GEN - Galerie elity národa (TV pořad)
-
GEN
(Česko)
Dokumentární
Česko, 1993, 181 x 14 min
Režie:
Juraj Jakubisko, Ondřej Trojan, Ivan Vojnár, Jan Hřebejk, Vladimír Drha, Milan Šteindler, Fero Fenič, Jan Němec, Věra Chytilová, Irena Pavlásková, Tereza Kopáčová-Vrábelová, Jaromil Jireš, Jiří Věrčák, Jaroslav Brabec, Jiří Menzel, Ladislav Smoljak, Zeno Dostál, Karel Smyczek, Filip Renč, Hana Pinkavová, Jiří Suchý, Helena Třeštíková, Olga Sommerová, Jan Špáta, Ján Piroh, David Vondráček, Irena Gerová, Robert Sedláček, Josef Císařovský, Igor Chaun, Pavel Koutecký, Petr Skála, Vladislav Kvasnička, Simona Oktábcová, Ján Sebechlebský, Alena Činčerová, Viktor Polesný, Oleg Reif, Dagmar Smržová, Oskar Reif, Zuzana Zemanová - Hojdová, Zdeněk Podskalský ml., Jan Reinisch, Petr SlavíkHrají:
Adolf (Karel) Branald, Václav Havel, Ester Krumbachová, Vladimír Jiránek, Ivan Hlinka, Rudolf Hrušínský, Jan Saudek, Karel Gott, Jiří Barta, Věra Chytilová, Radúz Činčera, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Václav Vojta, Jan Špáta, Josef Suk, Vladimír Dlouhý, Bohumil Hrabal, Bolek Polívka, Vlastimil Brodský, Ctibor Turba, Jiří Suchý, Jan Svoboda, Jiřina Bohdalová, Theodor Pištěk ml., Hana Hegerová, Jan Hammer ml., Josef Kemr, Jiří Menzel, Vlasta Chramostová, Lubomír Lipský st., Svatopluk Beneš, Vladimír Páral, Petr Janda, Karel Svoboda, Radoslav Brzobohatý, Zdeněk Smetana, Jan Tříska, Jaroslava Adamová, Petr Hapka, Zdeněk Tůma, Lucie Bílá, Josef Zíma, Jiří Krejčík, Květa Fialová, Jan Klusák, Miroslav Donutil, Dana Němcová, Jiří Musil, Jiří Kodet, Věra Bílá, Jiří Weiss, Otomar Krejča st., Zdeněk Miler, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Karel Černý, Olga Havlová, Václav Klaus, Arnošt Lustig, Jaromír Jágr, František Pavlíček, Zdeněk MahlerObsah
-
Od prvních lednových dnů 1993 začal uvádět federální program Československé televize v pondělním hlavním vysílacím čase ve 20.00 hod. tento dokumentární cyklus, který od začátku lámal historické rekordy v divácké sledovanosti (a nejen dokumentárního žánru). Ve své první sérii v letech 1993-94 zaznamenával v krátkých portrétech "Sto Čechů dneška"- elitu národa, o které se do té doby často nesmělo mluvit, nebo ani nevědělo. Samotný pojem "elita" i výběr jednotlivých osobností vyvolal vášnivou diskusi v českých médiích a protesty některých známých osobností. Zároveň se však stal společenským fenoménem a nejsledovanějším dokumentárním cyklem celých devadesátých let – dodnes nebyl žádným jiným cyklem překonán! (První díly shlédlo více než 60% české populace a několik miliónů diváků mu zůstalo věrných až do samotného konce). Je historickou náhodou, že první natáčecí den připadl právě na poslední československý státní svátek 28. října (1992), kdy režisér Igor Chaun, jeden z výrazných studentských aktérů "sametové revoluce", natočil první záběry pro tento cyklus s Pavlem Tigridem. Stejně tak historie zasáhla do cyklu i podruhé: svou premiéru měl v prvních dnech ledna 1993, tedy jen málo hodin poté, co se rozpadlo Československo a vznikla samostatná Česká republika...! Účast v cyklu (jak před kamerou, tak za ní) se stala prestižní záležitostí. Většina oslovených osobností a všichni nejlepší čeští tvůrci přijali cyklus jako osobní výzvu. Mnohé z natočených portrétů se na obrazovku průběžně vracejí (např. při různých jubileích, ale také často jako nekrology). Cyklus totiž sehrál i další významnou roli - je často jediným audiovizuálním záznamem dané osobnosti (totalitní systém z ideologických důvodů nedovolil některé osobnosti v minulosti takto zaznamenat a tento pořad poprvé přinesl zcela objektivní, nepolitický výběr) - výraz GEN tak postupně zdomácněl v českém slovníku jako synonymum pro mimořádnou osobnost. Nevídaný divácký zájem si vynutil pokračování této dokumentární série a od ledna 1995 na ni navázal další dvouletý cyklus „GENUS“ přibližující "99 českých životů". (Viz více pod heslem "GENUS") Třetí a zatím poslední série „GENu“ se na obrazovkách objevila v lednu 2001 a do konce roku 2002 představila dalších 82 osobností. Tento cyklus videoportrétů nejvýznamnějších žijících Čechů, kteří v jednotlivých oblastech lidské činnosti dosáhli úspěchu přesahujícího hranice rodné země, byl nápad režiséra a producenta Fera Feniče, Slováka žijícího v Čechách. Vznikl tak nejrozsáhlejší obraz o potenci českého národa na konci dvacátého století. První část cyklu (1993-94) byla zpracována i literárně - nakladatelství Fischer vydalo v říjnu 1994 soubor čtyř knih s prvními sto portréty zobrazených osobností. Ambicí Febia je v tomto cyklu volně pokračovat a doplňovat ho i v budoucnosti.
VÁCLAV HAVEL - pohledem ONDŘEJE TROJANA
OTTO WICHTERLE - pohledem ZDEŇKA PODSKALSKÉHO II.
ESTER KRUMBACHOVÁ - pohledem JANA NĚMCE
MILOSLAV VLK - pohledem PETRA RUTNERA
TOMÁŠ SKUHRAVÝ - pohledem JIŘÍHO STŘECHY
MIROSLAV ONDŘÍČEK - pohledem IVANA VOJNÁRA
MICHEL KOCÁB - pohledem JOSEFA CÍSAŘOVSKÉHO
VLADIMÍR JIRÁNEK - pohledem JANA HŘEBEJKA
VÁCLAV MALÝ - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
JUDr. RICHARD SALZMANN - pohledem JANA ŠPÁTY
PAVEL TIGRID - pohledem IGORA CHAUNA
MUDr. JOSEF KOUTECKÝ - pohledem PAVLA ŠTINGLA
LADISLAV FUKS - pohledem VLADIMÍRA DRHY
RUDOLF HRUŠÍNSKÝ - pohledem MILANA ŠTEINDLERA
VÁCLAV FISCHER - pohledem FERA FENIČE
ZDENĚK MAHLER - pohledem JAROSLAVA HOVORKY
ANASTÁZ OPASEK - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
ARNOŠT LUSTIG - pohledem JANA NĚMCE
STANISLAV LIBENSKÝ - pohledem PAVLA KOUTECKÉHO
JAN SAUDEK - pohledem IRENY PAVLÁSKOVÉ
JOSEF RAKONCAJ - pohledem MILANA MARYŠKY
KAREL GOTT - pohledem TEREZY KOPÁČOVÉ
VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ - pohledem PETRA SKÁLY
KAREL SCHWARZENBERG - pohledem VLADISLAVA KVASNIČKY
IVAN DIVIŠ - pohledem ZDENKA POTUŽILA
JOSEF VÁGNER - pohledem PETRA KRAUSE
IVAN MEDEK - pohledem MILANA TOMSY
JIŘÍ ANDERLE - pohledem JAROMILA JIREŠE
VLADIMÍR KÖRNER - pohledem SIMONY OKTÁBCOVÉ
JIŘÍ BARTA - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
PŘEMYSL ŠPIDLEN - pohledem MIRY ERDEVIČKI
MIROSLAV HOLUB - pohledem MATĚJE MINÁČE
EDUARD TOMÁŠ - pohledem VILIAMA POLTIKOVIČE
JAROMÍR JÁGR - pohledem KARLA SMYCZKA
OLDŘICH KULHÁNEK - pohledem TOMÁŠE TINTĚRY
OLGA HAVLOVÁ - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
RUDOLF ZAHRADNÍK - pohledem PETRA RUTTNERA
VĚRA CHYTILOVÁ - pohledem IRENY PAVLÁSKOVÉ
JUDr. ZDENĚK KESSLER - pohledem JIŘÍHO SVOBODY
VLADIMÍR KOMÁREK - pohledem JÁNA FAJNORA
TOMÁŠ BAŤA - pohledem MATĚJE MINÁČE
RUDOLF FIRKUŠNÝ - pohledem ZDEŇKA KOPÁČE
RADÚZ ČINČERA - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
PAVEL KOHOUT - pohledem VIKTORA POLESNÉHO
EMANUEL VLČEK - pohledem DAGMAR SMRŽOVÉ
JOSEF ŠKVORECKÝ - pohledem JAROMILA JIREŠE
VÁCLAV VOJTA - pohledem MARIE ŠANDOVÉ
JAN ŠPÁTA - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
JINDŘICH KOLOWRAT - pohledem BERNARDA ŠAFAŘÍKA
PAVLA VALNÍČKOVÁ - pohledem HANY PINKAVOVÉ
JOSEF SUK - pohledem JIŘÍHO VĚRČÁKA
VLADIMÍR DLOUHÝ - pohledem JANA ŠPÁTY
IVAN LENDL - pohledem OLEGA REIFA
BOŘEK ŠÍPEK - pohledem JAROSLAVA BRABCE
CYRIL HÖSCHL - pohledem MIRY ERDEVIČKI
ANNA FÁROVÁ - pohledem OLGYSOMMEROVÉ
VÁCLAV KRÁL - pohledem VLADISLAVA KVASNIČKY
ZUZANA RŮŽIČKOVÁ - pohledem DAGMAR SMRŽOVÉ
JIŘÍ BIČÁK - pohledem ZDEŇKA PODSKALSKÉHO II
PETR EBEN - pohledem OSKARA REIFA
MIROSLAV VERNER - pohledem IGORA KOVÁČE
JIŘÍ SRNEC - pohledem PAVLA KOUTECKÉHO
HELENA ILLNEROVÁ - pohledem ZDENKA POTUŽILA
BOHUMIL HRABAL - pohledem JIŘÍHO MENZELA
LIBOR PEŠEK - pohledem JANA ŠPÁTY
TOMÁŠ HALÍK - pohledem HELENY TŘEŠTÍKOVÉ
VÁCLAV JEŽEK - pohledem TOMÁŠE TINTĚRY
BOLEK POLÍVKA - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
MILAN ŠAMÁNEK - pohledem DUŠANA TRANČÍKA
IVAN KLÍMA - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
EVA JIŘIČNÁ - pohledem MARIE ŠANDOVÉ
LADISLAV HEJDÁNEK - pohledem PETRA SLAVÍKA
VLASTIMIL BRODSKÝ - pohledem JANA ŠPÁTY
JAROSLAVA MOSEROVÁ - pohledem JIŘÍHO STŘECHY
EVA RANDOVÁ - pohledem JANA ŠPÁTY
CTIBOR TURBA - pohledem PETRA SLAVÍKA
STANISLAV GROF - pohledem IGORA CHAUNA
JIŘÍ SUCHÝ - pohledem LADISLAVA SMOLJAKA
THOMAS M. MESSER - pohledem PETRA RUTTNERA
JOSEF KROFTA - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
VIKTOR FISCHL - pohledem ZENO DOSTÁLA
VRATISLAV SCHREIBER - pohledem KARLA SMYCZKA
VÁCLAV JAMEK - pohledem ANDREY MAJSTOROVIČ
JAN SVOBODA - pohledem MATEJE MINÁČE
JOSEF JAŘAB - pohledem ZDEŇKA GAWLIKA
JIŘINA BOHDALOVÁ - pohledem JANA ŠPÁTY
JOSEF TOPOL - pohledem PAVLA KAČÍRKA
LUBOMÍR SOUDEK - pohledem DUŠANA TRANČÍKA
THEODOR PIŠTĚK - pohledem FILIPA RENČE
HANA HEGEROVÁ - pohledem FERA FENIČE
MILOŠ BIČ - pohledem HANY PINKAVOVÉ
JAN HAMMER - pohledem JANA NĚMCE
JOSEF SVOBODA - pohledem JURAJE JAKUBISKA
JIŘÍ KYLIÁN - pohledem JAROSLAVA BRABCE
JOSEF KEMR - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
JIŘÍ MENZEL - pohledem JIŘÍHO SUCHÉHO
MARTINA NAVRÁTILOVÁ - pohledem KARLA SMYCZKA
VLASTA CHRAMOSTOVÁ - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
PAVEL PAFKO - pohledem JÁNA PIROHA
TOMÁŠ DVOŘÁK - pohledem KARLA SMYCZKA
LUBOMÍR LIPSKÝ - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
KAREL HUSA - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
SVATOPLUK BENEŠ - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
IVO LUKAČOVIČ - pohledem JIŘÍHO VĚRČÁKA
VLADIMÍR PÁRAL - pohledem IGORA CHAUNA
VRATISLAV KULHÁNEK - pohledem JURAJE JAKUBISKA
PETR JANDA - pohledem PAVLA JANDOURKA
LADISLAV SITENSKÝ - pohledem JÁNA PIROHA
JAN ŠVEJNAR - pohledem ZDEŇKA PODSKALSKÉHO II
PAVEL NEDVĚD - pohledem TEREZY KOPÁČOVÉ
PAVEL KOLÁŘ - pohledem KARLA SMYCZKA
KAREL SVOBODA - pohledem ROBERTA SEDLÁČKA
JIŘÍ ŠEDIVÝ - pohledem ZDEŇKA PODSKALSKÉHO II
FRANTIŠEK FAJTL - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
DANIELA FISCHEROVÁ - pohledem IGORA CHAUNA
IVAN HLINKA - pohledem PAVLA JANDOURKA
ELIŠKA WAGNEROVÁ - pohledem DAGMAR SMRŽOVÉ
RADOSLAV BRZOBOHATÝ - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
FRANTIŠEK PAVLÍČEK - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
LUDMILA FORMANOVÁ - pohledem JÁNA PIROHA
ZDENĚK SMETANA - pohledem JÁNA PIROHA
PETRA PROCHÁZKOVÁ - pohledem ANDREY MAJSTOROVIČ
JAN TŘÍSKA - pohledem MARTINA DOSTÁLA
JANA ŠILEROVÁ - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
JAN PIRK - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
JAROSLAVA ADAMOVÁ - pohledem ZUZANY ZEMANOVÉ
KAREL MALICH - pohledem JAROSLAVA BRABCE
JARMILA ŠULÁKOVÁ - pohledem VLADIMÍRA MORÁVKA
STANISLAV DROBNÝ - pohledem DAVIDA VONDRÁČKA
PETR HAPKA - pohledem JANA MALÍŘE
ZDENĚK TŮMA - pohledem JURAJE JAKUBISKA
MIROSLAV STINGL - pohledem JÁNA PIROHA
KATEŘINA NEUMANNOVÁ - pohledem PAVLA JANDOURKA
WALDEMAR MATUŠKA - pohledem JÁNA PIROHA
LUCIE BÍLÁ - pohledem TEREZY KOPÁČOVÉ
MEDA MLÁDKOVÁ - pohledem JANY HÁDKOVÉ
JOSEF ZÍMA - pohledem ROBERTA SEDLÁČKA
JIŘÍ NIEDERLE - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
JAN VESELÝ - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
JIŘÍ KREJČÍK - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
KVĚTA FIALOVÁ - pohledem ZUZANY ZEMANOVÉ
ADOLF BRANALD - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
ROMAN ŠEBRLE - pohledem IRENY PAVLÁSKOVÉ
ZDENĚK NEUBAUER - pohledem DAVIDA VONDRÁČKA
JAN KLUSÁK - pohledem JANA NĚMCE
JAROSLAV BLAHOŠ - pohledem MARTINA HANZLÍČKA
JIŘÍ PAVLICA - pohledem VÁCLAVA KŘÍSTKA
MIROSLAV DONUTIL - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
VÁCLAV ŽILKA - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
DANA NĚMCOVÁ - pohledem OLGY SOMMEROVÉ
JIŘÍ MUSIL - pohledem ROBERTA SEDLÁČKA
FRANTIŠEK JANOUCH - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
ALEŠ VALENTA - pohledem JAKUBA SOMMERA
DAVID RADOK - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
VÁCLAV TOŠOVSKÝ - pohledem VÍTA HÁJKA
EVA URBANOVÁ - pohledem VLADIMÍRA MORÁVKA
ZDENĚK ROTREKL - pohledem BŘETISLAVA RYCHLÍKA
JIŘÍ KODET - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
JAN KOBLASA - pohledem JANY HÁDKOVÉ
VILÉM PREČAN - pohledem ANDREY MAJSTOROVIČ
VĚRA BÍLÁ - pohledem DAVIDA VONDRÁČKA
JIŘÍ WEISS - pohledem VĚRY CHYTILOVÉ
LENKA REINEROVÁ - pohledem JIŘÍHO VĚRČÁKA
OTOMAR KREJČA - pohledem ALENY HYNKOVÉ
KVĚTA PACOVSKÁ - pohledem JIŘÍHO DATLA NOVOTNÉHO
ZDENĚK MÁCAL - pohledem MARTINA DOSTÁLA
JOSEF MASOPUST - pohledem DAVIDA VONDRÁČKA
MAGDALENA KOŽENÁ - pohledem ONDŘEJE HAVELKY
FRANTIŠEK MAKEŠ - pohledem JANY HÁDKOVÉ
ZDENĚK MILER - pohledem DAGMAR SMRŽOVÉ
DANIEL DVOŘÁK - pohledem FILIPA RENČE
PETR JIRMUS - pohledem JANA REINISCHE
ŠTĚPÁNKA HILGERTOVÁ - pohledem ROBERTA SEDLÁČKA
LUDVÍK KUNDERA - pohledem ALENY HYNKOVÉ
JARMILA LOUKOTKOVÁ - pohledem JIŘÍHO VĚRČÁKA
JOSEF KOUDELKA - pohledem BŘETISLAVA RYCHLÍKA
FRANTIŠEK DVOŘÁK - pohledem JIŘÍHO DATLA NOVOTNÉHO
KAREL ČERNÝ - pohledem ALENY ČINČEROVÉ
HELENA VONDRÁČKOVÁ - pohledem JÁNA SEBECHLEBSKÉHO
VÁCLAV KLAUS - pohledem JURAJE JAKUBISKA (oficiální text distributora)
Od prvních lednových dnů 1993 začal uvádět federální program Československé televize v pondělním hlavním vysílacím čase ve 20.00 hod. tento dokumentární cyklus, který od začátku lámal historické rekordy v divácké sledovanosti (a nejen dokumentárního žánru). Ve své první sérii v letech 1993-94 zaznamenával v krátkých portrétech "Sto Čechů dneška"- elitu národa, o které se do té doby často nesmělo mluvit, nebo ani nevědělo. Samotný pojem "elita" i výběr jednotlivých osobností vyvolal vášnivou diskusi v českých médiích a protesty některých známých osobností. Zároveň se však stal společenským fenoménem a nejsledovanějším dokumentárním cyklem celých devadesátých let – dodnes nebyl žádným jiným cyklem překonán! (První díly shlédlo více než 60% české populace a několik miliónů diváků mu zůstalo věrných až do samotného konce). Je historickou náhodou, že první natáčecí den připadl právě na poslední československý státní svátek 28. října (1992), kdy režisér Igor Chaun, jeden z výrazných studentských aktérů "sametové revoluce", natočil první záběry pro tento cyklus s Pavlem Tigridem. Stejně tak historie zasáhla do cyklu i podruhé: svou premiéru měl v prvních dnech ledna 1993, tedy jen málo hodin poté, co se rozpadlo Československo a vznikla samostatná Česká republika...! Účast v cyklu (jak před kamerou, tak za ní) se stala prestižní záležitostí. Většina oslovených osobností a všichni nejlepší čeští tvůrci přijali cyklus jako osobní výzvu. Mnohé z natočených portrétů se na obrazovku průběžně vracejí (např. při různých jubileích, ale také často jako nekrology). Cyklus totiž sehrál i další významnou roli - je často jediným audiovizuálním záznamem dané osobnosti (totalitní systém z ideologických důvodů nedovolil některé osobnosti v minulosti takto zaznamenat a tento pořad poprvé přinesl zcela objektivní, nepolitický výběr) - výraz GEN tak postupně zdomácněl v českém slovníku jako synonymum pro mimořádnou osobnost. Nevídaný divácký zájem si vynutil pokračování této dokumentární série a od ledna 1995 na ni navázal další dvouletý cyklus „GENUS“ přibližující "99 českých životů". (Viz více pod heslem "GENUS") Třetí a zatím poslední série „GENu“ se na obrazovkách objevila v lednu 2001 a do konce roku 2002 představila dalších 82 osobností. Tento cyklus videoportrétů nejvýznamnějších žijících Čechů, kteří v jednotlivých oblastech lidské činnosti dosáhli úspěchu přesahujícího hranice rodné země, byl nápad režiséra a producenta Fera Feniče, Slováka žijícího v Čechách. Vznikl tak nejrozsáhlejší obraz o potenci českého národa na konci dvacátého století. První část cyklu (1993-94) byla zpracována i literárně - nakladatelství Fischer vydalo v říjnu 1994 soubor čtyř knih s prvními sto portréty zobrazených osobností. Ambicí Febia je v tomto cyklu volně pokračovat a doplňovat ho i v budoucnosti.
