Reklama

Reklama

Paříži, miluji Tě

  • Francie Paris, je t'aime (více)
Trailer 1
Romantický / Drama / Povídkový
Francie / Lichtenštejnsko / Švýcarsko / Německo, 2006, 115 min

Hrají:

Bruno Podalydès, Marianne Faithfull, Elias McConnell, Gaspard Ulliel, Steve Buscemi, Catalina Sandino Moreno, Barbet Schroeder, Javier Cámara (více)
(další profese)

V Paříži, miluji Tě se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří PAŘÍŽI, MILUJI TĚ... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (636)

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Kolísavou kvalitu povídek vyvažuje zejména úžasné pařížské prostředí přímo stvořené pro tenhle typ příběhů a vyprávění. Mezi nejlepší počiny se řadí americký turista v metru bratří Coenů, španělská chůva Waltera Sallese a Daniely Thomas a osamělí mimové Sylvaina Chometa. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Osmnáct skvostných miniatur, osmnáct ledovců uprostřed moře lásky. Osmnáct kvalitativně rozverných příběhů, které spojuje jedno město. 1. Montmartre (Bruno Podalydès): Jalová historka s trapně jednoduchou myšlenkou a pointou, jež vyšuměla do ztracena - 60%. 2. Quais de Seine (Gurinder Chadha): První z příběhů emigrantů žijících v Paříži a rovnou ten nejnasládlejší, pohádka jako od Disneyho – 50%; 3. Le Marais (Gus van Sant): Nejtajemnější povídka, která může být jenom o dvou spřízněných duší, ale taky nemusí – 65%; 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen): Spojení Steve Buscemi + bratři Coenovi + pařížské metro zní slibně, jenom lehoučce úsměvný střet typického loosera se zamilovaným párem spíše zklame – 70%; 5. Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas): První z menších vrcholů celého projektu, téměř bezeslovný výsek z pracovního dne jedné emigrantky začíná a končí mezinárodně srozumitelnou uspávankou – 80%; 6. Porte de Choisy (Christopher Doyle): Tak tahle pošahanost šla zcela mimo mne, nestačil jsem zírat, kolik nesmyslů lze natřískat do nějakých sedmi minut – 20%; 7. Bastille (Isabel Coixet): Coixetovou snadno poznáte podle typicky posmutnělé nálady a silnému emočnímu náboji, zamrzí ta kapka klišé v závěru – 75%; 8. Place des Victoires (Nobuhiro Suwa): Pozoruhodný výkon Juliette Binoche v lehce snovém příběhu o střetu neposkvrněného dětského světa se smrtí – 75%; 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet): Můj favorit n°1, nadevše kouzelná fantazie z nepopsatelného (neboť slovy pohrdajícího) světa mimů, skoro tak rozkošné jako Trio z Belleville – 95%; 10. Parc Monceau (Alfonso Cuarón): V jediném záběru natočené hříčka s pointou, pro kterou rádi přehlédnete celkovou samoúčelnost – 80%; 11. Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas): Opět povídka založená na pointě, ale navíc přidávající trpký doslov a fajn výkon Maggie Gyllenhaal – 80%; 12. Place des fêtes (Oliver Schmitz): I při své zkratkovitosti velmi působivý, jakožto smutný pohled do pařížského podsvětí – 80%; 13. Pigalle (Richard LaGravenese): Dvě herecké legendy (Hoskins, Ardantová) hrají suše konverzační hru s divákem i sami se sebou – 60%; 14. Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali): Zpola úspěšný pokus o žánrové zpestření – silně stylizovaná hororová love story doplácí na svou chladnost – 70%; 15. Père-Lachaise (Wes Craven): Překvapivě nehororový, leč nikoliv hororových prvků prostý příspěvek Wese Craven je koncipován jako miniaturní pocta Oscaru Wildeovi (vtipně obsazený Alexandr Payne) – 70%; 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer): Povídka, pro kterou bude Paris Je taime zbožňovat nejvíce lidí – videoklipově sestříhaná historie jednoho vztahu končí dechberoucí větou „I see you“ – 90%; 17. Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin): Díky sympatickým hercům úhledně nazdobená jednohubka poněkud mdlé chuti – 55%; 18. 14e arrondissement (Alexander Payne): Payne na (pro něj typickém) příběhu průměrné Američanky názorně předvádí, jak snadné je zamilovat se do Paříže a dává konkrétní podobu názvu celého projektu – 85%. Ačkoliv bych minimálně kvůli třem kouskům tohoto přeslazeného dezertu (jako kontrapunkt doporučuji Kassovitzovu Nenávist) rád hodnotil pěti hvězdičkami, musím brát v potaz značnou kvalitativní (i náladovou) nevyrovnanost a doufat v jinou, lepší a komplexnější poctu městu nad Seinou. Apendix: Slovo „rozmanitost“ je na místě, řeší však něco? 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Nathalie, DaViD´82, A.Kesher, HAL, wipeout, Lestat () (méně) (více)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

S přítelkyní jsme si udělali hezký večír. Pizza, vínečko a film Paříži, miluji Tě. Očekávali jsme totiž fantastický romantický příběh, nebo v tomto případě hezky natočené romantické příběhy. Nakonec jsme ale dostali ze začátku neskutečně nudné scény, herce, příběhy a nápady, kdy Paříž sice v hledáčku je, ale spíše jen obrazně, než prakticky. Zklamán jsem film nakonec dokoukal sám a i když tam pár zajímavých nápadů bylo, ve výsledku mě to prostě nezaujalo. Koncept dobrý, režisérů hodně. Možná je to právě ten problém. Pořád tomu ale odpad dávat nebudu. Nezapomenu totiž na dvě úžasné povídky: tu o mimech a o slepém klukovi. Ty mě dojali...na 14 minut z celého filmu je to ale zatraceně málo. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $13miliónovTržby USA $4,899,278Tržby Celosvetovo $17,335,978║ Mozaika ľudských osudov odohrávajúca sa v uliciach Paríža, v réžii tých najrôznejších režisérov z celého sveta, kde každý v krátkom shote(okolo 5min) podáva nejaký ten ľudský príbeh z tohto známeho mesta. Krátke príbehy su rôznorodé, od tých veselších, čo majú aj tendenciu pobaviť a príbehovo aj niečo zmysluplné priniesť, prídu na radu aj trošku vážnejšie, prípadne aj také čo vyznejú takmer do prázdna, takže celý tento projekt ma kolísavú kvalitu ale z väčšej časti našťastie dokáže zaujať a priniesť určité príbehové osvieženie od všednej čisto komerčnej produkcie. /70%/ ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemný zážitek, vyladěný především na vlnu pohodové melancholie a milostných záchvěvů. Pokud si odmyslím opravdu pitomou a nesourodou Doylovu Porte de Choisy a situace, kdy si autoři kraťas zaměnili s lacinou kýčovitou agitkou (především Quais de Seine), jsou tu samé více či méně kvalitní a zajímavé malé příběhy, z nichž o hlavu vyčnívá francouzsky šaramantní Sylvain Chomet (tak má vypadat osobitost na ploše několika minut) a fantastický Payneův kraťas, který očima cizinky řekne o Paříži více než většina předchozích povídek dohromady. Osobně mě velice potěšila i Nataliho vampýří blbina, Coenovic tradiční humoreska s "donnyovatým" Buscemim, minimalisticky sugestivní Loin de 16éme a řemeslně výborní (i když obsahově trochu chatrnější) Tykwer s Cuarónem. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Jde milovat tenhle snímek a děkovat za něj kvůli jednomu jedinému krátkému filmu, který obsahuje? Protože přesně tak to cítím. Krátké filmy jsou točeny opravdovými kapacitami, ale polovička z nich nedokáže na délce 7 minut stvořit něco opravdového a obdivuhodného. Proti nim stojí hlavně Tom Tykwer a jeho True. Neskutečná báseň o jednom vztahu slepého chlapce a začínající herečky. Poprvé mi Tom vyrazil dech zapojením hudby a obrazu do celku, který dává úplně jiný rozměr zpětnému pohledu na jejich vztah. Úderné, citlivé a tolik pravdivé. Podruhé mě mrazilo od prvního pohledu na slepého chlapce, jak zvedá telefon. Potřetí jsem obdivoval lehkost myšlenky, která na 7 minutách působí jako román, který by mohl ještě mnohé vyprávět. Popáté ... Radši se budu věnovat i dalším. Gus Van Sant a jeho segment "La Mairas". Strohé, všeříkající a reálné. Takhle si představuji sedm minut, které řeknou více než 100 stran papíru. Velmi příjemně mě překvapil Joel a Ethan Coen, který i přes stále stejně tvářícího se Stevea Buscemi vytvořil velmi příjemnou záležitost. Chometovi mimové jsou naprosto zvláštní a rozhodně si získají velký obdiv, díky své sympatičnosti. Nesmím ani zapomenout na Alfonso Cuaróna, který natočil svých sedm minut (pokud se nepletu) jako jeden dlouhý záběr bez střihu. Bohužel trochu forma a myšlenka přerostla přes výsledek. Také tleskám američance, která se v posledním segmentu od Alexandera Paynea konečně rozhodne zaletět ze států do města lásky. Segment, který se snaží poukázat na to proč je Paříž městem zamilovaných a krásně tak zakončuje celé dvě hodiny. Jsem moc rád, že někdo přišel s podobným nápadem a zkusil něco nového, jen doufám, že příště bude výběr režisérů a jejich příběhů trochu skromnější a kvalitativně vyrovnanější. ()

larelay 

všechny recenze uživatele

Bohuzial nemozem dat viac. Par nadhenych poviedok este netvori dobry celok...Kedze je to 50:50, musim sa priklonit k trom hviezdam. ()

KarelR 

všechny recenze uživatele

Unikátní filmový projekt. Rozhodně. Z osmnácti příběhů si minimálně jeden totálně zamilujete (já Tykwerovu lásku slepého hocha a Natálky) a v záři těch několika (no, víc než několika) vynikajících snadno zapomenete na ty průměrnější. Navíc po velice dojemném závěru budete mít tendenci okamžitě letět do Paříže, abyste okusili město sami, zaručeně. ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Pariz - to je zena v muzovom objati, matka s pohladom nehy k svojim detom, samota iduca ruka v ruke s laskou, smutok hrajuci vecnu sachovu partiu so stastim, radost v okamihoch i dovera vo vecnost mesta milencov, ludia minajuci sa i k sebe velmi blizki, ... . Pariz ocami reziserov, Pariz vnimany skrz emocie divakov. Z ponukanej ovocnej misky nie je ani jeden plod zly, viacere su velmi dobre, zopar ich je vybornych a dva su pre mna nesmrtelne. Konkretne - Tykwerov pribeh prichadzajuci sta z ineho casopriestoru, na druhej strane Payneov "14th arrondissement" - pre mna az prilis osobity a doverne znamy. A vsetko okolo vzbudzujuce pocit z radostneho prezivania "otvor oci a skus pochopit, ake je stastie na Zemi zit". Transgresia od konkretneho miesta na celok, poznanie ze kazdy mame svoj/nas "Pariz" v sebe - kedykolvek a kdekolvek. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Skvostný povídkový film koncipovaný jako pocta městu nad Seinou, 18 filmových střípků, z nichž se pomalu, ale velice působivě skládá poetická mozaika odrážející náladu a chuť kosmopolitního města (pohříchu ale s převažujícím vlivem rastru amerického, který však městu propůjčuje zajímavé konotace - hlavně tedy v závěrečné povídce - deníku americké turistky - pošťačky z Denveru). Leitmotivem všech 18 minipříběhů je vztah muže a ženy a s ním spojená láska ve všech jejích fázích a podobách - od letmosti a sotva postřehnutelných počátků po tragické i rozverné konce... Jediným příspěvkem, který mne nebavil (a jehož smysl uvnitř konceptu snímku jsem nepochopil) byla podivné asijské extempore o kadeřnici - bojovnici a jejích metamorfózách, naopak vrcholů bylo hned několik - vtipná a stylová Coenovská variace na násilí v metru, Père-Lachaise Wese Cravena, který vtipně oživuje ducha v Paříži pohřbeného Oscara Wildea, Bastille od Isabel Coixet s postmoderně vševědoucím vypravěčem a lidsky silným příběhem, Place des fêtes Olivera Schmitze s lidsky hlubokým vhledem do složité komplexnosti osudů lidí na okraji společnosti či přistěhovalců, Faubourg Saint-Denis německého mága Toma Tykwera, který osobitě žongluje s významy a rychlostí filmového času a formálními postupy videoklipu dosahuje maximálního efektu a účelnosti, a především Tour Eiffel Sylvaina Chometa coby poetický příběh městem se pohybujícího mima, jehož krása a křehkost mne doslova ohromila... Tenhle film je tak různorodý, má tolik vzájemně se vylučujících ingrediencí, až někde vzadu objevíte jeho krásnou, univerzálně fungující chuť... Jděte na něj, pochutnejte si... Podobné filmy: New Yorku, miluji Tě!, Láska ve městě, Povídky z New Yorku, Noc na Zemi, Amélie z Montmartru ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Osmnáct pařížských distriktů plus dvaadvacet režisérů se rovná osmnácti "pařížským" pohledům na lásku v rozpuku, v úpadku, za zenitem, neexistující, chtěnou, k rodině a v mnoha dalších jejích tvářích. Nesporně zajímavý projekt, ale při množství povídek je jasné, že kvalita nemůže být konstantní. Mile tedy potěší, že žádný z příběhů není vyloženě špatný. Na druhou stranu nepříjemně překvapí, že při takové kadenci zvučných jmen je jen několik málo příběhů něčím výjimečných, obvzláště v první polovině. Většina má sice něco do sebe, ale minimum z nich vás donutí přemýšlet i za rámec stopáže. Tedy o tom jak daná situace začala či naopak pokračovala. Vypíchl bych Sylvaina Chometa, jehož příspěvek rozhodně patří k tomu nejlepšímu, ale i tak ho neanimovaná podoba zbytečně brzdí v rozletu a poté vrchol celého filmu v podobě povídky Toma Tykwera. Již kvůli ní to stojí za vidění. Paris, je t'aime měl být ve výsledku emocionálně silný zážitek. Což sice krom dvou či tří momentů není, ale nutně to neznamená, že by šlo o špatný nebo průměrný snímek. Třeba proto, že každý si tu ten svůj segment, který ho osloví, zajisté najde. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Se všemi povídkovými filmy je to prostě stejné. Něco vám sedne, něco ne. Tady těch dobrých byla určitě aspoň polovina. Některé mně opravdu chytly za srdce. Bohužel našla se tu i opravdová nicneříkající vata. ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Osmnáctičlenná rodina pětiminutových nedokonalých dětí. Kunderovsky hravá filmová báseň složená bohy stříbrného plátna. Nejhutnější a nejprchavější esence lásky ... k životu. Ty příběhy nedokážu a nechci racionálně analyzovat, emocionálně bych je zákeřností připodobnila k Linklaterovu combu. A nejvíce miluji Tykwerovu smršť. Působí jako nadpozemská mozaika, která vás rozloží na prvočinitele a vy marně hledáte chybějící součásti. Rozdává střídavě tvrdé knockouty a jemná pohlazení,aby vás dostala na lopatky a připravenou ironii rozehřeje cestou. Zbraně vám vyrazí z ruky při prvním pokusu o cynické pousmání. Zapomeňte na Moulin Rouge, zamávejte Amélii a vydejte se do země Nezemě, kde Paříž není jen městem pohyblivého svátku... ()

Viktooorka 

všechny recenze uživatele

Osmnáct povídek, střídající své kvality, se mnou rozehrály neuvěřitelný kolotoč emocí. Některé nudily k smrti, jiné dokonale bavily a ty zbylé mě roztrhaly na kusy. Můj souhrn jednotlivých povídek. Vysoce pravděpodobné spoilery!!!! Příběh 1. Montmartre (Bruno Podalydès): Příběh o muži, jež smutní nad tím, že je stále sám. Poté se ale, díky neštěstí procházející dámy, štěstí na něj obrátí. - 50% Příběh 2. Quais de Seine (Gurinder Chadha): Setkání dvou mladých lidí, mladíka mající za kamarády voly a muslimky pyšnící se svou vírou. Aneb jak prvním pohledem najít zalíbení. – 70% Příběh 3. Le Marais (Gus van Sant): Znáte ten pocit, že někde máte svou spřízněnou duši? Co když ji najdete, ale ona Vám nerozumí? – 60% Příběh 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen): První filmový počin bratrů Coenových, který mě vysoce nadchl. Steve Buscemi v roli amerického turisty, který kromě krásných pařížských památek pozná, jak dokáží francouzští milenci žárlit. - 80% Příběh 5. Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas): Tvrdý příběh mladé ženy, které den co den odváží své miminko do jeslí, aby jako chůva jela hlídat cizí. Ukolébavka jež dítě uspí a mě rozpláče. – 80% Příběh 6. Porte de Choisy (Christopher Doyle): Absolutně jsem nepochopila, co tím chtěl básník říci. Bohužel ani nechci :o( – 10% Příběh 7. Bastille (Isabel Coixet): Jen paní Smrt dokáže v člověku probudit umírající city a ve mně moře smutku. – 75% Příběh 8. Place des Victoires (Nobuhiro Suwa): Poslední rozloučení matky se synem mě naprosto umlčelo. – 80% Příběh 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet): Mimická skladba mému srdci nejbližší. Mim oživující ulice Paříže byl zatčen za obtěžování okolí. Nebyl, ale sám. Z trestu se najednou vyklubal osud. Dokonalost. – 100% Příběh 10. Parc Monceau (Alfonso Cuarón): Příběh natočený na jediný záběr nám přinesl jednoduchou avšak milou pointu. – 80% Příběh 11. Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas): Příhoda, pro mě osobně lehce nepochopitelný, o dealerovi a jeho zákaznici. Vzájemná náklonnost vs. profesní vztah? – 60 % Příběh 12. Place des fêtes (Oliver Schmitz): Dech beroucí příběh o černochovi, který v jediný den vyznal lásku a zemřel. – 90% Příběh 13. Pigalle (Richard LaGravenese): S tímto příběhem mám jisté problémy v pochopení. V počátku se seznámíme s postarším manželským párem, kteří se snaží oživit svůj vztah a vypadá, že se to i přes malé karamboly podařilo. Ale v závěru nás kamera odkáže na plakát dvou herců a jejich poslední představení. Jsem z toho zmatená :o( – ? % Příběh 14. Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali): Upírská lovestory přinášející nejednu zábavnou minutu. :o) – 80% Příběh 15. Père-Lachaise (Wes Craven): Důkaz toho, že Oscar Wilde opravdu ovlivňuje lidi ve velké míře i po smrti. – 70% Příběh 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer): Nejkrásnější povídka celého filmu. Příběh slepého chlapce, který si zavzpomíná na chvíle se svou dívkou, kterou poté „uvidí“! Ach! – 100% Příběh 17. Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin): Příjemná konverzace se sarkastickém nádechem poskytující klid nejen v jejich duši. :o) – 65% 18. 14e arrondissement (Alexander Payne): Konec jak se patří. Ze splnění tajného přání se vyklube poznání sama sebe. – 85%. () (méně) (více)

novoten 

všechny recenze uživatele

Film po okraj naplněný mým nejmilovanějším městem a plný rozdílných přístupů k lásce, romantice a právě k Paříži. A právě ve střídání stylů a nálad je největší slabost a zároveň síla tohoto díla. Zatímco já jsem kroutil hlavou nad Doyleovým patvarem nebo nad tím, proč je Cuarónův kousek zajímavý jenom tím, že je natočen jedním souvislým záběrem, jiný by zase neskousl to, co já považuji za příběhy nejlepší. Něhu a roztomilost Chadhina romantického sblížení, dokonale pasující černý humor bratří Coenů, srdceryvnou upřímnost Nobuhira Suwy s dokonalou Juliette Binoche, fascinující Chometovu mimovskou fantazii a Tykwerovu obrazovou studii lásky, vztahů, rozdílů a problémů. Pár kousků téhle bonboniéry mi nezachutnalo, takže film jako celek nejvyšší hodnocení nezíská, ale nejen ta skupina jmenovaných zůstane navždy ve mně. Mimo jakékoli hodnotitelné hranice. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No jako celkove to rozhodne zas takova bomba neni, ale kuli par uzasnejm filmeckum musim dat 4*. Hlavni problem filmu jako celku je, ze nektere povidky jsou zbytecne kratke a jine naopak zbytecne dlouhe a jejich uroven je taky kolisava, nekdy to je originalni, vtipne, pripadne napinave a podobne a jindy zase predvidatelne, naprosto zmatene nebo o nicem. Nicmene na film jsem se kouk hlavne kuli Coenum a ti me tradicne nezklamali. Na plose par minut predvedli vtipnej i drsnej filmecek s prijemnym Buscemim a dobrou kamerou. Pak musim pochvalit Dafoea, ne film s nim, pouze jeho good postavu, i kdyz tam nebyl snad ani minutu. Dale se mi libil prispevek od Chometa, jeho pribeh o dvou mimech byl zkratka kouzelnej. Pak tu mame Nicka Nolteho, povidka s nim je vcelku fajn, ale on samotnej vypada jak desnej vagus, nicmene nerikam, ze je spatnej. Dalsi, co bylo vcelku vtipny, je prispevek LaGravenese s Hoskinsem, ale spis jen ze zacatku. Pak tu je povidka dost se vymikajici a krapet strasidelna od Nateliho s Elijahem Woodem, naprosto super atmosfera a skvely filtry. Pak me potesil Craven, kterej i sem narval ducha a postava prudice Sewella je fakt cool. No a na zaver to je pribeh od Tykwera s Natalii Portman, kterej je prevazne jako zrychlenej zaber. Netvrdim, ze se mi nelibili i jine povidky mimo vyse zminenych, ale tyhle me zaujali nejvic. ()

dO_od 

všechny recenze uživatele

#88 Nemůžu si pomoct, ale příběhy z malebné Paříže mě přece jenom oslovily o něco méně, než ty Newyorské. Kdybych hodnotil zvlášt, tak nejvíc se mi líbila Coenovka a Nataliho vampíří láska v Sin City hávu. Celkově to ale pro mě mělo daleko slabší vyznění, než výše zmíněná, americká verze. Paříž je úžasná a stylová hudba, která jí je vlastní tomu pak dodává ještě větší kouzlo ale ani s takovouhle dechberoucí atmosférou mě různorodé příběhy nenadchli tak, jak jsem čekal. Možná je to spíš moje chyba, protože očekávání byla vysoko, ale i přesto jsem rád, že jsem si na tyhle dvě romance konečně našel chvíly. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Těžce nevyrovnaná, stylově nesourodá a příběhově nijak nepospojovaná změť mnoha rychlopovídek navázaných na Paříž a její jednotlivé části. Filmařské kapacity nekapacity, zaujalo mě toho tam minimum. A můj vlastní dojem z města se tu téměř s ničím neshodoval. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

V Paříži jsem nikdy nebyl a od té doby, co se z ní stalo výbušné město, se do ní ani nechystám. Nicméně filmovou reklamu na město lásky jsem si nenechal ujít a sledoval jsem přitom zástupy známých herců vypuštěných na různých místech metropole nad Seinou, kde po jejich stopě vyrazilo 22 režisérů s osmnácti štáby. Ne vždy se přitom lovcům podařilo zachytit něco zajímavého, možná mi tam taky trošku překáželo nemalé množství všudypřítomného multi-kulti, ale pár úlovků rozhodně stálo za zhlédnutí. Pro mne je jednoznačným vítězem běhu po Paříži Tom Tykwer, jehož zrychlené zachycení vztahu herečky a slepce mi zavonělo genialitou. ()

Související novinky

Zemřel herec Gaspard Ulliel

Zemřel herec Gaspard Ulliel

19.01.2022

Přichází smutné zprávy z Francie. Ve věku 37 let zemřel po tragické nehodě na lyžích francouzský herec a držitel dvou cen César, Gaspard Ulliel. O jeho skonu informovala agentura AFP. Talentovaný… (více)

Festival krátkých filmů Praha

Festival krátkých filmů Praha

09.01.2016

Vyznání lásky osmdesátkovým akčňákům jménem Kung Fury, sonda do světa pornohereček, ale i pocta slavnému kameramanovi Jima Jarmusche a Guse van Santa. Takový bude 11. Festival krátkých filmů Praha,… (více)

Neuromancer má lepšího režiséra

Neuromancer má lepšího režiséra

10.05.2010

„Bible kyberpunku“ z pera Williama Gibsona se už pěkných pár let chystá na plátna kin. Když bylo ohlášeno, že ji bude režírovat Joseph Khan (tvůrce šílenosti Torque – Ohnivá kola) a hlavní roli si… (více)

Clooneyho „bokovka“

Clooneyho „bokovka“

04.11.2009

George Clooney začne tento pátek v amerických kinech zírat na kozy a to je čas, kdy je potřeba upozornit na jeho osobu novinkou o nějakém dalším projektu. Král hollywoodských sympaťáků právě v těchto… (více)

Reklama

Reklama