Timur a jeho parta

Absurdnost filmu i námětu je zřejmá. Je totiž ztělesněním své doby, v níž na jedné straně zvonily budovatelské deklarace a na druhé ekonomiku zachraňoval bytnějící gulag; SSSR současně, plně pakt Stalin-Hitler (28. září 1939), pilně dodával strategické suroviny Německu, plenícímu západní Evropu a okupujícímu Rakousko, Československo a Polsko. Nespornost absurdity vyvažuje skutečnost, že takové děti a taková iniciativa vskutku existovaly, žily svůj život nezávisle na režimní propagandě a opravdu v daných mezích prospívaly Stalinově vlasti. To jsou Zoji Kosmoděmjanské a Olegové Koševí. To je skutečný příběh mládežnické krasnodonské odbojové skupiny Mladá garda, která prokazatelně vznikla a působila v týle německých vojsk v letech 1941-1942 v donbasském průmyslovém městě Krasnodon. Stranickou organizaci do svého stejnojmenného románu musel na přímý Stalinův zákrok dosadit až Alexander Fadějev. Autor literární předlohy TIMURA Arkadij Gajdar padl v posledních měsících Velké vlastenecké války a jeho blízký příbuzný Jegor Gajdar se stal na počátku devadesátých let spoluzakladatelem rodící se ruské pravice. I tady je absurdita zřejmá, i tady je určitě doložitelná z reality, faktů, je skutečnou skutečností. Jako Rusko samo. (06.03.2008)

Tak jsem se konečně dočkal. Vzhledem k tomu, že jsem prakticky nečtenář, vyhnul jsem se kdysi i knize Arkadije Gajdara Timurova parta v době, kdy byla jako tzv. povinná četba. S dějem jsem se seznámil až nyní, kdy jsem kdesi u benzinové pumpy koupil film na DVD. Jistě, každý bude mít na film svůj názor. Můj je názor je takový, že se jedná o skvělý film. Nesmíme totiž zapomenout, že film vznikl za války. Stačí si uvědomit, jaké byly možnosti tehdejších dětí v tehdejším Sovětském svazu. S čím a na co si mohly hrát? Jistě film má svá slabá místa. Za velmi nepravděpodobné považuji osobně řešení sporu mezi Timurem a Kvakinem. Ale myšlenka pomáhat lidem a pomáhat zejména rodinám, jejichž tatínek byl odvelen na frontu, považuji za velmi hrdinské a dovedu si i představit, že se něco takového mohlo dít v určité formě i ve skutečnosti. Při sledování filmu mě nejednou napadl příměr s TV seriálem Rychlé šípy. Nebylo by na škodu, kdyby i dnešní filmy pro děti byly nejen plné dobrodružství, ale i myšlenek vzájemné pomoci a ohleduplnosti. (31.10.2008)

Film, který měl dodávat sovětským dětem odvahu v uvědomění toho, že komunistické zřízení je jediné správné a plné idealistů, kteří nezištně budují svůj ráj na zemi. Kdyby to tak ve skutečnosti bylo! To by bylo nádherné! Leč všechno se jen tak přetvařuje, aby pak vyskočilo ve zcela jiné podobě, která pak děsí. Malá Žeňa (Jekatěrina Derevščiková) při pobytu v letním bytě narazí na partu Timura (Livij Ščipačjov), která nezištně pomáhá druhým a nevadí jim, že je stejně všichni nazívají darebáky a zloději. Starší sestra Žeňy, Olga (Marina Kovaljova) zase nachází lásku v podobě Georgije Garajeva (Pjotr Savin), který neváhá dobrovolně nastoupit do armády, aby mohl hrdině bránit či útočit ve jménu své vlasti. Kdyby bylo vše tak růžové, jak je nám to ukázáno v tomto filmu, ale je to jen záměrné balamutění. Ale jako výchovný typ pro děti je to naprosto vhodná ukázka toho, na co by se měli koukat. (16.01.2011)

Ten film mne prudil už v době, když jsem na něm byl povinně se školou, jen ten Kvakin vypadal vcelku životně. Ale tak nějak jsem bral, že je dobré pomáhat rodinám, když otcové bojují za vlast a proti Hitlerovi. Teď jsem zjistil, že film je z r. 1940(!), takže žádný boj proti Hitlerovi a za vlast, ale agrese proti Finsku. A tahle stalinská malaďož tomu pomáhá. (27.04.2014)

Veľmi jednoduchá a priamočiara záležitosť, ktorá sa nesie v duchu príbehov o Pipi dlhej pančuche, alebo Gombíkovej vojne. Hrdinami tohto príbehu sú deti - ako kolektívny hrdina, ktorý konajú dobro a pomáhajú dedinčanom proti bande výrastkov, ktorý kradnú jablká a ovocie so sadov. Bandu dobrákov vedie šľachetný Timur, ktorý pomôže mladej dievčine a ktorá sa do jeho party pridá - aj napriek tomu, že sa to jej staršej sestre nepáči. Film je vlastne sled dobrodružstiev tejto party, ktoré sú podané hravo, ale ktoré dnes mne ako divákovi veľa nehovoria. Film je miestami veľmi úsmevný a rozhodne sa nemôže brať až tak vážne, aj keď pevne verím, že v dobe svojho vzniku sa vážne brať mal. Hrdinovia sú sympatický, a celkovo sa to nesie v hravom letnom duchu, lenže aj napriek krátkej stopáži je film viacej nudný a nezáživný ako zábavný a napínavý. Nie je to strata času, len si s toho v súčasnosti odnesiete veľmi málo. (13.03.2012)