Obsahy(2)
Metallica odehrála 21. a 22. dubna 1999 v Berkeley Community Theatre v San Franciscu dva neobyčejné koncerty. Za doprovodu Sanfranciského symfonického orchestru a pod vedením (nyní již zesnulého) skladatele Michaela Kamena, vznikl téměř dvou a půl hodinový záznam, který kombinuje nejlepší metal se symfonickým orchestrem (3DD!3)
(více)Recenze (56)
Matador těžkého kovu se jal obklopit se symfonií. Proč ne?! V roce vzniku ještě snad poměrně originální záležitost. Hutné molové skladby sice pasují k doprovodu orchestru výrazně lépe, než rychlé záležitosti typu Master of Puppets, kde mi přijde aranž byť skvěle složených orchestrálních backgroundů místy až rušivá. Režijně je ale koncert pěkně zvládnutý a práce se světlem a efekty je vkusně sehraná se střihem a náladou skladby. Členové kapely zvládli na jejich poměry lehce nadprůměrný herecký výkon a hudebně je po absolvování živého vystoupení a zhlédnutí dalších živých nahrávek podezřívám z podvodu (postprocesing je bohužel v dnešní době velmi silný nástroj ukrývající muzikantovy ruce za výkon procesorů a šikovnost techniků a mistrů zvuku). ()
Zajímavý experiment. Metallica tento experiment provedla v době kdy její hudba nebyla zrovna na vrcholu (možná ze mě mluví jen zarytý fanoušek prvních čtyř alb) a je to znát i na tomto koncertu. Když porovnám tento koncert s jejími legendárními, pak je to těžký debakl. Na druhou stranu, pořád se hraje ta stará dobrá hudba kterou od nich známe. Orchestr příliš nemasakruje staré známé songy, jen mají trochu jiný zvuk. Někdy je to zajímavé, jindy to za moc nestojí. Souhlasím s ostatními hodnotícími, že Nothing Else Matters opravdu zní slušně (ale já nikdy nebyl fanda tohoto songu, takže tady si u mě tento koncert body nenažene). ()
Na Metallice som vyrastal a na albumy do Loadu (vrátane) si zaslúžia RESPECT, najnovší Dead Magnetic je opäť výborná stará škola...Každopádne tento koncert je zaujímavý, netradičný, silný...ale stále mi niekde bliká kontrolka, že je to taká frajerinka štyroch kreatívne vyprahnutých snobov (v roku ´99), ktorý mali peniaze niečo podobné realizovať (ako povedal v jednom z rozhovorov aj samotný Hetfield) a bolo to tak trochu východisko z núdze...Ale nech je ten backround a možný kalkul akýkoľvek, tento koncert je pamätný, má gule a drive, to mu nemôže uprieť nikto! ()
Naprostá pecka. Některé skladby zní v tomhle provedení ještě lépe než originály. Tracklist: The Ecstasy Of Gold, The Call of Ktulu, Master Of Puppets, Of Wolf And Man, The Thing That Should Not Be, Fuel, The Memory Remains, No Leaf Clover, Hero of the Day, Devil's Dance, Bleeding Me, Nothing Else Matters, Until It Sleeps, For Whom the Bell Tolls, Human, Wherever I May Roam, The Outlaw Torn, Sad But True, One, Enter Sandman, Battery ()
Tohle považuju za poslední vrchol v tvorbě Metallicy. Bál jsem se, že od černého alba už nic pořádného nepřijde (a nic ze studia taky nepřišlo), ale tenhle koncert s orchestrem stojí za to slyšet, třešničkou na dortu budiž úvodní Ecstasy of gold, jedna z nejkrásnějších filmových melodií z mého oblíbeného westernu. ()
Zajímavosti (2)
- Záznam je sestřihem ze dvou koncertů. Divák tak může postřehnout, že v jednom střihu hraje Kirk Hammett na černou kytaru a ve střihu druhém, v té samé písni, hraje s kytarou barevnou. (ImJohny)
- Vyjma skladeb z debutového alba Kill 'Em All na koncertu zazněly všechny písně kapely. (Corpsegrinder)
Reklama