poster

Popelka (TV film)

Pohádka / Muzikál

Československo, 1969, 100 min

  • Adam Bernau
    **

    Představa, že by Popelka Šafránková usilovala o tohoto prince, je bizarnější než Zeman na Hradě. No a ten Trávníčkův floutkovský princ by o tuto usmutnělou Popelku taky sotva zakopl. Nicméně její andělské lýtko famózně ozářilo mýtickou scénu nazouvání střevíčku (kdežto Šafránková jako obvykle neukázala nic), navíc je tato Popelka mohem zábavnější, už proto, že jedinými relativně normálními postavami jsou zde macecha a zlé sestry. A Třískův trubadůrský komentář je při vší neumětelnosti nekonečně přijatelnější než Gottova narcistní árie. Kdo tedy dostane oskara? Milující tatík, který si nikdy nevšiml, že jeho milovaná dceruška je v jeho domě šikanována? Popelka, která na svých 17 let vypadá hodně zachovale, celé dny se zasněně melancholicky plouží po dvorku s koštětem, rozmlouvá se solničkou a poté, co se do ní beznadějně zamiluje zřejmě pedofilní princ, stále zpívá to svoje „proč mě nikdo nemá rád“? Mluvící holub, přilepený k parapetu pokaždé na témže místě a ve stejné pozici? Nebo jeho parťáci, kteří místo aby třídili, všechna zrníčka evidentně požírají a už roztříděné přitom míchají? Nebo snad nejdřevěnější princ všech dob a kontinentů, nehrající, zato zpívající a bohužel mluvící Štědroň, který nejdřív toká stejně retardovaně a regresivně (a tak i vypadá) jako nadržený kulturista v Džusovém románu, aby pak zdráhající se Popelce surovým chvatem zabránil v odchodu? Či jeho královský tatík, který po smrti královny zjevně vytvořil queer tandem se svým komorníkem, což ovšem onomu veselému staříkovi nebrání vyhrožovat mu popravou? Trubadůr Tříska, nemluvící, prý zpívající, který sice efektně tříská do nástroje, ale ani se nesnaží ve stále stejných slokách předstírat zhruba podobně hmatané akordy? And the winner is... Jim Čert: „Proč nemáme kořalku, proč nepijem v práci, proč už nejsme vožralí, to je to, co nás trápí... Tak to vidíš vedení, jak jsme to dopadli, plácáme se Transportou a jsme celí zvadlí.“(25.1.2015)

  • flanker.27
    ***

    "Poslušně hlásíme neznámá cizinka dosud nepřišla." Nejvíc mi utkvívají v hlavě Třískovy komentáře a písničky a pak nápad dát vedle sebe Štědroně a Hruškovou. On dva metry, ona metr padesát... :) Ale celkem příjemná věc, taková na nedělní odpoledne.(19.11.2014)

  • Zazie
    *****

    Pro mě nejpůvodnější a nepřekonatelná Popelka. Kdysi ji dávali v televizi každé vánoce, pak emigroval Jan Tříska a byl utrum. Místo toho začali dávat Tři oříšky pro Popelku, které jsem brala jako východoněmeckou náhražku a dlouho je nedokázala vzít na milost.(10.9.2007)

  • sportovec
    ****

    Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu.(27.1.2008)

  • NinadeL
    ****

    Zlatovlásku mám sice radši, ale tohle ve mě vyvolává zvláštní pocit blaženosti. Na rozdíl od Třech oříšků, tam to mám naopak.(29.3.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace