3:15 zemřeš
-
Amityville Horror, The
-
3:15 zomrieš!
Horor / Thriller / Drama / Mysteriózní
USA, 2005, 90 min
Režie:
Andrew DouglasHudba:
Steve JablonskyObsah
-
13. listopadu 1974 obdržela policie šílený telefonát, který je zavedl do Ocean Avenue 112 v Amityville, Long Island. Uvnitř rozlehlého domu se jim naskytla děsivá scéna - celá rodina DeFeových byla zavražděna. V následujících dnech se Ronald DeFeo, Jr. přiznal k tomu, že postupně zastřelil své rodiče a čtyři sourozence, a tvrdil, že hlasy v domě ho vedly ke spáchání těchto hrůzných vražd. O rok později se George a Kathy Lutzovi a jejich děti stěhují do tohoto domu a věří, že bude jejich vysněným domovem. Ale krátce poté, co se zabydlí, začnou se dít podivné a nevysvětlitelné věci, ze všech koutů domu se ozývají podivné hlasy... (oficiální text distributora) -
14. listopadu 1974 vyvraždil Ronald DeFeo svoji rodinu. Policii poté řekl, že mu to přikázaly neznámé hlasy. O rok později se do domu stěhuje rodina Kathy a George Lutzových s třemi dětmi. To, co vypadalo jako nový život, se změnilo v noční můru. George začne slyšet hlasy, které mu říkají: "Chyť je! Zabij je!" V deštivé noci chce George se vším skoncovat. Vezme sekyru a chystá se vyvraždit celou svou rodinu. Kathy se však začne bránit a následně George omráčí. V závěru všichni odplouvají na člunu ve snaze si zachovat poslední zbytky zdravého rozumu a nenechat se ovládnout temnými silami. Všichni touží být co nejdále od toho prokletého domu. (uprchlice)
Komentáře uživatelů k filmu (413)
-
Tayen
Další duchařský horor, který mi až příliš připomínal slavný snímek Osvícení od Kubricka. Dům postavený na indiánském pohřebišti, nic netušící rodina, podivné hlasy a nevlastní otec s nimi bojujíc - to jsou klasické a nijak originální prvky této duchárny. Poltergaist a Exorcista jsou další filmy, z kterých si tento horor něco vypůjčil a zkombinoval slušným stylem. Atmosféra byla krásně mrazivá, čemuž pomohla i dramatická hudba. Film si udržuje napětí až do konce, který je ale po krátké honičce až příliš šťastný a mdlý. Přesto tento thriller patří mezi ty zdařilejší, na který stojí zato se podívat...ale jen jednou.(14.7.2005)
-
YURAyura
Pres naprosto dementni cesky nazev a monozsvi vykradenych americko-asijskych hororovych klasik jsem se docela bavil. Z Reynoldse nam roste DOST dobry herec a solidni nahrada za starika Wilize mixnuteho Jackem ;]] Ti co nevideli original, budou mit aspon predstavu k jedne Simposonovske Halloweenovske epizode ;]]](17.7.2005)
-
Tygrys
Kdyby ne ten dementní závěr tak bych mohl konečně po delší době hodnotit horror ještě kladněji. Lekací scény se mi líbily hodně a atmosféra byla taky ok. Jako celek to vůbec není špatné.(6.4.2007)
-
Petoss1
Po sledovaní tohto filmu sa mi stalo že som sa v noci prebudil pozerám na hodinky a tam vidím čas 3.15 ! no len tak ma zamrazilo, potom som už len ťažko zaspal, už len to dokazuje ako na mňa film zapôsobil. thx PROROK14 zaujímavý komentár.85%(7.10.2008)
-
zipper111
Pouze naprosto nic nenabízející lekačka, která postradá sebemenší napětí a strach. Snad jediná věc na tomdle "hororu" je to, že nikdo nezemřel, což je značně neobvyklé na americké filmy.(10.5.2007)
-
st.ranger
Jsem vysloveně alergický na hororové filmy podle skutečné události. Tohle počtení má tu averzi na svědomí: Málokterá záhada se dočkala holywoodského zpracování, v případě hororu z Amityville se jednalo hned o dva díly. Všechno začalo 13. listopadu 1974, kdy byl v domě v klidném městečku Amityville zavražděn Ronald DeFeo i se svou ženou a čtyřmi dětmi. Jediný syn Ronald, který přežil, se posléze k vraždám přiznal a byl odsouzen na doživotí. Následující rok se do prázdného domu přestěhovala rodina Lutzů a horor se dočkal druhého dějství. Lutzové vydrželi v domě pouhý měsíc, během kterého každému, kdo byl ochoten naslouchat, vyprávěli o tom, jak je z domu vyhánějí zlí duchové. Popisovali mlácení těžkými dveřmi, které síly zla vytrhly z pantů, tajemné otevírání a zavírání oken, zelený sliz, který na ně kapal ze stropu, ďáblovy stopy ve sněhu, náhlý objev stovek much v pokoji uprostřed zimy a desítky dalších paranormálních příznaků, včetně nadávek knězi, který se snažil dům požehnat, a bolestivé puchýře na rukou, se kterými kněz odešel. Po odchodu Lutzů se v domě vystřídalo procesí zájemců o spiritualismus a vyhánění zlých důchů. Jedni z „výzkumníků“, manželé Warrenovi, si dokonce pamatují pocit deprese, která je zachvátila v jednom z pokojů, reportérka Laura Didio zase tvrdila, že na jedné fotografii, kterou v domě pořídila, je vidět tvář malého chlapce, který nahlíží do ložnice. Celé záležitosti se chytil Ronaldův obhájce William Weber. Ronald se totiž u soudu hájil nepříčetností a tvrdil, že v domě slyšel hlasy, které jej vyzývaly k vraždě, a osudné noci jej něco k vraždám donutilo. Weber se současně snažil najít nakladatele pro Ronaldovu knihu o vraždách, a Lutzovo povídání o nadpřirozených silách považoval za dobrou reklamu. Weber nejdříve chtěl napsat knihu s Georgem Lutzem, ale tomu se nelíbila představa dělit se zisk s odsouzeným vrahem a nakonec napsal knihu s Jayem Ansonem sám. Výsledkem bylo dílo The Amityville Horor: A True story, které se dočkalo 6 miliónů prodaných kopií. Stejně úspěšný byl i film, který následoval o tři roky později. Weber mezitím pokračoval v přípravách vlastní knihy a za spolupracovníka si vybral profesora paranormální psychologie Hanse Holzera. Ten dům prozkoumal s pomocí média, které mu prozradilo, že dům je proklet Indiány, neboť stojí na starodávném indiánském pohřebišti. Warrenové jezdí dodnes po celé Americe a žijí z výtěžku přednášek o Amityville a tvrdí, že na místě domu bývalo útočiště Indiánů, kteří se buď zbláznili nebo umírali. Duchové těchto nešťastníků prý v Amityville straší dodnes. V knihách, které o záhadě dodnes vycházejí, se pravidelně objevují fotografie, snažící se dokázat mlhavé obrysy, vykládané za tváře nebo postavy duchů. Celý problém potom řešila série žalob. V jedné rodina, která se do domu nastěhovala, žalovala Lutze kvůli knize, která zapříčinila nepříjemnou publicitu a zaručila tisíce zvědavců, kteří se dodnes přijíždějí pochochat tajemným domem. V druhé se zase Weber soudil s Lutzem za to, že mu ukradl myšlenku na knihu. A jak to bylo doopravdy? Přes hysterii, která vraždy v Amityville pronásledovala po celá sedmdesátá léta, je většina lidí přesvědčená, že se od samého počátku jednalo o podvod. V domě se postupně vystřídalo několik majitelů, žádný z nich nějaké nadpřirozené události nezaznamenal. Rodina Moynahansů zde poklidně žila až do svého stáří, v poklidu následovali Fitzgeraldovi a jediní, kteří po kratší době dům prodali a odstěhovali se, byli Rileyovi, tam byl ale zcela prozaickým důvodem rozvod. Hlavním důvodem potíží, které prožívali Lutzovi, byly náklady na nezbytné opravy a potom olejové topení, na které Lutzovi neměli peníze, takže rozsáhlý dům vytápěli pouze krbem (Lutzovi si sice stěžovali, že po celých 28 dní jim bylo v domě zima, ale za důvod považovali řádění duchů). Nikdo z nových majitelů ale žádné nadpřirozené události nezaznamenal. Když Lutzovi odcházeli, sousedům přiznali, že se v domě necítili příjemně, neboť jim představa šestinásobné vraždy, která se tam udála necelý rok předtím, je neustále znervózňovala. V té době pravděpodobně o budoucím podvodu ani neuvažovali. Až o rok později vyšel v místních novinách Newsday článek o tom, jak dům, ve kterém straší, vyhnal rodinu Lutzů. To už bylo příliš velké lákadlo, Lutz se sešel s Weberem a jak sám Weber později přiznal, u několika lahví vína dali dohromady příběh, o kterém byli přesvědčeni, že jej lidé chtějí slyšet. Většina příznaků, které Lutz popsal, je téměř přesnou kopií scénáře filmu Exorcist. Podrobnější studium jednotlivých událostí ve většině případů prokázalo, že si je někdo vymyslel. Klasickým příkladem jsou třeba stopy ďáblových kopyt ve sněhu okolo domu, v udanou dobu totiž v městě nesněžilo a na zemi žádný sníh nebyl. Televizní štáb seriálu That’s Incredible důkladně prozkoumal kování a závěsy dveří, které měly být temnými silami poškozeny, a žádné změny nenašel. Slavný červený pokoj, kde se mělo odehrávat řádění nadpozemských sil, není ničím jiným, nežli malým kvelbem, kterými vedou trubky ze sklepa do prvního patra. Jak se postupně nabalovaly další „doklady“, jen málokdo se namáhal hledat skutečné vysvětlení. Detailní seznam hřbitovů a pohřebišť celého okolí nikdy žádné pohřebiště pod domem neobsahoval, stejně tak se místní indiánský kmen Monaukett podivil nad informací o tom, že tam kdysi byl jejich kmenový blázinec. Místní reportér zase zjistil, že se Lutzovi do domu vrátili druhý den, aby v poklidu rozprodali většinu nábytku (který vyháněči ďábla v klidu a pokoji našli v domě ještě o rok později). Zájem o tajemno a nadpřirozené věci prostě dodnes vítězí nad rozumem, a zvědavci se na dům v Amityville jezdí dívat dodnes. Pro klid dnešních majitelů jich už naštěstí není tolik jako v dobách největší slávy, kdy se majitelé dokonce snažili změnit název ulice a dům přestavět, aby ho nikdo nepoznal.(19.11.2009)
-
blackrain
Na tohle jsem šla do kina. Děsivý příběh podle skutečné události. Strašidelná atmosféra se dá krájet. Ten barák nechci. Dva dny jsem z toho nemohla usnout. Některé scény jsem měla pořád před očima. Hlavně ty lekací na mě působily dost dobře (když vám soused zařve do ucha nebo někdo před vámi.).(16.12.2008)
-
kingik
Průměrně natočený horor. Jako celek to moc nefungovalo. ale jednotlivé scény snesli přísnější měřítko. Nezkušenost režiséra zhatila slibný potenciál.(21.1.2009)
-
Trainspotter
Průměrná zábava na sobotní večer, kdy ani na komerční televizi nic kloudnějšího nenajdete. Možná by filmu více slušel název "3:15 se lekneš", protože hororovost filmu je ve své podstatě založena na sérii primitivních, zato vcelku efektivních, lekaček.AR: 2,35:1 - Super 35(11.5.2006)
-
ifa
Příběh bych řekla celkem vydařený a jestli je ještě podle skutečnosti.... Jen mě vytáčelo obsazení, mamince-mladé blondýně jsem nevěřila ani třetí oko mezi očima, a ten papínek byl tak protivnej, chápu že chtějí přilákat publikum na pěkně vypadající rodinku a hlavně "dobře" vypadající maminku, ale nemusí všichni vypadat jak kopie z realitní reklamy na new house v New Jerssey. Jediné sympatie měl pes nebožtík.Neumím se koukat na horory a proto ani 3:15 neměl požadovaný efekt. Koukala jsem odpoledne, s palačinkama a pomerančovým džusem. 60%(25.6.2009)
-
Duke90
No urcite to bylo lepsi nez odflakly original z roku 1979... Nejde jen o vetsi moznosti efektu apod. ... Ale hlavne je tu mnohem lepsi a temnejsi atmosfera a Ryan Reynolds opravdu hrat umi kdyz chce.... Ja myslim ze to neni az tak hrozne....(30.10.2009)
-
Had6
Nejsem nepřítelem hororů, ale v tomto případě jsem byl vážně zklamán. Sice jsem se několikrát celkem hezky leknul, ale jinak to byla až moc slabá polívčička bez špetky invence. Jenom jsem čekal až to skončí. Maně jsem čekal, že by konec mohl být jiný, než jaký byl.(24.3.2006)
-
Brennos
Netvrdím, že tenhle film nemá atmosféru, některé lekačky působí vcelku infarktově, jedna hororová scéná stíhá další, herecky také docela zvládnuté, ale... proč to všechno odněkud znám? Proč tolik vykrádaček? Proč taková hustota hororových klišé a hororových schémat? Celý film je tím doslova přecpaný, žádná chvilka na odpočinek, na hlubší psychologii postav, všechno hraje jen na efekt... zrcadla, šepot, zvuky, zjevení, zvířata, znamení, hrůzná minulost, kněz, holčička... vidím mrtvé lidi... člověk si říká, jestli existuje horor, na který v tomhle filmu zapomněli ;-) Přišlo mi to všechno až příliš vykonstruované, ostatně to je nešvar většiny současné horové produkce. S přihlédnutím k zprvu zmíněným pozitivním stránkám (a s lehkým odhlédnutím od přehnaného závěru) slabých 50%(19.5.2006)
-
Meridius
Originality je sice pomálu, ale aspoň sem se trochu bál, takže musim hodnotit kladně. Pro mě neznámí herci byli vcelku sympatičtí. Hudba Steva Jablonskyho je na místě, na samostatný poslech však nic zajímavého.(11.11.2007)
-
O´Hara
Já na ty horory moc nejsu. Samá krev, mrtvoly a nic z toho. 2* jenom za ty enormně ,,lekací´´ scény.(11.7.2007)
-
SonG
žalostně mdlé a nudné....jeden z nejnudnějších horrorů vůbec....(14.7.2008)
-
Katarine
Nic moc teda. Špatný horor, když jsem si po něm dokázala v klidu zajít potmě na záchod :) Když ono se u toho ani nedalo bát vzhledem k vzhledu hlavní mužské postavy :D(26.4.2010)
-
Jakubisko
Ano, já jsem ten, který u čehokoliv, co se aspoň přibližuje hororu s**e strachy... U 3:15 jsem se pořádně nelekl ani jednou a asi po půlhodině neustále stejných lekaček jsem začal nenápadně pokukovat po hodinkách, kdy ta srajda skončí... A když už já se nebojím u hororu, je jasné, že ten horor nestojí za nic. :) To, že je podle skutečné události je sice zajímavé, ale myslím že by to klidně stačilo na jednu epizodu Věřte nevěřte a ne na celovečerní film. PS. ditechi, fakt si to neber osobně. :-D(31.8.2005)
-
Radiq
odpad!Kravina první třídy! Těží to z nějakého skutečného zločinu, kterej se tam stal ve skutečnosti, ale snaží se to svést na nějakej podělanej vraždící barák, jakoby za to ten chlap, co je povraždil, ani nemohl. Ironicky dodávám, že děcko vidící duchy nebo kněze, co vysvěcuje barák, jsem nečekal. Jo a má se to odehrávat kdysi v roce sedmdesát něco, ale připadlo mi to jak ze současnosti...(2.4.2006)
-
wipeout
Už je to viac ako rok čo som videl vtedy mnou vnímanú pecku hororového žánru. Bolo to ešte na začiatku mojej cesty v ústrety čistokrvnému strachu. Ten som našiel zase len raz v Ázii ako príklady môžem uviesť Kairo, Shutter alebo Uzamaki. A práve dnes, keď som sa znovu vrátil k tomuto pôvodne 4 hviezdičkovému hororu som pochopil, že nie je zlato všetko to čo sa bliští. Absolútne nezvládnuté budovanie atmosféry, ktorá bola priam deštruovaná príliš častými lakačkami, čo malo sekundárne aj za následok ich znehodnotenie lebo v horore viac ako v niečom inom platí že kvantita nie je kvalita. Tvorcovia sa chytajú slamky v podobe rýchlych prestrihov a "osvedčených" receptov na vyľakanie. V konečnom dôsledku sa dá povedať, že sa tu prejavili všetky choroby akými trpí mainstreamový Hollywoodsky horor, aj keď treba uznať, že práve v tomto nie sú ešte v akútnom štádiu. 2,5*(3.1.2007)
