Pobertové

Takový ten typ filmu - přijde jedenáctiletej špunt do bordelu a začne hrát teskná romantická hudba.... McQueen s hlasem Cupáka je skvělej, ale Faulknero vzpomínání na dětství optikou filmu Marka Rydella je poněkud chaotické. Líbil se mi ten úplný začátek, kde mluví Kaiser jako vypravěč malý Lucius, i jejich road trip a koneckonců i ta kapitola s hambincem (protože těžko udělají film bez ženskejch). Ale to celé s dostihem a blázinec kolem toho, jakoby úplně nepasovalo... (05.08.2018)

Motto: "Když jsem byl malý, bydleli jsme v mississippském Jeffersonu. Je to už hodně dávno. Nemálo lidí si po dolaru za akr najímalo půdu, uzavíralo manželství, plodilo děti a stavělo domy. Občas jsme se chlubili a lhali, ale vcelku jsme byli příjemní, zdvořilí lidé, kteří si hleděli svého. Dnes mi ty dny připadají jako nekonečné léto, na které mám plno krásných vzpomínek." Když se po úvodu, který takhle pěkně naladí, začnou honit, a ty si řekneš "snad to takhle nebude pořád", pak věz, že vůbec. Dojemné, smutné, veselé, vtipné. Okouzlující. "Nemám rád, když bílej kluk přebejvá u negrů." - "Pane... je jistá mez, kde to končí." - "Cos říkal?" - "Řek jsem, že je mez, kde končí zákon a začínaj lidi." Nečekaně nadprůměrná podívaná, díky níž jsem na pochybách, zda si konečně nepřečíst něco od pana Faulknera. S filmy s panem McQueenem to tolik přehánět nebudu. "Cílová čára probíhá vod tohodle k tamtomu hrazení, nevede až někam do Mississippi." - "To je pravda, páč kdyby šla, tak ji už vod rána překračujou koně, vo kterejch jsme ani neslyšeli!" - "Jasně! Náš kůň podběh drát první, a tam, co žiju, první vyhrává." Lucius slíbil maminice, že nebude pít, a dodržel to. A já slibuju všem, že si knížku přečtu a napíšu sem, jak to dopadlo. Udělám všechno, abych to taky dodržel. "Jak řekneš Šéfovi, žes skončil? Můžeš mu říct, žes ztratil jeho auto, to je snadný. Řekni mu, žes spal v bordelu, to je snadný. Řekni mu, žes lhal tetičce Callii, strejčkovi Ikovi, bratranci Zackovi, to všechno je snadný. Ale jak mu řekneš, žes skončil?" (09.05.2014)

Po dramatické stránce Reivers těžce prohrávají a po té komediální to těch několik málo vtipů o moc nevylepší. Jen Steve McQeen je vlastně ta druhá hvězda, bez něj by to bylo až zoufale nekoukatelné. Navíc Mitch Vogel byl zoufale tragickej, raději než dívat se na tenhle film podruhé bych si vybral něco od Trošky. (05.09.2014)

Bejt v jedenácti pořezanej při rvačce v bordelu se nepoštěstí každému. A na tom, že poznat život z různých stránek se může člověku dost hodit, něco jistě je. Zvláště pokud se jedná jen o čtyřdenní výlet, který na jednu stranu představuje pouze malou exkurzi realitou okolního světa, zároveň ale zřejmě definitivně ukončí období sladkého a nevědomého dětství. (03.02.2006)

I v rámci specifické kategorie dobrodružno-poetických klukovských příběhů na plátně bych viděl tento film jako zcela průměrný. A může být natočený podle oceňované předlohy autora s Nobelovou cenou, může si tam hrát velká hollywoodská hvězda, laťce spřízněné evropské tvorby této doby, např. maďarským Chlapcům z Pavelské ulice (1969) nebo Kachyňovu Už zase skáču přes kaluže (1970), se tvůrci v čele s Markem Rydellem tady dle mého názoru ani vzdáleně nedokázali přiblížit. Žluté veteránské auto bylo sice krásně nablýskané a ani zde nechyběly pěkné dobové kostýmy, ale dobová výprava se mi zdála jinak nevýrazná a z té atmosféry amerického venkova šlo určitě taky vytěžit mnohem víc, než několik country popěvků či pískání během polonudné road movie. Mitche Vogela bych zrovna neoznačil za přeborníka mezi dětskými herci, ale pořád mi ten klučina připadal atraktivnější, než představitel ústřední dospělácké postavy. Je mi líto, ale Steve McQueen coby svéráz zblázněn od hlavy až po paty do čtyřkolových mašin neměl tady pro mě vůbec žádné charisma, nedokázal ve mě vzbudit žádné sympatie, jeho výkon v tak zajímavé postavě mi připadal nezáživný, nebavil mě... je to sice teprve druhý film s McQueenem, který jsem viděl (po Sedmi statečných, kteří ve mě vzbudili podobně chladný dojem) a pár zásadních filmů (zejména akčních) s tímto hercem ještě určitě v plánu mám, ale zatím mi zůstává jeho obrovská popularita záhadou. V tomto filmu mě z částečné letargie dokonale probudil až napínavý dostihový závod. Pak na mě ještě zapůsobil závěr s dědou, který měl v sobě i přes svůj moralistický ráz kus nadčasovosti. [55%] (08.08.2021)