Třináctá komnata

Pôsobivo vyrozprávaný príbeh, zaujímavo štrukturovaný a so šikovným rozuzlením. M. MacFadyen sa mi ako herec začína pozdávať čím ďalej tým viac. Samozrejme nemôžem zabudnúť ani na fantastickú muziku, ktorá príbeh nádherne dotvára a zároveň i zahaľuje do jedinečnej atmosféry s jemnou príchuťou tajomstva a záhady. Veľmi príjemné prekvapenie. 85/100 (23.04.2016)

Britského herce Matthew MacFadyena jsem naposledy viděl, jako skvělého pana Darcyho, v pro mě srdeční záležitosti Pýcha předsudek, kde spolu se skvělou Keirou Knightley tvořil ústřední dvojici filmu. Od té doby, jsem na něho pro svou škodu málem zapomněl. V tomoto snímku ztvárnil reportéra Paula Priora, který se po mnoha letech strávených v zahraničí vrací domů na pohřeb svého zesnulého otce a setkává se se zbytek svoji rodiny, známými a také se svou dávnou láskou. Matthew svou roli zahrál naprosto skvěle a jediného rovnocenného protihráče má ve Emily Barclay a ostatní herce včetně například Mirandy Otto není vůbec třeba hodnotit. Je to opravdu silný a strhující příběh, který graduje ve druhé polovině filmu. Příběh o smrti, lásce, odpuštění, podtřžený výtečnou muzikou Patti Smith a jejího asi nejlepšího alba Horses. (14.10.2014)

Film zpočátku vypadá na další z řady rodinných psychologických dramat, ale jak mě postupně vtahoval pomalu do děje plného vzpomínek, osamění, nevyřčených slov a nakonec i nadějí aby se v druhé půlce přetransformoval v působivou kriminálku plnou zvratů, s úžasem jsem zjistila, že tohle je vážně něco. Že je to nejen velmi silný snímek, ale překvapivě i originální, který se rozhodně nevidí tak často. A že jsem se k němu v myšlenkách stále vracela a chtěla se na něj podívat znovu. A pak zase. A že mi vždy nejvíce v paměti utkví úžasné rozhovory Paula a Celie a také herecké výkony jejich představitelů, nádherná novozélandská krajina a Patti Smith. No a nakonec i to, že jsem si ten film zamilovala a ted' už ho mám i mezi oblíbenými. (06.01.2013)

Matthew MacFadyen má pohľad akoby prevzal na seba všetok smútok a bolesť tohto sveta! In My Fathers Den prekvapil (hoci očakávania boli nulové) autenticitou, atmosférou, miestami priam "antickou dramatičnosťou", hereckými výkonmi, fungujúcou hudbou (nikdy by ma nenapadlo, že Patti Smith je tak dobrá!). Silný film, silne psychologický a z toho jediného dôvodu mi trochu chýbala trochu hlbšia analýza postavy Celiinej matky, ktorej rola bola v podstate zásadná, aj keď sa často vo filme nevyskytuje. Brad McGann bol citlivý a vnímavý režisér/scenárista, klobúk dole, zážitok. "Je lepšie byť "nikým" niekde, ako niekým nikde"... (14.04.2014)

Krásná krajina, maloměšťáctví a složité rodinné vztahy. Celou hodinu a půl koukáte na rodinné drama, které se chvílemi proměňuje v zajímavou kriminálku, aby Vás poslední půlhodina naprosto podrobně rozebrala na jednotlivé součástky. Film vědomě nevypráví vše na rovinu, nechává si momenty na pozdější chvíle a tak jsem měl občas problém s hlavní postavou, která se nevyjadřovala víc, než bylo vysloveně nutné. Na druhou stranu ji ale Matthew MacFadyen zahrál tak, že se mi o jeho zděšení ve tváři bude zdát ještě hodně dlouhou dobu. Musím totiž říct, že během filmu jsem se tvářil hodně obdobně. Zaručeně nejlepší film z Nového Zélandu, který jsem do dnešní doby viděl. (06.04.2016)