Režie:
Ladislav ČapekScénář:
Ljuba ŠtíplováHudba:
Jaroslav CelbaHrají:
Josef DvořákObsahy(1)
Macourek s Canfourkem jsou dvě zvědavá a hravá koťata, která spíš než kočičí mámu poslouchají staršího mazanějšího Kočičáka. Seriál byl už mnohokrát odvysílán, má vtipné písničky a dobrého vypravěče Josefa Dvořáka. Natočil jej režisér Ladislav Čapek podle scénáře spisovatelky Ljuby Štíplové. Veselé příběhy provází hudba zkušeného Jaroslava Celby. Výtvarníkem seriálu je Josef Váňa. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
13. dílný už třicet let starý televizní večerníček který teď zrovna běží ve vysílání České televize. Viděl jsem jen tak náhodou zrovna první díl pod názvem "Kočičí koření". Macourek s Canfourkem jsou dvě zvědavá a hravá koťata, která spíš než kočičí mámu poslouchají staršího a mazanějšího Kočičáka. Večerníček má docela vtipné písničky viz např. (Kdo a kdo a kdo to je... nebo Či a či a čičiči jsou to kluci kočičí atd.), a tradičně dobrého vypravěče Josefa Dvořáka. Jinak takový průměr. Ani si už nepamatuji jestli jsem ho jako malý někdy sledoval ? Ale když ne jako malý tak až zrovna teď !Také dobrý ! Trošku malé zpoždění že? No musím se tomu smát... ()
Nadprůměrný komediálně laděný večerníček, byť bez přesahu pro dospělého diváka. Výrazně mu přidává hlas Josefa Dvořáka a příjemné jsou i písničky, které jednotlivé epizody rámují. Přijatelnou formou výchovný seriál, který patří ke zlatému fondu naší večerníčkové tvorby. Jednoduchá kresba a příjemně ironické scénáře Ljuby Štíplové dělají z večerníčku ideální pořad pro děti ve věku 3-7 let. Celkový dojem: 70 %. ()
Sympatické mačičky a sympatický večerníček. Dvořák to nahovoril výborne. ()
Roztomilé příběhy s neméně rozkošnými koťátky... ()
70% ()
Dva malí idioti, jeden velký idiot a dětský sbor zpívající dospělácké moralismy. Jinak samozřejmě kult. ()
Roztomilé. Ale mezi jinými večerníčky průměrné. ()
"Kdo a kdo a kdo to je?/ Kdo to kolem brousí?/ Kdo si nedá pokoje?/ Všude strká fousy?"/ "Či a či a či-či-či/ jsou to kluci kočičí/ Či a či a či-či-či/ jsou to kluci kočičí!". Kočičí lotroviny v podání Macourka, Canfourka a Kočičáka. Scénář: Ljuba Štíplová, hudba: Jaroslav Celba, výtvarník: Josef Váňa ()
Kluci kočičičí. Kdo to nežral? ()
Oceňujem úslužnosť deťom, pretože toto je jeden z príkladov toho najmilšieho večerníčka. Snáď sa to dalo aj trochu okoreniť. ()
Vlastní radost z půjčené VHS kazety, a půjčeného videopřehrávače. Kolem roku 1989. ()
Do školní lavice někdo vyryl: Kdo a kdo a kdo to je, kdo tu ligu kurví, je to pražská Slavie, sešívaný kurvy! - Hanba tomu, kdo ničí školní lavice! - Já taky všude nepíšu, že nebe je modré (i to přece každý ví). ()
Jak málo dřív stačilo k dokonalosti. Dneska už je ale ten vymazlenější vizuál potřeba, protože takový milý večerníček už by asi nikdo nedal dohromady. ()
Kdo a kdo a kdo to je? ()
kdo a kdo a kdo to je, kdo to kolem brousí . . .. ()
Hudba: Jaroslav Celba ()
Myslím, že za mě vcelku vše podstatné řekl gudaulin, takže to nebudu opakovat. Jen dodám, že Macourek a Canfourek jsou dva povedení rošťáci, kteří ale neváhají při pohledu zpět svou chybu napravit - to je velice sympatické. Dalším sympatickým prvkem je úžasná znělka i závěrečné písničkové poučení. Písničku se naše dcera naučila ve školce, takže u nás má večerníček i kniha úspěch. Zajímavé komentáře: gudaulin, triatlet, Tuax, AngelAngie. ()
Já na tom vyrostla! Nejdřív v podobě knížky, potom jako Večerníček, a dnes si to pouští syn na CD před spaním. A pořád je to úžasně vtipný a kouzelný. Ach jo. Asi už stárnu a jsem sentimentální. Ale opravdu, animace Zmatlíkové a vyprávění Nepila (a teď jsem zmatená, protože na CD je to Dvořák, ale Večerníček podle mě vyprávěl Nepil...), to je úžasné spojení, zejména, když ten příběh a dialogy mají víc než jen hlavu a patu a ještě k tomu šmrnc a vtip. Kde jsou ty časy, kdy Večerníčky byly naší (českou) chloubou. Ale snad se to vrací. ()
Či a či a čiči, to jsou..., jako malej jsem to prej z postýlky žral jak teďka poker .-) ()
Večerníček, který mě jako dítě nesmírně bavil. Po výtvarné stránce dokazuje, že i líbivé věci jde nakreslit vkusně. A ta znělka, ta je prostě k sežrání!:-) ()