Na pokraji slávy

Přidávám se k nemalému zástupu nadšených fanoušků klasického rocku. I když Stillwater je kapelou přeci jen trošku zidealizovanou, na požitku ze sledování to pranic neubírá. Fantastický soundtrack, kterému se z poslední doby vyrovnal snad jen z filmu Všechny moje lásky je doprovázen neméně nabitým dějem, kde o narážky na jednotlivé kapely (Deep Purple, Eagles...), setkání s hvězdami (Black Sabbath, David Bowie) či pohledy na zaplněné koncertní haly není nouze. Kate Hudson je paradoxně to jediné, co mi na filmu vadilo. V její roli bych si dokázal představit několik jiných osobností, které by do dané role sedli o mnoho lépe. Veškeré ostatní role jsou obsazeny bez chybičky a ode dnes je ze mě fanoušek Billy Crudupa. (15.04.2008)

Neobvyklý filmový zážitek, jehož největší devizou jsou strhující scény koncertů, které dovádí diváka až na samou hranici divácké extáze a to nejsem "big fan" rockové hudby. Croweové pojetí příběhu a rocku jakožto umění a kultu je však nesmírně působivé a to i přesto, že tempo filmu je velice kostrbaté. Celý snímek se nese v oparu nostalgické atmosféry 70. let, která mi něco říká i přesto, že jsem se v oné době nenarodil. A to byl dle mého Crowův prioritní záměr. Oslovit široké spektrum publika a ukázat, o čem ta doba byla. A to se povedlo do puntíku. V jeho podání je to záležitost vpravdě znamenitá. (21.01.2006)

Tak teda nemilosrdně. Vejš než nad tři to ať dělám, co dělám, nevytáhnu, páč mě režisérská verze v první polovině skoro unudila xmrti a Kate Hudson je mi strašně nesympatická. Přitom je ale moje rockový srdíčko tvrdý jako kámen! Takže i když víceméně chápu, proč je Croweova filmová pocta svobodě umění označována za pomník elektrickejm kytarám a rozumím všem, kterým učarovala, osobně nadšení nesdílím. Rockerská zpověď jo, romance cajk a herci taky výborní, celkový podání mi ale přišlo až okatě nedravý s přehnaným důrazem na hipísácko-vypravěčský flákání. Ale možná jsem měl prostě jenom začít kratší verzí a nečumět před tím na Scorseseho Vinyl, kdo ví... (20.03.2016)

Bože, ten SCÉNÁŘ!!!!! Cameron Crowe si dřepnul za stůl, zápálil si cigaretu (pokud fajčí) a rozehrál ve své hlavě úchvatnou ódu na hudební svět. Ty detailní slovní přestřelky, filozofování, který vůbec není prvoplánový a hlavně ta svoboda všech postav...hmm, to mě vždycky dostane. Za zmínku stojí také Kate Hudson, která už pro mě není jen blbou ozdobou nevkusných filmů. Její nominace byla zasloužená, byť nakonec neproměněná. A Frances McDormand je bezpochyby třešničkou na tomhle výborným kusu "kytarovýho" dortu. Silných 4,5* (03.02.2009)

Srdeční záležitost, na hudbě první pol. 70. let jsem vyrůstal a dodnes ji uctívám jako tu nejlepší muziku všech dob. Crowův nejosobnější (příběh je semiautobiografický, Cameron v 73 skutečně jezdil jako patnáctiletý novinář se skupinami a psal o nich pro Rolling stone, v 75 byl na tour dokonce se samotnými Zeppeliny a-jako perlička- způsob, kterým příjde William o panictví je rovněž inspirovaný Cameronovým prvním sexuálním zážitkem;-) ) a dle mého názoru nejlepší a nejkrásnější film. Jeden herecký koncert střídá druhý (vyzvednout musím především Philipa, Frances a přenádhernou Kate), příběh je protknutý jemným humorem a pocukrovaný hodně slušnými vtípky; co ale nejde opomenout je ten nejlepší písničkový soundtrack, který jsem měl kdy tu čest slyšet. Led Zeppelin,The Who, Jethro Tull, Black, Sabbath, Deep Purple, Iggy Pop, David Bowie, Elton John (Tiny Dancer v autobuse-nemám slov), Simon and Garfunkel, Jimmy Hendrix... je to tam všechno. Pro mě krystalicky čistých 100% Mimochodem, pro fanoušky tohohle díla opravdu silně doporučuju sehnat si dokonalý, téměř tříhodinový Director´s cur, pokud možno na dvoudiskovém DVD plném bonusů ( vystřižené scény-např. celé Stairway to heaven!!!!! ; režisérovy oblíbené alba z toho období ; záběry z natáčení (zakomponované do skvělého klidpu) a mnoho a mnoho dalších vychytávek... Povinost!!! (18.06.2006)