Návrat do Modré laguny

Na tento film sme boli v kine z neznámeho dôvodu normálne v školskom vyučovacom čase (!) a myslím, že aj zadarmo. Nikto tomu nerozumel prečo, časy socialistickej agitácie už boli preč a toto bol film americký. Až s odstupom rokov v dospelosti som pochopil, že to bola sexuálna výchova, učitelia si takto jednoducho vybavili, čo asi mali predpísané osnovami. My sme za to boli mimoriadne vďační, čakali sme nudu v kine, a mohli sme sa počas vyučovania zabávať na skoro nahej Mille Javovich, vtedy ešte neznámej vychádzajúcej hviezdičke. A zábava to bola naozaj neskutočná, herecké výkony, príbeh a spracovanie bolo na vedľajšom mieste. (27.01.2013)

Znovu tady máme spíš umělé konflikty, na sílu vyvolané, nikam nesměřující, dějově je to průměr těžící z oblíbené robinsonské tematiky, u kterého asi nejvíc vadí to, že idylu těchhle dvou přeruší příjezd americké lodi. Svůj náboj to tehdy mělo, vizuálně fajn, a zatímco Brooke měla při choulostivých scénách dablérku, Milla se do toho pořádně opřela. I díky tomu, když to poběží na nějakém televizním kanále, divák hned nepřepne. (16.04.2017)

To máte tak, když se probudíte v neděli ráno a v rámci probouzení zapnete televizi a tam je Návrat do modré laguny 2..filmová hodnota kolem nuly, herecký výkony kolem nuly, ale jinak člověk může ocenit alespoň exteriéry a panenskou přírodu, pěknou hudbu a moje úchylné alterego kladně hodnotí i tělesnou schránku Milly Jovovich, takže jako kulisa ke snídani ideál .............moje hodnocení = 5,5 z 10. (29.01.2018)

Hoci jednotka vyvolala slušný poprask a ešte slušnejšie tržby, rafinovaným hollywoodskym tvorcom trvalo 11 rokov, kým prišli na to, ako na ňu nadviazať bez remakovania. A tak vznikol sequel (hoc miestami naozaj vyzerá skôr ako remake). Môže to znieť absurdne, ale keď to vyšlo Čeľustiam 2 alebo Smrtonosnej pasci 2, prečo nie im? Vskutku sa s tým nebabrali: začíname hneď na konci jednotky. Úvod dvojky je v podstate zopakovaný koniec jednotky, ale nanovo natočený (!) s úplne inými hercami (!!). A, to najmä, s diametrálne odlišným vyznením (!!!). Jednotka končila tým, že loď objavila čln, otec sa pýtal námorníka, či žijú a dostal poetickú odpoveď: „Nie, len spia“. V dvojke táto scéna vyzerá úplne inak, postava otca sa ak som to správne pochopil vytratila do neznáma a rovno je explicitne ukázané, že obaja sú mŕtvi. Vidíme záber na ich chrbty a zadky, čo je síce vskutku nedôstojné cameo, na druhej strane šikovný spôsob, ako ušetriť na hercoch z jednotky, ktorí ostatne beztak zostarli, keďže 11 rokov je 11 rokov. A kto si bude pamätať nejaké zadky (a chrbty). Prežilo len dieťa. Našťastie, na lodi, ktorá ich čln objaví, sa náhodou nielenže nachádza dieťa č. 2, ale dokonca opačného pohlavia! Proste, zázrak. Samozrejme následne aj táto loď stroskotá a začíname odznova. Azda len s tým rozdielom, že deťom nerobí spoločnosť opitý námorník s dobrou náladou (ten je umne zlikvidovaný už v začiatkoch), lež starostlivá žena, ktorú hrá herečka s brutálnym priezviskom Lisa Pelikan. Randal Kleiser už len produkoval, o réžiu sa tentokrát postaral William A. Graham (Vraždy dievčat z kalendára), ale ono je to zajedno. V dvojke sa nachádza o čosi viac kanibalov a bavilo ma to podobne, ako jednotka, ale prestalo ma to baviť ku koncu, kedy sa počet obyvateľov ostrova rozrástol a dej sa začal uberať limonádovo-telenovelovým smerom, ktorý som fakt neocenil. Palec hore dávam za kasting, ktorý mi pripadal ešte sympatickejší, ako v prvej časti; najmä Milla Jovovich s tými svojimi šteniatkovskými očami je vskutku na zožratie. (19.12.2004)

Musím se malinko vymknout z těch negativních hodnocení, protože tenhle film mám ráda. Beze sporu kvůli mé slabosti pro krásu mladé Milly Jovovich a také pro celou nádheru ostrova, kde se film natáčel. Musím říct, že už jsem jej viděla několikrát, ale přesto jsem se velmi ráda podívala znovu a co říct, vydržela jsem až do konce... Ano, bavilo mě to. Je to udělané vkusně a promyšleně, i když jde o jednoduchý příběh postavený na hezkých tělech a nevědomosti o sexualitě dvou mladých lidí. Náhodou je to hravé téma a mile zpracované. (14.03.2011)