčítá pomalé tempo (pro někoho možná nuda) a pro mě to mluví za vše. To, že je lépe jako retrospektivní váleční snímek hodnocena Malena, která je obklopena chlípnými kanci a dorotenci, kteří po ní baží a my očima chlapce (také neobdivoje jeji duši) sledujeme její pád, mi připadá dost ubohé a to mám Tornatoreho rád. (02.09.2006)

Tenhle film mám mezi nejoblíbenějšími. Ano odehrává se jak název napovídá za Mussoliniho. Válka je však věcí druhořadou. Zeffirelli se zde velmi osobně vyznává z lásky k tomu, co ho formovalo. Vzdává tu jakýsi hold britsko-italské kulturní koexistenci. Malý chlapec, syn italské švadleny je po její smrti bez zázemí. Jeho otec se k němu jako k nemanželskému nemůže a hlavně něchce veřejně přiznat. Aby chlapce zachránila před sirotčincem, ujímá se ho pravá britská stará dáma a spolu se svými přítelkyněmi se stává jednou z jeho dobrých víl. Chlapec se dostává do úžasného světa britské komunity ve Florencii. Obdiv a láska k Florencii, jejímu kulturnímu odkazu, to je to, co se chlapci dostává snad víc něž stravy. Sochy, obrazy, architektura, říznuté britskými podivínskými figurkami - jejich důstojnost, někdy naivní strojenost, nadšení pro ideál, nezlomnost. První dětskou lásku pro mladého dospívajícího muže je nádherná Američanka, kterou hraje Cher a která nádherně kontruje britským dámám. (05.03.2005)

Vyplatí se věřit Mussoliniho slibu? 1) 76letý otevřeně homosexuální režisér, narozený ve Florencii, ve svém snímku s autobiografickými prvky nostalgicky vzpomíná na lidi, pod jejichž výchovnou perutí vyrůstal. "Škorpiónky" tvořily jen malou část několika desítek tisíc Britů, trvale žijících v Itálii před druhou světovou válkou. 2) Kombinace toskánského génia loci s esenstvím britství, jak jej představuje např. Lady Hesterová (Maggie Smithová), vytváří unikátní atmosféru, která už sama o sobě je dostatečným odůvodněním, proč film shlédnout. (27.01.2011)