Požehnání smrti

Na venkově cosi vraždí. A k tomu je tu sekta modlících se magorů, kde až na jednoho mladíka jsou všichni naprosto posedlý. Mladík radši hřeší a dělá dobře. Do toho je tu parta kamrádek z niž jedné zemře manžel. Ale pořád je tam něco děsivého. Atmosféra je velice pěkná a ženský taky. Pointa je taková zvláštní, kterou by asi nikdo nečekal. (29.09.2009)

Isaiah (vskutku děsivý E, Borgnine, co by mohl od hodiny hrát Satana) vede sektu Hittiteiů (jakási odnož Amishů) tvrdou rukou a úklady Ďábla vidí za každým rohem. Když Marta ovdoví, přijedou za ní proti její vůli dvě kamarádky z L.A. Temný příběh začíná nabírat obrátky a smrt si bere víc a víc. Děsivá scéna s autem je předzvěstí hrůzného finále. Běsnící smyčce a boj na život a na smrt. Samotný závěr pak dává filmu úplně jiný rozměr a mě potěšil. Film jsem si popravdě téměř nepamatoval, ale zas jsem si ho mohl alespoň znovu užít. Hodnocení ponechávám. (24.09.2023)

Veľmi slušný a napínavý detektívny horor z prostredia Amišov. Skutočné napätie prichádza ale až v druhej polovici, dovtedy skôr poznávame prostredie a postavy. Kde je teda chyba? Craven sa na môj vkus, či skôr arachnofóbiu príliš spolieha na pavúkov v kôlni alebo hadov vo vani. Vyzerá to, že má pre týchto domácich maznáčikov slabosť a tu sa s ním zásadne rozchádzam. Postavy sa nechovajú príliš racionálne, ak je možnosť vystúpiť z auta, blondínka ju nevyužije a nemá zmysel sa pýtať prečo. Záver sa vydáva novým smerom a i keď je nám naznačovaný v priebehu deja aj tento variant, mám dojem, že pre takéto riešenie nie je vybudovaný pevný základ v scenári. (03.02.2023)

Tak tento je jeden z tych slabsich filmov hororoveho guru Wesa Cravena. jednak ma pomale a nudne tempo, herecke vykony su mizerne a dialogy tiez podpriemerne. Sharon Stone vsak herecky nie je nejaka extra vyhra, poznam radu lepsih hereciek ako je ona. Krasna bola, to jo, ale neveril som jej. A zo zvysku som poznal len Ernesta Borgnine /Emperor of the North/ 62 % (12.03.2016)

Tak jsem si dnes udělal opáčko téhle Cravenovy klasiky z osmdesátých let a líbilo se mi to víc, než při prvním zhlédnutí. I když může Požehnání smrti někoho mírně mořit svou délkou, tak já se velmi dobře bavil a některé scény mi naháněly i dost silnou husí kůži. V pár momentech snímek dokonce předznamenává i následující hit Wese Cravena Noční můra v Elm Street. Finální scéna je pro mne nezapomenutelná. Pro mne je tohle podařená hororová klasika z netypického prostředí. (29.01.2012)