War Photographer
Vojnový fotograf
Režie:
Christian FreiKamera:
Peter IndergandVOD (1)
Obsahy(1)
Snímek o americkém fotografovi Jamesi Nachtweyovi, o jeho motivaci, strachu a denní rutině válečného fotografa. Uvěříme-li hollywoodským filmům, pak jsou všichni váleční fotografové otrlí a cyničtí drsňáci. Jak jinak by v tak hrůzných situacích mohli myslet na „dobu osvitu“? Švýcarský režisér a producent Christian Frei následoval Jamese Nachtweye na cestách po válečných oblastech v Indonésii, Kosovu či Palestině. Používal speciální mikrokamery připevněné na Nachtweyův fotoaparát. Můžeme tak sledovat, jak slavný fotograf čeká na rozhodující okamžik. Slyšíme, jak dýchá. Poprvé v historii filmů o životě fotografů přináší tato technika autentický vhled do práce zúčastněného fotožurnalisty. (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (36)
Ukončil jsem to tím, když jsem viděl, jak fotí ty plačící ženy. Být já jimi, tak si pobrečím a pak ho zastřelím ()
"Tieto zábery kazia obchod" - to je výstižné motto vojnových fotografií Nachtweya. Ohromné dávky utrpenia a skazy, ktoré za tie roky absolvoval, by priviedli na psychiatriu väčšinu z nás. Vnútorná disciplína a presvedčenie o zmysle toho, čo robí mu zrejme umožnili v relatívnom zdraví prežiť. Fotí priamo pri zdroji, čo si neviem dosť dobre predstaviť v jednom prípade a nie 25 rokov! Akceptovať toľko hrôzy robí probém normálnym ľuďom a zrejme preto dávame prednosť ľahkej zábave našich TV kanálov.. ()
Nejlepší dokument co jsem kdy viděl. Před Jamesem Nachtweyem klobouk dolů. ()
Silný dokument, u kterého jsem neměl pocit, že mi je cokoliv vnucováno. Fotky balancující na hranici geniality a příšerného hyenismu - s tím spojené existenciální a profesní otázky. ()
Úlohu válečných fotografů rozhodně nepovažuji za zbytečnou. Jde o důležitou výpověď na jedné straně lidského utrpení a na druhé lidského selhání. A jak jinak konfrontovat ostatní nezúčastněné s takovými situacemi? Je nezbytné, aby lidé věděli, co se zde děje, i když jde o takové hrůzy...ale možná právě proto, že jde o takové hrůzy... James Nachtwey má můj obdiv. ()
Skvely fotograf, unikatni fotky a hruza na nich. Strhujici dokument o jednom z nejlepsich. ()
Moc dobře udělaný dokument o výborném člověku a fotografovi. Nachtwey je tak trochu můj vzor, vzhledem k tomu, že fotím "stories" stejně jako on. Je to neskutečná osobnost a tenhle film to jenom podtrhuje. ()
Udělejte si čas a mrkněte na to. Určitě lepší časová inevestice než 90% hollywoodské produkce. ()
Chválil jsem Bang Bang Club a teď vidím ten propastný rozdíl. Přestože vystupuje hlavně Nachtwey a je to nízkonákladové, má to hlubší kvalitu a přiblížení zvěrstev války. Ale stejně se režiséř chová mainstreamově, hlavně neukázat šokující záběry. Ale přece o prvadu jde, ne? ()
"I have been a witness, and these pictures are my testimony. The events I have recorded should not be forgotten and must not be repeated." -James Nachtwey- source: http://www.jamesnachtwey.com/ ()
James Nachtwey - the last man standing in this sick business. ()
Dokument s velkým D. Zajímavý experiment umístění kamery na fotoaparátu Jamese Nachtweye, s jejíž pomocí sledujete velmi profesionální chování fotografa v naprostém chaosu. Podobnou atmosféru není schopný vytvořit žádný válečný snímek. Je zarážející, že silné fotografie vznikaly i "za humny". Hrůzné obrázky z Kosova nahánějí husí kůži, rozhodně nejsilnější scéna - chlapci s kvítím, které házejí na pytle s mrtvými. A právě při scénách v Kosovu jsem si snažil odpovědět na otázku, zdali by žurnalistika měla mít nějaké hranice, protože při Jamesově práci jsem měl pocit neuvěřitelné vtíravosti, která byla neskutečně nepříjemná. Naopak z druhé strany jde o důležité svědectví, které musí lidem otevírat oči. Po konci dokumentu si uvědomíte pravé životní hodnoty. ()
Říká se prý, že v situacích, kde již nejsou fotografové schopni fotit, v té chvíli teprve přichází James Nachtwey. Výborný dokument Christiana Freie pojednává o jednom z nejvýznamnějších a nejuznávanějších fotografů současnosti a zároveň nabízí pohled do zákulisí povolání, které se pro mnohé pohybuje minimálně na hraně etiky. Ty otázky se objevují stále dokola: kde je hranice toho, co ještě fotit a o čem ještě žurnalisté mají reportovat; kde je hranice novinářské (ne)zúčastněnosti? Neexistuje jednoznačná odpověď. Sami autoři si podobné otázky sami pro sebe často kladou, a to i v tomto dokumentárním snímku. James Nachtwey však věří ve smysl své práce a k lidem, které fotí a na jejichž neštěstí tak upozorňuje "západní" společnost, přistupuje s největší citlivostí. Je to obdivuhodné - musí být těžké zažít a vidět tolik utrpení a přitom zůstat i nadále Člověkem. ()
Vyjímečný dokument, který stojí za to vidět a dovede vás k zamyšlení. Kde končí práce fotografa a začíná lidskost jedince. Co je morálnější, jestli zachránit jedince nebo se snažit o záchranu všech? Dokument doporučuji vidět! ()
Christian Frei. Není mnoho věcí, které mu můžeme vytknout, tento dokument krásně sedí k hlavní postavě, Jamesi Nachtweyovi. Nádherně propracovaná technika: „skutečnost vyjádříme obrazem“. A ne okecáváním v postsynchronním komentáři. Například ve scéně, kdy pan fotograf vyvolává fotky, je nádherně vidět, jaký je detailista. Nechat říct nějakého jeho přítele, ano James je puntičkář, nikdo to nevezme tak v potaz jako díky skutku. Úžasná technická stránka. Když se zeptáte kohokoliv, jak natočit dokument o válečném fotografovi, nikdo nepřijde na tak krásnou a originální myšlenku, jako je kamerka na foťáku. Díky tomu může divák, v určitých mezích, zažívat chvíle, které jsou dále zaznamenány. K části filmu, kde jsou záběry z výstavy, není co dodat – skvělé. ()
Je to sice emočně působivé, ale informační hodnota je poměrně nízká. Kdy a proč s tím Nachtwey začal? Kde se jeho dílo objevuje? S jakými praktickými problémy se ve válečné zóně potýká? Jaké jsou jeho vize do budoucna? Dokument směřuje odnikud nikam a hlavního hrdinu vůbec nevytěží. ()