Jeden z nejčtenějších a nejoblíbenějších knižních bestsellerů, Pýcha a předsudek britské spisovatelky Jane Austen, se po více než šedesáti letech vrací na filmové plátno. Snová výprava do Anglie konce 18. století s hvězdným obsazením, okouzlující kamerou a nesmrtelným příběhem dokáže alespoň na dvě hodiny zpomalit zběsilé tempo moderní doby. Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím ... (zobrazit celý text)
První pohled se nepovedl, asi jsem si tehdy nevybrala tu nejvhodnější chvíli, ale s krásně vypravenou klasikou o babinci Bennetových, kolem kterého se nesmí mihnout v okruhu 10km chlap s alespoň jednou nohou, jedním okem a pod 80, aniž by se holkám neplašily hormony, jsem se pocitově nesešla. Druhé šance obvykle nechávám na náhodě, protože dát si to pod nátlakem znovu, by mohlo dopadnout ještě hůř, a tak se stalo, že tomu náhoda chtěla, abych lépe viděla a abych lépe slyšela. A ano, mělo to cosi do sebe a tak jdu do sebe i já a zvedám na 4*. Příště .... kdo ví.
Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-)
Nádhera. Už prvním záběrem a prvními tóny klavíru jsem byl lapen a propuštěn až se závěrečnými titulky, emocionálně obohacen. Takhle skvěle zrežírovaný, s lehkostí odvyprávěný a úžasně zahraný film se jen tak nevidí. I po výtvarné stránce bez chybičky - promyšlená kompozice obrazů, nápaditá kamera, do detailů propracovaná výprava a kostýmy, zde jsou oscarové nominace zcela namístě. Stejně tak i v případě Keiry Knightley, jako žena mě sice moc nepřitahuje (viz.komentář Tetsua), ale tady byla BOŽSKÁ, ve svém herectví i výrazu. A lepšího pana Darcyho, než je ten Matthewa Macfadyena, si také stěží dovedu představit. Zkrátka a dobře - po dlouhé době film, který mi kápl zcela do noty......PS: Adaptace Jane Austen mě začínají tuze zajímat, jdu se poohlídnout po Leeově ´Rozumu a citu´.
Zase jednou po dlouhé době dávám naprosto bez zábran poctivých 5*, protože tenhle styl, příběh, tahle doba a vůbec všechno mi neuvěřitelně sedí a baví mě. Od Jane Austen jsem nic nečetla, ale jak píše Kass, její svět se mi moc líbí, zvlášť když je převedený na plátno tak umně, jako se to právě povedlo Joe Wright. Povedený casting je základem (skvělá Elizabeth, výborně zvolený pan Darcy, ...), ale není tím jediným - vyzdvihla bych především hudbu Daria Marianelliho (o něm myslím ještě uslyšíme), kameru a kostýmy.
Pýcha A Předsudek mě v knižní podobě neoslovila tolik jako Rozum A Cit a nejinak tomu bylo u filmových zpracování obou románů. Navíc po xhodinové zkušenosti se "seriálovou" verzí by mohl tento poněkud stručný výcuc zachránit pouze herecký ansámbl a možná též výprava. A to se do jisté míry děje, toto zpracování Pýchy A Předsudku si především díky překvapivě vydařené roli Keiry Knightley, ve které jsem v některých scénách viděl přesně tu pravou Elisabeth Bennetovou, zaslouží vysoké hodnocení, i když nezíská příčku nejvyšší. Matthew MacFadyen je coby "chladný" gentleman Darcy rozhodně dalším z těch správně vybraných mezi mladými účastníky tohoto velkolepého představení, což platí stejnou měrou pro Rosamund Pike, avšak ne pro "neodolatelného" Bingleyho. Vedlejší role jsou obsazeny naprosto excelentně - rodiče, tetičky, bratranci a podobné příbuzenstvo vyvolá vždy v těch správných chvílích úsměv či pohoršení oprávněné pohledem našich současných představ o společnosti, a vůbec vše na první pohled funguje tak jak by mělo. Ale nějak tomu chybí lehkost a něco, co by diváka více vtáhlo. Většinu času sledujete poctivé filmařské řemeslo a těch několik scének oživlého herectví políbeného múzou nemůže ani při nejlepší vůli vytáhnout celkové hodnocení na bezesporu kvalitních osmdesát procent. Ode mě tedy 70%.
Hrozně rád bych ten film hodnotil lépe, už jenom proto, že skýtá dnes tak vzácně duchaplné dialogy a to, čemu se říká "příjemný zážitek". Ale nemůžu si pomoct, Austenová psala o něčem jiném. Nejde o dějové detaily, ale o náladu a myšlenky. Keira Knightley je navíc opět chodící reklamou na anorexii.
Samotný pohled na tloušťku svazku knižní předlohy dává tušit, že úkol, jak přecpat rozvětvený děj do dvou hodin filmu, byl pro režiséra opravdu nesnadný. Wright zvolil dosti nešťastný způsob občasné zkratkovitosti, která vám hned na začátku vyrobí příšerný guláš ve jménech a rodinně-společenských vazbách. Škoda tohoto zaváhání, protože kdyby se stopáž protáhla o 20 minut, vynikly by ty nádherně naaranžované emoce zatraceně lépe. Takhle totiž zůstal pouze příslibný náznak toho, jak chytlavě dokáže režisér vyprávět: kamera čaruje, výprava usazuje, herci decentní, jak se jen na Angličany sluší a celková kompozice zavání tím nejsladším kýčem. Jenže celý tenhle kolotoč zásnub a svateb je natolik citlivě, vtipně, příjemně a hlavně upřímně natočený, až mu lze mnohé odpustit. V současnosti nelze v mantinelech daného žánru sáhnout lépe.
Pravdou je, že příběh samotný mě nikterak neoslovil, narozdíl od dynamické režie, překrásné kamery a vyzrále hrající Keiry Knightleyové. Osobně dávám přednost drsnějším světům, než je ten idylicky austenovský, plný dobromyslných duší, přiměřeně komických figurek a samozřejmě i oné „upejpavosti“. Občasné nesmělé pousmání a nanejvýš něžný dotyk rukou. Všichni sice mluví striktně spisovně a oblékají se do nevzhledných kostýmů, avšak rozum, cit a ono pověstné „míti filipa“ je poplatné kterékoliv době. Ti senzitivně méně obdařeni nechť spočinou zraky na kýčovitých obrázcích přírody snímaných kamerou, jenž si občas dovolí dlouhé nesestříhané „tanečky“ od postavy k postavě, což vypadá tak pseudoumělecky, až zaplesáte radostí nad artovou neposkvrněností celé této rozpustilé hříčky. Chcete se bavit, dojímat a nemít přitom pocit, že sledujete pokleslou kulturu? Chcete vědět, jaký výkon vynesl Keiře nominaci na Oscara? Chcete vidět pravý protiklad Domina? Nebojte se říct ano, ano, ano a pro jednou dát valem očekávání něčeho nevídaného, šokujícího a extravagantního. Bohudík za trochu poklidnosti. 80% Zajímavé komentáře: Marius, Mahalik, wipeout, tangerine1
Scénář: Deborah Moggach .. Spisovatelka Jane Austen a její dílo mi doteď nebylo nikterak známé – ani se tomu nedivím, její tvorba je zejména pro ženy. Stěžejní dílo Pride & Prejudice se sice dočkalo už několika filmových podob, leč žádná z nich mi není zvláště známa. Nejnovější podoba zmíněného románu je dílem scenáristky Deborah Moggach a neznámého režiséra Joe Wrighta pod záštitou osvědčeného studia Working Title (Láska Nebeská, ..).
Příběh nikterak rozebírat nebudu, jedná se o nejklasičtější možné schéma, silně romantické, včetně sladkého a šťastného konce.
Vyzdvihl bych hlavně špičkové dialogy, kterým nechybí šmrnc, dynamika a zejména skvostná ironie a bravurní vtip. Neustálý úsměv, který mne doprovázel po celý film se často střídal vyloženě se smíchem.
Ovšem absolutně nejlepší je výtečné zpracování. Tvůrci projevili obrovský cit pro látku. Celková atmosféra filmu je zkrátka nebeská. Mimo přesné, venkovské, dobové výpravy a všudypřítomných kostýmů, celku velmi pomáhá hudba Dario Marionelli. Je nádherná, při každém dalším tónu klavíru jsem se blahem povznesl. Taktéž kamera (Roman Osin) je dokonalá, zvláště dlouhé lahůdkové jízdy a malebné záběry krajiny se mi velmi líbili.
Vše umocňují herecké výkony. Konečný výběr představitelky hlavní role Elizabeth padl totiž na současně nejvhodnější možnou britskou herečku a tou je Keira Knightley. Volba to byla více než zdařilá, do dané role vložila všechen svůj um a samozřejmě šarm a krásu. Role jako tato je pro ni doslova stvořená. Skvěle se ukázal i Donald Sutherland, ač na minimálním prostoru a velmi dobře si vedly i představitelky sester a matky. Mírně mi neseděl jen Darcy aka Matthew MacFayden, ale je to jen můj pohled.
Závěrem bych, pokud to všem není zjevné už z předešlého textu, znovu ocenil tvůrce a vyslovil nadmíru spokojené děkuji!! 100%.
Nejsem si jist, nakolik je Pýcha a předsudek kvalitní adaptací, protože jsem originál nečetl a vyhýbám se podobně laděným knihám. Krom jedné filmové narážky bych si asi nevzpomněl ani na jméno autorky Jane Austen. Vytvoření 18. století nemůže být ve filmu tolik popisné a detailní tomu pravděpodobně bylo na stránkách knihy britské autorky. Přesto je výprava naprosto dokonalá a bez chyb vytváří prostředí, které nikdo již přes 200 let necítil okolo sebe. Přes krásné pohledy ze skály až po působivou scenérii stromu na louce, kde právě pomalým krokem prochází hlavní hrdinka Elizabeth. Tu si užila Keira Knightley, která slušně zapadla mezi ostatní dcery rodiny Bennetů. Nepatří mezi moje oblíbenkyně a moc jí nevěřím její "úžasné" hrdinky, ale ve všech kde nepláče a nesměje se mě dokázala přesvědčit o svých kvalitách. Snad to není naposledy. Zdatně jí sekunduje Matthew MacFayden, který podle mě vystihl charakter Darcyho nejvíc jak šlo. Všechny vedlejší role jako Donald Sutherlanda nebo Judi Dench jsou výborně obsazené a více než slušně zahrané. Asi jsem jediný kdo nepovažuje PaP za prvotně romantický film a vychází přímo z názvu a z doby, která právě přála předsudkům a pýše. Proto si nemohu pomoci, ale ve filmu mi chybí trochu víc citu, který postrádám u většiny herců, a ještě tempa. Film působí rozvlekle a naprosto nic ho nepohání dopředu. Přes všechny negativní prvky se na film hezky kouká a je to příjemný pohled do století,jehož myšlenky a kodex se snad nikdy nevrátí.
Nadherne sklbenie ucty ku kosatej predlohe a jej silnym kvalitam (vysperkovane bozske dialogy, cit pre vykreslenie postav) v kombinacii s vybornym formalnym spracovanim, kde popri nadhernej vyprave kazdy akord hudby (od baroknych klasik az po hravu roztopasnost skladieb pre vidiecke zabavy) a kazdy zaber ako i jazda kamery presne sprostredkovavaju pocit lahkosti, elegancie ale i sofistikovanosti a jemnosti pribehu, podtrhnute skvelymi hereckymi vykonmi. Podobne nadneseny pocit krasy v srdci mavam vacsinou pri juhokorejskych romantickych komediach, takze ti co ma poznaju, vedia aku poctu som teraz vlastne filmu zlozil :-)
