poster

Paříži, miluji Tě

  • Francie

    Paris, je t'aime

  • slovenský

    Paríž, milujem ťa

  • anglický

    Paris, I Love You

Romantický / Drama / Povídkový

Francie / Lichtenštejnsko / Švýcarsko / Německo, 2006, 115 min

Hrají:

Bruno Podalydès, Marianne Faithfull, Elias McConnell, Gaspard Ulliel, Steve Buscemi, Catalina Sandino Moreno, Barbet Schroeder, Javier Cámara, Sergio Castellitto, Miranda Richardson, Leonor Watling, Juliette Binoche, Willem Dafoe, Hippolyte Girardot, Yolande Moreau, Nick Nolte, Ludivine Sagnier, Maggie Gyllenhaal, Aïssa Maïga, Fanny Ardant, Bob Hoskins, Olga Kurylenko, Elijah Wood, Emily Mortimer, Alexander Payne, Rufus Sewell, Melchior Derouet, Natalie Portman, Gérard Depardieu, Ben Gazzara, Gena Rowlands, Margo Martindale, Adel Bencherif, Wes Craven, Emilie Ohana, Hélène Patarot, Cyril Descours, Leïla Bekhti, Julien Beramis, Walid Afkir, Morgane Slemp, Sara Martins, Julie Bataille, Florence Muller, Nino Kirtadze, Lionel Dray, Laetitia Spigarelli, Hervé Pierre, Axel Kiener, Frankie Pain, Jean-Christophe Barc
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Zíza
    ***

    Udělala jsem přísný matematický úkon - průměr - a vyšlo to, jak to vyšlo. Nejméně se mi líbily 4. a 6. povídka, vůbec ten začátek byl takový slabší, ale pak přišli mimové a já začala doufat v lepší konec. Po nich nadšení ochladlo - dvě povídky, které bych ohodnotila tak 2*. Ale 12. povídka mě okouzlila, té bych samostatně dala nejvyšší hodnocení. A po ní? Nic horšího jak průměr nepřišlo, takže koncová rovinka se vynula velmi pěkně, spořádaně, melancholicky. Poslední povídka to nakrásno uzavírá, a tak, jako i ústřední osoba této povíkdy, i ke mně přichází pocit a všechno docvakne. Určitě stojí za to si projít Paříží - a to v obou smyslech. Začínáme slabě, ale finišujeme s vervou.(20.11.2010)

  • Superpero
    ***

    Se všemi povídkovými filmy je to prostě stejné. Něco vám sedne, něco ne. Tady těch dobrých byla určitě aspoň polovina. Některé mně opravdu chytly za srdce. Bohužel našla se tu i opravdová nicneříkající vata.(15.6.2008)

  • Nathalie
    *****

    Osmnáctičlenná rodina pětiminutových nedokonalých dětí. Kunderovsky hravá filmová báseň složená bohy stříbrného plátna. Nejhutnější a nejprchavější esence lásky ... k životu. Ty příběhy nedokážu a nechci racionálně analyzovat, emocionálně bych je zákeřností připodobnila k Linklaterovu combu. A nejvíce miluji Tykwerovu smršť. Působí jako nadpozemská mozaika, která vás rozloží na prvočinitele a vy marně hledáte chybějící součásti. Rozdává střídavě tvrdé knockouty a jemná pohlazení,aby vás dostala na lopatky a připravenou ironii rozehřeje cestou. Zbraně vám vyrazí z ruky při prvním pokusu o cynické pousmání. Zapomeňte na Moulin Rouge, zamávejte Amélii a vydejte se do země Nezemě, kde Paříž není jen městem pohyblivého svátku...(16.5.2007)

  • gudaulin
    ***

    U tohoto druhu povídkových filmů, které natočí několik různých režisérů, bývá nejčastějším problémem rozdílná kvalita jednotlivých povídek. V případě Paříži, miluji Tě, je tento kritický bod silnější tím víc, že režisérů byla celá armáda a prostor pro jejich vyjádřní tím pádem velmi omezený. Zdaleka ne každý dokázal na miniprostoru vytvořit smysluplný příběh s pointou. Někteří tvůrci nenabídli divákovi víc informací o svých hrdinech, než kolik by se dověděl z předložené fotografie. Několik povídek bylo opravdu pěkných, ať už šlo o zfilmované anekdoty typu upíří historky nebo o příběh nešťastného Steva Buscemiho, kterého jeho přítel Joel Coen nechal pěkně potrápit. Kladem filmu je určitě herecké obsazení, to je v podstatě luxusní a je jenom škoda, že jednotliví herci neměli možnost v rámci svých výstupů ukázat víc. Jediné, co spojuje tuto změť mikropříběhů, je Paříž, ale ani ta vlastně nehraje hlavní roli, protože většina příběhů by se mohla odehrávat v podstatě kdekoli. Celkový dojem: 65 %.(10.3.2009)

  • H34D
    ***

    Nemyslím, že by Paříž měla být lepším, láskyplnějším, nebo i prostě jen lidštějším městem, než jakékoliv jiné, avšak 18 režisérů dalo kamery dohromady, aby nás přesvědčilo o opaku. Pod jejich výpravou vypadá Paříž poeticky, zamilovaně, hořkosladce a zkrátka dost různorodě, ale vždy lidsky, neboť o skromných lidských příbězích tento film je. Některé jsou obyčejné (1. Montmartre, 17. Quartier Latin), méně (3. Le Marais, 5. Loin du 16éme) či více (9. Tour Eiffel, 11. Quartier des Enfants Rouges) zajímavé, až originální (14. Quartier de la Madeleine, 16. Faubourg Saint-Denis), jiné vyloženě slabé (6. Porte de Choisy), najde se i černohumorná jednohubka (4. Tuileries) a nejvíc se mi líbila 12. Place des fêtes o umírajícím čerňochovi. 7/10(26.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace