Země hojnosti
-
Land of Plenty
-
Krajina hojnosti
Drama
USA / Německo / Kanada, 2004, 119 min
Režie:
Wim WendersHudba:
ThomObsah
-
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu. (oficiální text distributora)
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu. Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(20.12.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,134,000║(10.6.2010)
-
movie
Umaštěná Michelle Williams kouří American Spirit a po večerech rozmlouvá s Bohem, její strýc (John Diehl) zase v alkoholovém oparu loví teroristy v ulicích L.A. Místy je to docela vtipné, ale jestli to mělo mít nějaké poselství tak bylo absolutně mimo nebo o ničem. (Každopádně to má dobrý soundtrack)(23.1.2008)
-
Ajantis
Před útulkem pro bezdomovce je z projíždějícího hummeru zastřelen snědý muž s šátkem na hlavě. Může to být odraz xenofóbních nálad v americké společnosti, ale také vyřizování účtů islamistických teroristických skupin, záleží na úhlu pohledu. Wenders na dvou značně rozdílných charakterech – silně vlasteneckém veteránovi z Vietnamu a jeho mladé neteři, jež vyrostla v Africe a Izraeli - demonstruje, jak lze na jednu skutečnost pohlížet diametrálně odlišnými způsoby. Zajímavé je to zvláště v druhé polovině, kdy děj vrcholí, rozdíly v charakterech se zvětšují (tyto to přitom vůbec nepostřehnou) a prostřihy mezi jejich vnímáním světa jsou čím dál častější. Každá maličkost, která se dá vyložit jako ohrožení národní bezpečnosti (a to se dá při troše vůle opravdu každá), je bedlivě monitorována a analyzována ozbrojeným mužem v dodávce natřískané špionážní technikou, který je schopen všeho. Amerika už se nemá čeho bát. Říkám si, kolik takových dodávek asi skutečně (nejen) v okrajových čtvrtích LA jezdí... Ve vylíčení paranoidní a nenávistné atmosféry po 9/11 je Land of Plenty mnohem přirozenější (o kvalitě nemluvě) než stupidně vykonstruovaný Crash, navrch obsahuje wendersovsky typické překrásné záběry krajiny městské i venkovské a výbornou hudbu.(2.3.2008)
-
k212
Toliko celkem zajímavý pohled na problém post-zářijového USA. Sice mě Wim překvapil -řekněme až optimistickou- vírou ve Státy jako takové, ale ve výsledku to nepůsobí tak přebujele patriotsky jako třeba Stoneovo WTC, také se neostýchá píchnout si do GWB. Ale ve výsledku je to přece jen málo - dvě hodiny sledujeme duševně poznamenaného Strýčka, který si buduje protiteroristickou mini armádu o 2-3 lidech, za téměř každým přistěhovalcem tmavší pleti vidí teroristu, jeho neteř se vrací domů po mnoha letech strávených v misiích po celém světě, aby našla sama sebe, své kořeny, svou rodnou zemi. Dějově toho zde moc nenajdeme. Avšak precizní syntéza zvuku a obrazu, která vytváří atmosféru a hýří emocemi, to je klasický Wim Wenders. 65%(13.2.2010)
-
klerik
Dobre odvedená práca, z ktorej som nevytušil aký je vlastne Wendersov názor. Wim má na Ameriku svoj vlastný pohľad a aj v tejto "kritike Ameriky" ostáva verný svojmu "sedeniu na dvoch stoličkách". Hudba, herci, kamera je ako vždy fajn, len film ma nechytil tak ako Nechoť klopať. Rozhovor o dvojičkách a nenávisti voči Amerike bol najsilnejší moment filmu, ale gauču v NECHOĎ KLOPAŤ NA DVERE sa nevyrovnal. Skrátka Wenders ostáva verný sebe samému a záleží len na vašom názore na USA, ako si vysvetlíte tento film...(21.3.2006)
-
Slarque
Film je vynikající v drobných detailech, jednotlivých záběrech, útržcích rozhovorů. Jako celek je ale zatížen přílišným patosem, hustota používání výrazů jako vlast nebo Amerika je přehnaná, k tomu vlající americká vlajka... Nehledě na to, že oba hlavní hrdinové vypadají spíš jen jako extrémně protichůdné typy, než jako skutečné postavy. Skvělá kamera a nádherné písně (hlavně Leonard Cohen). Není to dobrý film, ale jsem rád, že jsem ho viděl.(16.11.2005)
-
Damiel
Snímek se pomalu rozjíždí, ale to je pro Wenderse celkem typické. Musíte přečkat úvodní vykreslení postav a situace, až po zastřelení Araba to nabere grády. Vynikající jsou zejména dialogy a emotivní atmosféra, výbornou práci odvedl také kameraman Franz Lustig. Krásnou tečkou za filmem je potom titulní píseň z desky Ten New Songs od Leonarda Cohena. Pro diváka, který hledá ve filmu víc než jen trochu vzruchu na páteční večer, je to ideální volba.(2.3.2006)
-
willow666
Ta hvězdička je za skvělou hudbu. Jinak bez nápadu, bez příběhu, s několika vtipnými momenty.(27.12.2006)
-
anniehall
Čtyři hvězdy s odřenými slechy. Vše, co je pro Wenderse typické, můžeme najít i v tomhle filmu. Nádherné záběry, skvostně zvolená hudba, pomalé tempo filmu, důraz na vykreslení jednotlivých postav. Vyznění snímku je nejednoznačné, což je dobře. Jen ať si divák sám vybere na kterou stranu se přikloní. Wenders mu v tom totiž moc nepomůže. Já osobně jsem měl k hlavnímu mužskému hrdinovi docela ambivalentní pocity. Chvíli jsem se jeho přehnanému vlastenectví až za hrob a jeho paranoie usmíval, chvíli mi ho bylo líto. A tak to vlastně bylo až do konce filmu. Jeho ženský protipól měl naproti tomu moje sympatie hned od začátku a tření mezi těmito dvěma hlavními postavami dodávalo celému filmu zvláštní filosoficko-politický nádech, který nutil člověka přemýšlet. V čem se podle mého Wendersovi tenhle film povedl, krom výše zmíněného, je jeho téměř dokumentaristické reflektování americké společnosti a její pozářijové atmosféry bez toho, aby zajímal a vnucoval divákům nějaký svůj postoj. A když k tomu přidáme nádherně nasnímanou poslední scénu s jednou z nejlepších písní Leonarda Cohena za poslední dobu - Land of Plenty, který je sarkasticky dojemný, musím dát čtyři hvězdičky. Sice ne úplně čisté, ale nešť...(18.3.2009)
-
blastboy
Velmi pěkně a emotivně natočený snímek. I když nechce kritizovat, vypovvídá o USA, její morálce a především obyvatelých strašně moc. Velmi pěkné znázornění "procitnutí" Paula kdesi v poušti. Vřele doporučuji(31.10.2005)
-
shantim
Od Wenderse bych očekával větší podívanou a silnější vnitřní napětí než je v tomto snímku. 65% hvězdiček(9.6.2009)
-
dormouse
Film bych si troufla doporučit asi jen milovníkům Wima Wenderse, mezi které patřím, a proto dávám zcela zaujatých 100%. Jeden z nejsilnějších protiválečných a protizářijových filmů, jaké jsem viděla. Veterán Paul, bývalý voják ve Vietnamu je přesvědčen, že je členem tajné skupiny střežící Ameriku. Tato paranoia se v něm probudila po útocích na obchodní centrum 11.9. Od té doby hlídá odložené nákupní tašky, fotí a nahráva podezřelé věci a lidi. Do tohoto podivného, vyšinutého a osamoceného světa vstoupí mladá neteř Lana, kterou 10 let neviděl, a zmení jeho život. Film není dynamický, spíš připomíná Wendersův snímek Paříž, Texas, klíč k celému příběhu je na jeho konci. Myslím, že tak upřímně a jasně se postavit k zářiovým událostem a potažmu i k problematice násilí obecně, muže jen neameričan, jakým Wim Wenders je.(23.6.2008)
-
paolito
Tenhle film je o ničem. Možná je dobře natočen a filmařsky zvládnut (aby taky ne když ho točil Wenders), ale jinak je to hrozná nuda.(19.12.2006)
-
tomtomtoma
Film je o strachu, o lidském strachu, který v každém odlišném člověku křesťanského světa vidí zločince a teroristu. Svým strachem a chováním je vyrábíme sami. Občas je potřeba sundat si černé brýle z očí. Je to kritika Spojených států Amerických a její politiky, která je provázená paranoiou a strachem z toho, že stratí výsadní postavení moci ve světě. Je to přehnané vytváření strachu a jejím důsledkem je radikalizace obou stran. Ale film považuji za celkem slabý.(27.5.2009)
-
fojtas
dlouho jsem vahal...nakonec za slusne zpracovani davam ty dve...mozna jsem asocialni burzoazni prase a nemam rad ameriku jako takovou, ale tohle byl pro me crap film....takhle jsem se jeste nikdy v zivote nenudil...(6.5.2006)
-
shifter
Osobne mi vadilo, ze niektore situacie boli zobrazovane az prilis opatrne a "z rychlika", celkovo film preto vyznieva povrchne. Tretiu hviezdicku davam za vynikajuci soundtrack a drobne detaily, ktore tu uz niekto spominal..(13.3.2006)
-
V.N.
Toto Wendersovo vyjádření se k situaci v USA po 11.září 2001 tradičně nahrazuje akci a profláké ksichty, atmosférou,skvělou kamerou a hudbou. Příběh je v podstatě jen další z řady pohledů na současnou Ameriku,zdaleka už né tak sebejistého lodivoda a země kterou momentálně místo země zaslíbené, symbolizuje spíše egoismus,paranoia a pokrytectví. Wendersův pohled na věc mě neuráží i když se s ním nemůžu úplně ztotožnit. Film jako takový mě rozhodně nenudil,ale takových kvalit jako například Paříž Texas, z mého pohledu nedosáhl. Režisér měl prostě potřebu vyjádřit se k stále ještě aktuálnímu a diskutovanému tématu, a my s ním můžeme buď souhlasit ,nebo ne. Každopádně z filmařského hlediska je to minimálně nadprůměrné dílko.(23.10.2009)
-
PCHE
Zaujimavý pohľad na Američanov zase raz pohľadom európana. Fakt by ma zaujimalo, či naozaj vo zvýšenej miere v amerike takýto podobní "ochrancovia USA" existujú, alebo či je to len fikcia. Po Dear Wendy a tomto filme, by som radšej prijal, keby takýto film natočil nejaký američan, miesto európana. Inak rozhodne film stojí za pozornosť(12.1.2006)
-
Marat
styl německého režiséra se mi zamlouvá. Film o paranoidním veteránovi z Vietnamu, který jako symbolem reprezentuje americký národ podezřívat každého, kdo je oděný jinak, než jak je americký zvyk. Film se mi opravdu líbil, nemám co filmu vytknout, ale i tak hodnotím druhým nejvyšším stupněm(4.3.2007)
