Pohádky o mašinkách

Jeden z mých dalších TOP 10 Večerníčkových seriálů. Výborný český desetidílný animovaný seriál který jsem měl jako malý srašně moc rád. Vždycky jsem se ptal rodičů co je to za toho pána který tam tak krásně do toho mluví a rodiče mi říkali že je to princ Radovan z pohádky no zase jsem věděl prd ale postupem času kdy jsem rostl a rostl a začal se více zajímat o české filmy tak mi to vše už bylo jasný. Pana Ráže jsem si pak přes všecko hezké i ošklivé, vždycky strašně moc vážil. Jeho kultivovaný a střídmě osobitý projev a především hlas který pohladí na duši nejen malé jsem vždy moc obdivoval podobně jako např. u herců Högera, Růžka či Peška. Pochopitelně nejlepší byl černokněžník Zababa a ty jeho velké obroučkovitě černé brýle ale také hodný pan želežničář Blahoš. (24.05.2006)

Asi pro většinu kluků byl toto večerníček číslo jedna. Mašinky, tajemství vyhýbky na Smíchovském nádraží, černokněžník Zababa a malý Pepíček, který měl rád vláčky. Vladimír Ráž a jeho klidný a příjemný hlas dodal večerníčku působivou atmosféru pohádky s několika mravními ponaučeními. Jak já díky tomu chtěl dělat v dospělosti vyhýbkáře :)) (21.02.2007)

Pamatuju si jak mě fascinoval díl o mašince která jela sklidit úrodu na pole na které nevedly koleje. Železničáři to vyřešili jednoduše, rozebrali trať za vlakem a znovu ji postavili před ním. Co na tom že se cesta protáhla až do zimy, hlavně že úkol splnili. Občas když sedím v rychlíku který neplánovaně zastavil někde uprostřed polí, tak si říkám, jestli se České Dráhy tou pohádkou nenechaly inspirovat. (12.02.2014)

Jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků. Atraktivní prostředí železnice a parních lokomotiv rezonovalo s železničářskou částí mé krve, kterou jsem podědil po předcích. Prvky tajemna a magie reprezentované černokněžníkem Zababou a podmanivý přímo uhrančivý hlas Vladimíra Ráže. Vše dohromady v dokonalém souznění. Jen škoda, že večerníček má pouhých 10 dílů a Česká televize jej macešsky příliš nevysílá. (16.01.2010)

Knížka byla mojí nejoblíbenější dětskou četbou a tudíž jsem měl zafixovanou i její výtvarnou podobu, která má k té televizní dost daleko. Snad nejvíc je to vidět na černokněžníku Zababovi - v knížce vypadá jako výsledek genetického experimentu s křížením ještěrky a člověka (pane Zababo promiňte, ale je to tak), zatímco v televizní verzi je to spíš animovaný Darek Vostřel. Ale nic to nemění na tom, že jsem vždycky rád, když tenhle večerníček dávají. (25.01.2008)